Otevřít hlavní menu

Płyniesz Olzo po dolinie

Płyniesz Olzo po dolinie (Plyneš, Olzo, po dolině) je neoficiální hymnou Poláků na Těšínsku, zejména v jeho české části (tzv. Zaolzie/Zaolší).[1] Byla napsána polským učitelem Janem Kubiszem (1848-1929) z Hnojníku.

Hlavním námětem písně je odnárodňování polského obyvatelstva Těšínska a naděje na zvrat tohoto procesu. Základním básnickým motivem je řeka Olše/Olza přirovnávaná k palestinskému Jordánu s vodou s očistnou mocí, což dává myšlence národního obrození religiózní náboj.

Text písněEditovat

Originální polský text Český překlad

Płyniesz, Olzo, po dolinie,
Płyniesz, jak przed laty,
Takie same na twym brzegu
Kwitną wiosną kwiaty.

A twe wody w swoim biegu
Się nie zamąciły;
I tak samo lśnią się w słońcu,
Jak się dawniej lśniły.

Ale ludzie w swoim życiu
zmienili się bardzo,
zwyczajami, wiarą przodków
ledwie że nie gardzą

I dąb stary nad twym brzegiem
jak szumiał tak szumi,
a wnuk starą mowę dziadów
ledwie że rozumie

Na twym brzegu dawnym śpiewem
słowik się odzywa,
a dziś śliczne nasze pieśni
ledwie że kto śpiewa

W świętej ziemi chananejskiej
rzeka Jordan płynie,
w jego wodach Izraela
lud brał oczyszczenia

Więc z modlitwą ukląknąłem
w pokorze przed Panem
byś się stała, Olzo, takim
i dla nas Jordanem

Potem kiedyś, gdy po falach
wiosną wiatr zawieje,
wnuk usłyszy w twych fal szumie
swoich przodków dzieje

Wnuk usiądzie na twym brzegu
dumać nad przeszłością
I żyć będzie dla swej ziemi
czynem i miłością!

Plyneš, Olzo, po dolině,
plyneš jak před lety,
tytéž na tvém břehu kvetou
zjara zase květy.

A tvé vody ve svém běhu
se nezakalily;
a touž září v slunci planou,
jak dříve zářily.

Ale lidé ve svém žití
změnili se mnoho
obyčeji, vírou předků
pohrdají skoro.

A dub starý nad tvým břehem
jak šuměl tak šumí,
a vnuk staré řečí dědů
sotvaže rozumí

Na tvém břehu dávným zpěvem
slavík se ozývá,
a dnes krásné naše písně
sotvaže kdo zpívá

Svatou zemí chananejskou
řeka Jordán plyne,
v jejích vodách Izraele
lid bral očištění

Tak s modlitbou poklekl jsem
v pokoře před Pánem
aby ses stala, Olzo, takovým
i pro nás Jordánem

Potom kdysi, když po vlnách
zafouká vítr jarní,
vnuk uslyší v šumu tvých vln
svých předků činy

Vnuk usedne na tvém břehu
mysle na dobu starou
A žít bude pro svou zemi
činem i láskou!

Související článkyEditovat

ZdrojeEditovat

  1. Polska szkoła podstawowa w Gnojniku przyjęła imię Jana Kubisza Archivováno 26. 6. 2010 na Wayback Machine. Konsulat Generalny Rzeczypospolitej Polskiej w Ostrawie (23. červen 2008).