Otevřít hlavní menu

Pětipsy jsou zřícenina tvrze přestavěné na zámek ve stejnojmenné obci v okrese Chomutov asi 9 km jihovýchodně od Kadaně. Od roku 1963 je chráněna jako kulturní památka.[1]

Pětipsy
Torzo zámecké budovy
Torzo zámecké budovy
Účel stavby

Rodové sídlo a správa panství

Základní informace
Sloh gotický, barokní
Výstavba 14. století
Přestavba 16. století, 2. polovina 17. století
Stavebník Friedrich z Egerberka
Současný majitel Via Levamente
Další majitelé Hasištejnští z Lobkovic
Fictumové
Šlikové
Hrobčičtí z Hrobčic
Thunové aj.
Poloha
Adresa Areál hospodářského dvora čp. 2, Pětipsy, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Pětipsy
Pětipsy
Pětipsy, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 39733/5-676 (PkMISSezObr)
Web www.vialevamente.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První zmínka o Pětipsech je z roku 1226, kdy patřily doksanskému klášteru. Později se staly královským majetkem a v roce 1322 je jako léno získal Friedrich z Egerberka, který si zde postavil vodní tvrz. Jeho rodu vesnice s tvrzí patřila téměř 200 let. Jeden z jeho potomků, Odolen mladší Pětipeský, při jednom ze svých sporů ve tvrzi věznil v letech 1404–1407[2] svého souseda Vlada z Polák. V roce 1500 prodali Pětipeští panství Jiřímu a Felixovi Oplům z Fictumu, ale brzy je získali zpět, protože v roce roce 1504 je znovu prodali Václavu Hasištejnskému z Lobkovic. Ten panství připojil k Hasištejnu. Václav Hasištejnský zemřel v roce 1518 a jeho dědic Zikmund Hasištejnský z Lobkovic prodal Pětipsy Oplovi z Fictumu, kterému patřily až do roku 1530, kdy utekl ze země před trestem za penězokazectví. Jeho zabavený majetek královská koruna nejprve zastavila a později (1545) prodala Albrechtu Šlikovi z Holejče. Od té doby byly Pětipsy svobodným statkem, který od Šliků v roce 1559 koupil Jeroným Hrobčický z Hrobčic.[3]

Kolem roku 1560 byla Hrobčickými tvrz přestavěna na renesanční zámek. Oldřich Hrobčický za účast na stavovském povstání o Pětipsy přišel v roce 1623 a o sedm let později statek koupil nejvyšší královský hofmistr hrabě Kryštof Šimon z Thunu. Klášterečtí Thunové Pětipsy vlastnili až do pozemkové reformy v roce 1923. Na zámku sídlila správa statku, ke kterému patřily také Račetice, Kličín a několik dalších vesnic. Už od 19. století však Thunové pětipeský poplužní dvůr pronajímali majiteli zdejšího cukrovaru Gustavu Hodkovi. Jeho potomek, Zdeněk Hodek, dvůr se zámkem později koupil a v jeho rodině, která na pozemcích přiléhajících k zámku postavila i novodobé zahradní pavilony, zůstal až do čtyřicátých let 20. století.[3] Zámek byl rodině zkonfiskován roku 1948 a během následujícího působení místního státního statku byl značně zdevastován. Při restituci v roce 1995 převzali zámeckou zříceninu potomci původních majitelů.

Roku 2012 zámecký areál získalo občanské sdružení Via Levamente a zahájilo kroky k záchraně zámku. Po nezbytných přípravných pracích sdružení v roce 2017 zahájilo rekonstrukci gotické části zámku včetně provizorního zastřešení. Zámek byl také příležitostně otevřen návštěvníkům.[4]

Stavební podobaEditovat

Předchůdcem zámku byla gotická tvrz ze 14. století. Tvořila ji třípatrová budova se zdmi silnými 1,8 m. Do jádra tvrze obehnaného valem a vodním příkopem se vstupovalo od jihu.[5] Při renesanční přestavbě v 16. století byla stará tvrz zahrnuta do zdiva nového zámku tak, že přístavbou západního a jižního křídla vznikl zámek s půdorysem písmena U opevněný vodním příkopem.[3]

Stávající podobu získal zámek až ze thunovské barokní přestavby v 17. století, během které bylo nádvoří uzavřeno východním křídlem. Do nádvoří vedl vjezd po mostě přes příkop a branou v jižním křídle.[5] V 18. století proběhla klasicistní úprava venkovních fasád a na nádvoří byly vybudovány pavlače, které spojovaly místnosti v patře. V první polovině 19. století byly dřevěné pavlače nahrazeny cihlovými arkádami a střecha pokryta taškami.[3]

Zámek se ve druhé polovině 20. století dostal do velmi špatného stavu a zůstávají z něj stát prakticky jen obvodové zdi a klenuté stropy některých přízemních místností.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-23]. Identifikátor záznamu 151768 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. BINTEROVÁ, Zdena. Chbany. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 68 s. ISBN 80-239-4163-1. Kapitola Poláky, s. 18. 
  3. a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Pětipsy – zámek, s. 372–373. 
  4. Současnost [online]. Via Levamente [cit. 2018-10-23]. Dostupné online. 
  5. a b c ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 2. N–Ž. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Pětipsy, s. 180–187. 

LiteraturaEditovat

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Tvrze v okolí Mašťova, s. 383–384. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat