Písek (okres Frýdek-Místek)

obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji

Obec Písek (pol.: Piosek, německy Piosek) se nachází v okrese Frýdek-MístekMoravskoslezském kraji. Rozkládá se v Jablunkovské brázdě podél pravého břehu řeky Olše zhruba 3 km jihovýchodně od města Jablunkov. Je rozdělen do několika místních části např. Folwark. Údolí lemují po severní (pravé) straně Slezské Beskydy s horou Ostrá (722 m); na straně jižní se zvedá Jablunkovské mezihoří s vrcholem Girová (840 m). Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel. Značnou část obyvatel obce tvoří polská národnostní menšina.

Písek
Dřevěný dům v Písku
Dřevěný dům v Písku
Znak obce PísekVlajka obce Písek
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0802 512028
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Jablunkov
Okres (LAU 1) Frýdek-Místek (CZ0802)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Slezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 863 (2020)[1]
Rozloha 15,46 km²
Katastrální území Písek u Jablunkova
Nadmořská výška 460 m n. m.
PSČ 739 84
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Písek 51
739 84 Písek u Jablunkova
pisekfm@trz.cz
Starostka Věra Szkanderová
Oficiální web: www.obecpisek.cz
Písek
Písek
Další údaje
Kód části obce 120944
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve vzdálenosti 15 km severozápadně leží město Třinec, 24 km severozápadně město Český Těšín, 32 km západně město Frýdlant nad Ostravicí a 35 km západně město Frýdek-Místek.

HistorieEditovat

Počátky Písku sahají do 15. století, kdy byla obec založena při fojtství,  jehož majitelem byl Matěj Grazycz. První zmínka o ní pochází z roku 1466 a týká se prodeje tohoto sídla Janczovi, který byl druhým fojtem. Prodej potvrdil o pět let později těšínský kníže Václav I. V prvním urbáři z roku 1577 je zmíněno 11 osadníků. Dle stejného urbáře písecký fojt Jan Kurek předal pro stáří fojtství svým dvěma synům – Mackovi (Matějovi) a Janovi. Časem Jan prodal svou část bratru Matějovi. Svobodné písecké fojtství přestalo existovat v roce 1635, kdy následník Matěje Adam Kurek fojtství prodal  těšínské kněžně Alžbětě Lukrecii. Od 2. poloviny 17. století byli fojtové dosazováni vrchností a obec spravovali vždy ze svého domu, takže historická budova fojtství, jak tomu bývá v jiných obcích, se zde nedochovala.[2]

Obec, která se nachází na periferii, se rozvíjela pomalu – v polovině  17. století měla 11 vlastníků půdy a 15 hospodářských usedlostí. Lidé žili ze zemědělství a řemesel. Byl zde mlýn a pila (1650) a válcovací stolice pro válcování plátna z Valašska 1659). Tato stolice fungovala až do konce 19. století. K oživení došlo až na konci 18. století a po zprovoznění Košicko-bohumínské dráhy, kdy začala přes Písek doprava dřeva z Koňákova a Javořinky na pilu v Návsí. V roce 1874 byla v Písku zřízena zděná polská lidová škola a další škola v osadě Baginec. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 žilo v Písku 1036 lidí, z toho 1010 (99,1%) Poláků a 90,9%) Němců.[3]

ObyvatelstvoEditovat

Církve a náboženské společnostiEditovat

Většina obyvatel Písku se hlásí k římskokatolické církvi. Katolíci přísluší k farnosti v Jablunkově a k jejich bohoslužbám v Písku slouží filiální kostel Božího milosrdenství.

Druhou nejpočetnější náboženskou skupinu představují členové Slezské církve evangelické augsburského vyznání, kteří jsou od roku 2009 sdružení ve farním sboru se sídlem v Písku, kde mají i kostel. Písečtí evangelíci příslušeli v letech 1791–2009 k evangelickému sboru v Návsí. V roce 2010 byl v Písku vysvěcen nový evangelický kostel.

PamětihodnostiEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Piosek na polské Wikipedii.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. TICHÁNEK, Jiří. Fojtství na Frýdecko-Místecku. Ostrava: Šmíra-Print, 2009. 462 s. Dostupné online. ISBN 978-80-904336-3-2, ISBN 80-904336-3-4. OCLC 455850818 S. 311-312. 
  3. ZAHRADNIK, Stanisław. Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991. Trzyniec: s. n. Dostupné online. OCLC 749519031 (Polish) OCLC: 749519031. 

Externí odkazyEditovat