Otevřít hlavní menu

Pálffyho palác

palác v Praze na Malé Straně
Tento článek je o paláci v Praze. Další významy jsou uvedeny na stránce Pálffyho palác (rozcestník).

Pálffyho nebo Pálffyovský palác je klasicistní budova s přilehlou zahradou v ulici Valdštejnská na Malé StraněPraze. Jedná se o jednu z budov v užívání Pražské konzervatoře.

Pálffyovský palác v Praze
Pálffyovský palác v Praze
Pálffyovský palác v Praze
Základní informace
Sloh Klasicismus
Architekt František Maxmilián Kaňka
Výstavba 17141716
Přestavba 1655–1661 (barokní přestavba) 1909–1913
Materiál Zdivo
Stavebník Jan Josef z Valdštejna
Současný majitel Hlavní město Praha
Poloha
Adresa Valdštejnská 158/14
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
Ulice Valdštejnská
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 39125/1-613 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a účel stavbyEditovat

 
Průjezd Pálffyho paláce s erbem

Vznikl přebudováním dvou domů v letech 17141716 podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky pro hraběte Jana Josefa z Valdštejna, v jehož vlastnictví se domy ocitly v roce 1709. Palác později získali Fürstenberkové a v roce 1881 jej koupili Pálffyové z Erdödu. Dnes je jednou z budov Pražské konzervatoře a ve zdejším koncertním sále se konají absolventské koncerty jejích posluchačů.

ArchitekturaEditovat

Výrazné půdorysné zalomení průčelí souvisí se vznikem paláce spojením dvou domů na počátku 18. století. Průčelí je zajímavě výškově členěno vložením řady nízkých oken prvního patra (toto řešení badatelé nacházejí i na jiných stavbách projektovaných Kaňkou). Nepravidelné boční průčelí vzniklo improvizovanými úpravami po odbourání sousedního domu v polovině 19. století.

Dějiny a okolnostiEditovat

V roce 1995 byl při úpravách v severních částech paláce v souvislosti s rozsáhlou rekonstrukcí palácových zahrad pod Pražským hradem objeven ve východní obvodové stěně úsek zdiva z drobnějších kvádrů s reliktem branky. Vzhledem k použité stavební technologii není zcela jasné, zda jde o relikt hradby z doby po novém vysazení Malé Strany v roce 1257, nebo o starší románské zdivo.

Parcela paláce přiléhá k linii bývalé městské hradby z vnitřní strany (úseky základů zdi byly později zachyceny i pod nádvořím Valdštejnského paláce). Na severním konci paláce byl ve zdi také odhalen relikt nevelké brány s neprofilovaným ostěním, takže není jasné, zda tudy vedl starší vstup do opevněného města – v takovém případě by mohla trasa nynější Valdštejnské ulice vzniknout až později, kdy tu existovala Písecká brána (protože se tudy chodilo k osadě na Pískách v dolní části dnešního náměstíčka na Klárově). Starší domy byly zřejmě poničeny za husitských válek a znovu byly zasaženy při požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541.

V letech 158092 došlo k významnější renesanční výstavbě. Dva dosud samostatné domy spojil teprve roku 1709 hrabě Jan Josef z Valdštejna, který pak provedl rozsáhlou barokní přestavbu.

Z pozdějších dílčích oprav stojí za zmínku zřízení klasicistní kašny v nádvoří. V roce 1881 palác koupil Eduard Pálffy z Erdödu. Již roku 1902 prodal palác státu pro místodržitelský archiv a stanici jízdní policie.

Po roce 1948Editovat

Od roku 1950 budovu vlastnilo ministerstvo informací a později i kultury (mj. tu sídlila některá pracoviště památkového ústavu). Nyní zde sídlí jedna z poboček Pražské konzervatoře. [1]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Pavel Vlček a kolektiv. Umělecké památky Prahy. 1999, s. 256–259. 

LiteraturaEditovat

  • VLČEK, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Vyd. 1. Praha: Academia, 1999. 685 s. ISBN 80-200-0538-2. S. 256–259.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat