Překážky v jezdeckém sportu
Jezdecký sport je rozšířen po celém světě a existují mnohá odvětví. Nezanedbatelná část z nich je zaměřena na překonávání překážek ať už se jedná o dostihové závody či o klasický parkur. V následujících kapitolách se zaměříme na jednotlivé typy překážek v daných jezdeckých odvětvích.
ParkurEditovat
Cílem parkurového skákání je překonání překážek v daném pořadí za co nejkratší čas a s co nejnižším počtem trestných bodů
Výškové překážkyEditovat
KavaletaEditovat
Kavaleta je jednotlivá bariéra, ze které se skládají ostatní skoky, popřípadě jsou umístěny samostatně na zemi či v řadách[1].
KřížekEditovat
Křížek je výšková překážka skládající se ze dvou stojanů a dvou překřížených kavalet[2].
Kolmý skokEditovat
Jedná se o výškovou překážku skládající se ze dvou stojanů a několika kavalet. Je to jedna z nejčastěji užívaných překážek při parkurovém skákání[3].
BrankaEditovat
Branka je výšková překážka, ohraničena dvěma obdélníkovými stojany. Nájezd na tuto překážku je náročný z důvodu zmenšeného prostoru mezi stojany.
ŽolíkEditovat
Jedná se o nejtěžší překážku z parkuru, kterou jezdec není povinen překonat. Bývá o stupeň vyšší, než je úroveň daného parkuru. Zároveň bývá odlišena vzhledem a označena cedulkou na stojanu, která znázorňuje žolíka. Za překonání závodní dvojice získává dvojnásobný počet bodů než za překonání poslední povinné překážky.
Šířkové překážkyEditovat
Vodní příkopEditovat
Tento skok řadíme do šířkových překážek vyskytujících se pouze ve vyšších úrovních. Je to ohraničená vodní plocha. V doskokové části se nachází bílý pruh, který značí konec vodního příkopu a kůň na něj nesmí došlápnout[4].
Výško-šířkové překážkyEditovat
OxerEditovat
Oxer je výško-šířková překážka skládající se obvykle ze dvou kolmých skoků postavených v těsné blízkosti za sebou. Oba kolmé skoky jsou stejně vysoké[5].
DvojbradlíEditovat
Dvojbradlí je velmi podobné oxeru. Jedná se také o výško-šířkový skok. Od oxeru se však liší výškou prvního a druhého kolmého skoku, první bývá nižší[6].
TrojbradlíEditovat
Trojbradlí vypadá podobně jako dvojbradlí, je však rozšířeno ještě o jeden kolmý skok. Překážka připomíná schody, kdy první kolmý skok je nejnižší a následující dva se vždy zvyšují. Třetí kolmý skok je tudíž nejvyšší[7].
Kozí hřbetEditovat
Jedná se o výško-šířkovou překážku podobnou trojbradlí. Je taktéž tvořena ze tří kolmých skoků v těsné blízkosti. Jediný rozdíl je ve výšce třetího kolmého skoku, který je ve stejné výšce jako první (druhý kolmý skok se stává nejvyšším[8].
ZeďEditovat
Jedná se o výško-šířkovou překážku postavenou z dřevěných bloků umístěných na sebe. Tento skok se vyskytuje především ve vyšších parkurových úrovních z důvodu jeho náročnosti[9].
VějířEditovat
Vějíř je výško-šířková překážka, která je z jedné strany tvořena jedním stojanem ze kterého vycházejí tři kavalety. Každá kavaleta má na druhém konci svůj vlastní stojan. Skok je zakřiven do oblouku[10].
Parkurové kombinaceEditovat
In-outEditovat
Jedná se o minimálně dvě překážky v řadě, mezi nimiž není ponechán prostor ani pro jeden cvalový skok[11].
DvojskokEditovat
Dvojskok tvoří dvě libovolné překážky, mezi kterými je ponecháno místo přesně na jeden cvalový skok. Obě překážky ve dvojskoku jsou v závodech počítány jako překážka jedna. V závodním plánku jsou vždy značeny písmeny a, b (např. 8a, 8b)[12].
TrojskokEditovat
U trojskoku platí stejná pravidla jako u dvojskoku. Je ale tvořen třemi libovolnými překážkami, mezi nimiž je taktéž jeden cvalový skok[13].
DistanceEditovat
Distance je řada tvořena obvykle ze dvou překážek. Vzdálenost mezi skoky určuje pořadatel závodu (musí být větší než jeden cvalový skok). Každá překážka v distanci je počítána samostatně[14].
SteeplechaseEditovat
Steeplechase je druh dostihu, ve kterém se musí kůň s jezdcem na rozdíl od normálního dostihu soustředit též na překonávání různých přírodních překážek rozmístěných na závodní trati.
Živý plotEditovat
Živý plot tvoří zastřižené keře, před nimiž se nachází dobře viditelný bílý plůtek[15].
Živý plot s příkopemEditovat
Tato překážka vypadá jako živý plot. Místo doskoku je oproti odskokové části snížena (cca o 50 cm).
Vodní příkopEditovat
V dostizích steeplechase se můžeme setkat se dvěma variacemi vodního příkopu. Jedná se o malý vodní příkop a velký vodní příkop, které se liší pouze šířkou. Vzhledem připomíná plastový bazén v zemi[16].
Irská laviceEditovat
Jedná se o uměle vytvořený hliněný val. Kůň s jezdcem musí překonat prudké stoupání a následně okamžité klesání.
ZahrádkyEditovat
Jedná se o distanci (viz parkurové překážky) tvořenou dvěma živými ploty.
Francouzský skokEditovat
Francouzský skok je tvořen dvěma živými ploty. Mezi nimi je příkop. Oba živé ploty i s příkopem musí dvojice překonat jedním skokem.
Anglický skokEditovat
Překonání anglického skoku začíná plotem. Těsně za plotem následuje příkop a překážka je zakončena živým plotem.
DropEditovat
Jedná se o náhlý pokles terénu[17].
Kamenná zeďEditovat
Zeď tvoří kamenná zídka spolu s odskokovou lištou. Ta je umístěna před samotnou zdí a kůň musí odskočit před ní.
Suchý příkopEditovat
Jedná se o hluboký žlab v zemi. Začátek příkopu je viditelně označen[18].
Steeplechase skokEditovat
Jedná se o nejčastější skok v celém závodě. Tento skok tvoří živý plot, před kterým se nachází dřevěný plot.
BullfinchEditovat
Jsou to živé ploty vysoké až dva a půl metru, kterými kůň musí z větší části proskočit[19].
Cross-CountryEditovat
Jedná se o závodní disciplínu, která prověřuje schopnost koně i jezdce překonávat přírodní překážky v náročném terénu. Vzhledem k tomu, že k výrobě překážek jsou používány přírodní materiály, tak každá překážka je originální. Existují pouze dané parametry, podle kterých se pořadatel při výrobě překážek řídí.
ArrowheadEditovat
Dřevěná překážka trojúhelníkového tvaru, kterou kůň přeskakuje v nejširším místě.
Živý plotEditovat
Živý plot tvoří zastřižené keře, mají podobný vzhled jako živé ploty ve Steeplechase[20].
KmenEditovat
Využívány jsou položené široké kmeny očištěné od větví.
Cross Country BankEditovat
Překážka připomínající široké schodiště. Překážku lze využívat v obou směrech (nahoru a dolu), v případě, že je překážka užita směrem dolu, můžeme použít také výraz Drop[21].
BullfinchEditovat
Tento skok se skládá z pevného základu a živého plotu. Kůň tímto skokem proskakuje.
ŠpiceEditovat
Jedná se o překážku, kde si jezdec může vybrat směr, kterým tuto překážku překoná.
PříkopEditovat
Jedná se o přírodní nerovnost v terénu. Může být různě dlouhý a hluboký. Též za ním může následovat například živý plot.
PlotyEditovat
Překážka skládající se z jednotlivých klád, může tvořit kolmé skoky, oxery, trojbradlí (viz Parkur)[22].
Roll TopEditovat
Dřevěná překážka vzhledem připomínající podélně rozpůlené kavalety.
TrakehnerEditovat
Jedná se o příkop nad kterým se nachází vyvýšená kláda.
Vodní překážkyEditovat
Jedná se buď o klasický vodní příkop, nebo o vodní plochu, kterou kůň probíhá. Můžou se vyskytovat také typy vodních překážek, kdy kůň s jezdcem opakovaně seskakuje do vody a vyskakuje nebo překonává překážky přímo ve vodě.
DistanceEditovat
Distanci tvoří několik překážek za sebou v bližší vzdálenosti, než je obvyklé.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh, str. 75-76. ISBN 80-7181-169-6.
- ↑ MEIER, Reinhard. Samostatně v sedle: cíl a skladba tréninku, drezurní cviky, skoková gymnastika, parkúrové ježdění. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0300-3.
- ↑ MEIER, Reinhard. Samostatně v sedle: cíl a skladba tréninku, drezurní cviky, skoková gymnastika, parkúrové ježdění. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0300-3.
- ↑ DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh, str 77, 93, 102. ISBN 80-7181-169-6.
- ↑ MEIER, Reinhard. Samostatně v sedle: cíl a skladba tréninku, drezurní cviky, skoková gymnastika, parkúrové ježdění. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0300-3.
- ↑ DILLON, Ernest. Výcvik skokového koně: tréninková příručka pro úspěšné parkúrové skákání na všech úrovních. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2012, 189 s. ISBN 978-80-209-0396-9.
- ↑ DILLON, Ernest. Výcvik skokového koně: tréninková příručka pro úspěšné parkúrové skákání na všech úrovních. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2012, 189 s. ISBN 978-80-209-0396-9.
- ↑ DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh, str. 95. ISBN 80-7181-169-6.
- ↑ DILLON, Ernest. Výcvik skokového koně: tréninková příručka pro úspěšné parkúrové skákání na všech úrovních. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2012, 189 s. ISBN 978-80-209-0396-9.
- ↑ DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh, str. 95. ISBN 80-7181-169-6.
- ↑ MEIER, Reinhard. Samostatně v sedle: cíl a skladba tréninku, drezurní cviky, skoková gymnastika, parkúrové ježdění. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0300-3.
- ↑ DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh, str 78, 79, 91. ISBN 80-7181-169-6.
- ↑ DILLON, Ernest. Výcvik skokového koně: tréninková příručka pro úspěšné parkúrové skákání na všech úrovních. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2012, 189 s. ISBN 978-80-209-0396-9.
- ↑ DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh, str 84, 85, 86, 90, 91. ISBN 80-7181-169-6.
- ↑ THELWELL, Jane: Jumping cross-country fences. Buckingham: Threshold, 1991. ISBN 9781872082073.
- ↑ MARTIN, Martha. Steeplechase. New York: Crabtree Pub., c2010. ISBN 0778749819.
- ↑ THELWELL, Jane: Jumping cross-country fences. Buckingham: Threshold, 1991. ISBN 9781872082073.
- ↑ DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh, str. 76. ISBN 80-7181-169-6.
- ↑ THELWELL, Jane: Jumping cross-country fences. Buckingham: Threshold, 1991. ISBN 9781872082073.
- ↑ DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh, str 76, 78, 79. ISBN 80-7181-169-6.
- ↑ DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh, str. 93. ISBN 80-7181-169-6
- ↑ DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh, str. 84, 94. ISBN 80-7181-169-6.
LiteraturaEditovat
- DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh. ISBN 80-7181-169-6.
- DILLON, Ernest. Výcvik skokového koně: tréninková příručka pro úspěšné parkúrové skákání na všech úrovních. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2012, 189 s. ISBN 978-80-209-0396-9.
- MEIER, Reinhard. Samostatně v sedle: cíl a skladba tréninku, drezurní cviky, skoková gymnastika, parkúrové ježdění. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0300-3.
- THELWELL, Jane: Jumping cross-country fences. Buckingham: Threshold, 1991. ISBN 9781872082073.
- MARTIN, Martha. Steeplechase. New York: Crabtree Pub., c2010. ISBN 0778749819.