Owen Wister

Owen Wister (14. července 1860, Filadelfie, Pensylvánie21. července 1938, Saunderstown, Rhode Island) byl americký právník, romanopisec, povídkář, esejista, básník a autor biografií. Díky svému románu The Virginian (1902, Virgiňan) je považován za zakladatele westernu z kovbojského prostředí.[2]

Owen Wister
Owen Wister roku 1903
Owen Wister roku 1903
Narození14. července 1860
Filadelfie, Pensylvánie
Úmrtí21. července 1938 (ve věku 78 let)
Saunderstown, Rhode Island
Místo pohřbeníLaurel Hill Cemetery
Povoláníprávník a spisovatel
NárodnostAmeričan
StátUSAUSA USA
Alma materHarvardova univerzita
Žánrromány, povídky, eseje, básně a biografie
Významná dílaThe Virginian (1902, Virgiňan)
Politická příslušnostRepublikánská strana
Manžel(ka)Mary Channingová
Dětišest dětí
RodičeOwen Jones Wister[1] a Sarah Butler[1]
Vliv naje považován za zakladatele westernu z kovbojského prostředí.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se roku 1860 v Germantownu (část Filadelfie) v rodině úspěšného lékaře, který si přál, aby se stal bankéřem. V letech 18701873 žil s rodiči Evropě a chodil do základních škol v Anglii a ve Švýcarku. Po návratu studoval na střední škole v Concordu v New Hampshire a po jejím dokončení se zapsal na Harvardovu univerzitu. Během studia začal psát příspěvky pro studentský satirický časopis The Harvard Lampoon (Harvardský pamflet) a spřátelil se s pozdějším americkým prezidentem Theodorem Rooseveltem. Po ukončení studia roku 1882 se rozhodl studovat hudbu a strávil dva roky na konzervatoři v Paříži, ale otec jej roku 1884 povolal zpět do vlasti, aby si našel stálé zaměstnání. Po návratu pracoval krátce v bance v New York a roku 1885 začal podruhé studovat na Harvardu, tentokrát na Harvardově právnické škole (Harvard Law School). Studium ukončil v roce 1888 a pak provozoval ve Filadelfii právnickou praxi. Od roku 1891 by rovněž činný jako spisovatel.[3][4]

 
Owen Wister
 
Wisterův hrob na hřbitově Laurel Hill Cemetery ve Filadelfii

Protože onemocněl neurastenií (nervovou slabostí) podnikal na radu svého lékaře zdravotní cesty na ranče ve Wyomingu i do jiných konců amerického Západu. Kultura a povaha těchto oblastí na něj zapůsobily natolik, že se rozhodl psát příběhy odehrávající se v tomto prostředí. V jeho odhodlání jej podpořilo i to, že se roku 1893 na cestě do Yellowstonského národního parku setkal a spřátelil s Frederikem Remingtonem, který maloval obrazy s tematikou Divokého západu. Roku 1895 vydal sbírku povídek Red Men and White (Rudoši a běloši), následoval román Lin McLean (1897) a po něm další sbírka povídek The Jimmyjohn Boss and Other Stories (1900). Roku 1902 pak vyšel jeho nejslavnější román The Virginian (Virgiňan), ve kterém vytvořil archetyp kovboje jako hrdiny a díky kterému je považován za zakladatele nového žánru, westernu s kovbojskou tematikou. Román byl napsán v knihovně Filadelfského klubu, kterého byl autor členem, je dedikován Roooseveltovi a převyšuje většinu pozdějších westernů od jiných autorů svou snahou o realistickou věrnost. Kniha se stala bestsellerem nejen v USA, ale i za hranicemi.[2][3]

Ve svém dalším díle se tematice Západu již příliš nevěnoval. Vydal několik dalších románů, sbírek povídek, básní a také biografie prezidentů Ulyssese S. Granta a Theodora Roosevelta. Od roku 1898 byl ženatý se svou sestřenicí Mary Channingovou, se kterou měl šest dětí (zemřela roku 1913 při porodu). Byl členem několika literárních společností a od roku 1914 i Americké akademie umění a věd. Zemřel roku 1938 na krvácení do mozku ve svém domě v Saunderstownu a je pochován na hřbitově Laurel Hill Cemetery ve Filadelfii.[3]

DíloEditovat

RományEditovat

 
Virgiňan, první vydání z roku 1902
 
Ilustrace k prvnímu vydání románu Virgiňan od Arthura I. Kellera
 
Ilustrace k prvnímu vydání románu Virgiňan od Arthura I. Kellera
  • The Dragon of Wantley: His Tale (1892, Drak z Wantley), roztomilý vánoční příběh z roku 1203 o tom, jak sir Godfrey Disseisin snášel po třináct let dračí teror až do té doby, než drak pronikne do jeho sklepů a začne pít jeho víno.
  • Lin McLean (1897), westernový příběh složený z dříve vydaných povídek:
    • How Lin McLean Went East (1892),
    • The Winning of the Biscuit-Shooter (1893),
    • Lin McLean's Honey-Moon (1895),
    • Separ's Vigilante (1897),
    • Destiny at Drybone (1897).
  • The Virginian: A Horseman of the Plains (1902, Virgiňan: jezdec z plání), nejznámější autorova kniha, která je všeobecně přijímána jako první román z kovbojského prostředí. Obsahem románu je příběh muže s přezdívkou Virgiňan, zamilovaného do mladé učitelky, který se odehrává na pozadí rančerských válek, v nichž se proti sobě postavili velcí rančeři a drobní usedlíci, často neprávem obviňovaní z krádeží dobytka. Virgiňan je odvážný muž, který jedná podle svých zásad, čestně a spravedlivě a svým rozhledem se vymyká obvyklým představám o nevzdělaných honácích dobytka. Román se odehrává v době, kdy téměř nedotčená příroda amerického Západu je územím, kde není místo pro zbabělost a vyznívá jako oslava divoké přírody wyomingských plání a morální síly zde žijících lidí. Roku 1904 by román úspěšně zdramatizován.
  • Philosophy 4: A Story of Harvard University (1903, Filozofie 4), humorně vylíčený život studentů na Harvardově univerzitě.
  • A Journey in Search of Christmas (1904), jde o pozdější část románu Lin McLean nejprve vydaná jako samostatná kniha.
  • Lady Baltimore (1906), román odehrávající se po občanské válce v Charlestonu a zobrazující proces osobního usmiřování mezi obyvateli severu a jihu.
  • Padre Ignacio: or, the Song of Temptation (1911, Otec Ignacio aneb Píseň pokušení), příběh katolického kněze, který vede farnost na Západě.
  • Romney, nekončený román psaný v letech 19121915 (práce byly postupně ukončeny po smrti autorčiny ženy), fragment byl vydán až roku 2001 společně s dvěma dalšími dosud nevydanými autorovými díly v knize Rommney and Other New Works about Philadelphia (Romney a další nové práce o Filadelfii).

Sbírky povídekEditovat

  • Red Men and White (1895, Rudoši a běloši), westernové příběhy, vyšlo též pod názvem Salvation Gap and Other Western Classics.
  • The Jimmyjohn Boss and Other Stories (1900), westernové příběhy.
  • Members of the Family (1911, Členové rodiny).
  • Safe in the Arms of Croesus (1927).
  • When West Was West (1928, Když byl západ západem).

EsejeEditovat

  • Where Charity Begins (1895).
  • Theodore Roosevelt, Harvard '80 (1901).
  • The Open Air Education (1902).
  • After Four Years (1905).
  • The Keystone Crime: Pennsylvania's Graft-Cankered Capitol (1907).
  • According to a Passenger (1919)
  • How One Bomb Was Made (1921).
  • Roosevelt and the War (1930).
  • In Homage to Mark Twain (1935).
  • Old Yellowstone Days (1936).

BásněEditovat

Literatura faktuEditovat

Filmové adaptaceEditovat

Česká vydáníEditovat

KnihyEditovat

PovídkyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Kindred Britain.
  2. a b Slovník spisovatelů – Spojené státy americké, Odeon, Praha 1979, str.703
  3. a b c Owen Wister – Penn State University[nedostupný zdroj]
  4. Owen Wister – Collier's New Encyclopedia

Externí odkazyEditovat