Otta Mizera
Otta Mizera, též Otto (29. května 1919, Praha – 21. října 1952, Paříž)[1] byl český surrealistický a kubistický výtvarník, překladatel a publicista.
| Otto Mizera | |
|---|---|
_AI.png) Otta Mizera | |
| Narození | 29. května 1919 Praha  Československo |
| Úmrtí | 21. října 1952 (ve věku 33 let) Paříž  Francie |
| Povolání | novinář, malíř, spisovatel, básník, grafik, překladatel a estetik |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Studium reálného gymnázia v Libni ukončil maturitou v roce 1938. Na gymnáziu se seznámil se Zdeňkem Lorencem (1919–1999), dalším členem budoucí surrealistické skupiny Ra. Oba se po maturitě vydali do Francie a společně se přihlásili na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy; zde setrvali necelé tři semestry, do uzavření českých vysokých škol nacisty. V roce 1939 též spolu založili v Libni Divadlo U zelené růže,[2] které však působilo pouze krátkodobě (jedno představení).[3] Po uzavření vysokých škol našel Mizera zaměstnání v Topičově nakladatelství, poté byl knihovníkem. V letech 1940–1942 též navštěvoval tzv. Školu Mánesa,[4] kde ho učil figurální kresbu a portrétování Vladimír Sychra.[1]
Spolupracoval se surrealistickou skupinou Ra (Ludvík Kundera aj.), inicioval vydání jejího sborníku Roztrhané panenky (1942).[5][p 1]
Po 2. světové válce se krátce přihlásil na studium architektury, kterého v zimě 1945 zanechal. V roce 1946 navštívil Paříž, v roce 1947 tam odjel znovu a do Československa se už nevrátil.[p 2] V Paříži se Otta Mizera věnoval pouze výtvarnému umění, ve kterém byl ovlivněn především kubistickým obdobím Pabla Picassa.
Život ukončil sebevraždou.[1]
Dílo (výběr) editovat
Knižní vydání editovat
- Roztrhané panenky (cyklostylovaný samizdatový surrealistický sborník, přispěvatelé Josef Istler, Ludvík Kundera, Zdeněk Lorenc (spisovatel), Miroslava Miškovská a Otta Mizera), 1942; sborník je antedatovaný 1937, vyšel v počtu 45 výtisků)
- Ochranné prostředky (druhý ilegální sborník, vytvořený v roce 1944 Janem Řezáčem, Josefem Proškem a Miroslavou Miškovskou)
- A zatím co válka (poválečný sborník skupiny Ra, přispěvatelé Josef Istler, Miloš Koreček, Ludvík Kundera, Bohdan Lacina, Zdeněk Lorenc (spisovatel), Otta Mizera, Jaroslav Puchmertl, Vilém Reichmann, Václav Tikal, Václav Zykmund; V Brně, Rovnost, 1946)
- Můj mozek ve skleněné krychli (básně a jiné texty, výtvarné dílo; k vydání připravil Radim Kopáč, Praha, Concordia, 2006)
- Automatická Madona (antologie skupiny Ra, editor Michal Bauer, příspěvky André Breton, Zdeněk Šel, Ludvík Kundera, Hans Arp, Zdeněk Lorenc, Tristan Tzara, Václav Zykmund, Otta Mizera, Vilém Reichmann, Josef Schnabel, Oldřich Wenzl, Francis Picabia, Christian Morgenstern, Georg Trakl, Guiseppe Ungaretti, Sandro Penna, Alfred Kubin, Franz Kafka, Federico García Lorca, Lydia Cabrera, Paul Éluard, Jean Tardieu, René Tavernier, Langston Hughes, Karel Teige, František Halas; Praha, Akropolis 2012)
Překlady a publicistika editovat
- Otta Mizera příležitostně překládal francouzskou poezii, např. Paula Éluarda či Salvadora Dalího (Světová literatura 3/1967)[1]
Ilustrace knih editovat
- Fakir z Benares (autor Mirko Pašek; obálka a ilustrace Otta Mizera; Kladno, Nakladatelství mladých, 1944)
Výtvarná díla editovat
Některá výtvarná díla Otty Mizery z let 1944 a 1945 jsou v majetku Galerie moderního umění v Hradci Králové, Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou a Galerie umění Karlovy Vary.[6]
Výstavy (výběr) editovat
- V roce 1946 vystavoval v Grafickém kabinetu v Praze. Dobová kritika charakterizovala výstavu slovy „...není možno vyloučit pochybnost o bezelstnosti všech deformací a rafinovaných naivností...“, ocenila zejména jeho techniku suché jehly[7]
- V dubnu 2015 uspořádala aukční výstavu děl Otty Mizery pražská Galerie Lazarská[8]
- Díla Otty Mizery byla též vystavena na dvacítce společných výstav, zejména v Paříži a Praze[1]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Podle pamětí Ludvíka Kundery se Kundera s Mizerou setkali v knihkupectví nad surrealistickou monografií Jindřicha Štyrského a Toyen.
- ↑ Ve stejném období emigrovali do Paříže jiní čeští surrealisté – Toyen a Jindřich Heisler.
Reference editovat
- ↑ a b c d e KOŠNAROVÁ, Veronika. Slovník české literatury po roce 1945. In: [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola Otta Mizera.
- ↑ Databáze českého amatérského divadla: Divadlo U zelené růže
- ↑ BAUER, Michal. Automatická madona. Praha: Akropolis, 2012. Dostupné online. Kapitola Předmluva, s. 14.
- ↑ Malířská škola SVU Mánes. Lidové noviny. 17. 9. 1940, s. 7. Dostupné online.
- ↑ Národní úložiště šedé literatury: Ludvík Kundera, s. 55
- ↑ Registr sbírek výtvarného umění: filtr "Mizera". www.citem.cz [online]. [cit. 2018-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-10.
- ↑ Výstavní kukátko. Rudé právo. 22. 2. 1946, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Přehled pražských kulturních pořadu 4/2015, s. 138
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otta Mizera na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otta Mizera
- HAVLOVÁ, Zuzana. Surrealistická poetika a umělecká reflexe světa skupiny Ra a Ludvíka Kundery. České Budějovice, 2016 [cit. 2018-03-10]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal Bauer. Dostupné online.
- Levret.cz, Otta Mizera: Ústa (verše) Archivováno 16. 3. 2018 na Wayback Machine.
- Registr sbírek výtvarného umění: filtr Mizera
- Krajská galerie výtvarného umění Zlín, Otta Mizera: Žena s dopisem
- Krajská galerie výtvarného umění Zlín, Otta Mizera: Voják a dívka
Související články editovat
Literatura editovat
- KOŠNAROVÁ, Veronika. Slovník české literatury po roce 1945. In: Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2010. Dostupné online. Kapitola Otta Mizera.
