Otakar Šimůnek

československý člen československého Federálního shromáždění, člen československého Národního shromáždění, ministr chemického průmyslu a politik

Otakar Šimůnek (23. října 1908 Náchod19. června 1972 Praha[1]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění a ministr vlád Československa.

Otakar Šimůnek
Otakar Šimůnek na V. sjezdu SED 1958
Otakar Šimůnek na V. sjezdu SED 1958
poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1954 – 1960
poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1968
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1972
Čs. ministr chemického průmyslu
Ve funkci:
1951 – 1954
PředchůdceJozef Púčik
NástupceJozef Púčik
ministr - předs. Stát. plánovacího úřadu
Ve funkci:
1954 – 1962
PředchůdceJozef Púčik
NástupceAlois Indra
místopředseda 2. a 3. vlády V. Širokého a vlády J. Lenárta
Ve funkci:
1959 – 1968
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození23. října 1908
Náchod
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. června 1972 (ve věku 63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik, chemik a inženýr
OceněníŘád republiky
Řád Klementa Gottwalda
CommonsOtakar Šimůnek
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Biografie

editovat

Narodil se v dělnické rodině. Vystudoval chemii a inženýrství na technické vysoké škole. Pak se angažoval v dělnickém konzumním družstvu Včela. Od roku 1934 byl členem KSČ. Za druhé světové války byl aktivní v komunistickém odboji a v květnu 1945 byl účastníkem pražského povstání.[2]

V letech 1945-1949 zastával post pracovníka Velkonákupní společnosti družstev v Praze. Od roku 1949 do roku 1951 byl náměstkem ministra výživy a v roce 1951 se stal členem vlády jako ministr chemického průmyslu ve vládě Antonína Zápotockého a Viliama Širokého. V letech 1954-1960 působil v kabinetu jako ministr - předseda Státního plánovacího úřadu, přičemž v této funkci plynule přešel i do následující druhé vlády Viliama Širokého a do třetí vlády Viliama Širokého, v níž toto portfolio obsazoval až do roku 1962. V letech 1959-1960 navíc zastával post místopředsedy druhé vlády Viliama Širokého a tutéž funkci zaujímal po celé funkční období třetí vlády Viliama Širokého (1960-1963) i vlády Jozefa Lenárta (1963-1968).[3]

Zastával i četné stranické posty. X. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. V období červen 1954 - červen 1958 byl kandidátem politbyra ÚV KSČ, členem politbyra od června 1958 do prosince 1962 a členem předsednictva ÚV KSČ od prosince 1962 do dubna 1968. V roce 1955 mu byl udělen Řád republiky, v roce 1958 Řád Klementa Gottwalda.[3]

Dlouhodobě zasedal v zákonodárných sborech. Ve volbách roku 1954 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ve volebním obvodu Pardubice. Mandát obhájil ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Východočeský kraj, podílel se na projednání ústavy ČSSR v roce 1960) a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[4][5][6][7]

Od konce 50. let 20. století patřil mezi výrazné postavy KSČ spojené s érou Antonína Novotného. Ještě v prosinci 1967 při emotivních debatách předsednictva ÚV KSČ o sesazení Novotného z postu prvního tajemníka strany byl v táboře pronovotnovských sil.[8] Poté, co Novotný ve funkci skončil, ale během pražského jara Šimůnkův politický vliv klesl. K roku 1968 se uvádí jako důchodce, bytem v Pardubicích.[9][10][11]

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Pardubice). Mandát obhájil ve volbách v roce 1971 a v parlamentu zasedal do své smrti roku 1972. Pak ho nahradil Bohuslav Chňoupek.[12][13] Od prosince 1970 působil na postu předsedy Ústřední rady družstev a od roku 1971 jako člen předsednictva Ústředního výboru Národní fronty.[3][14]

Reference

editovat
  1. Otakar Šimůnek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-01]. Dostupné online. 
  2. Otakar Šimunek [online]. munzinger.de [cit. 2012-02-01]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b c Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-02-01]. Dostupné online. 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-01]. Dostupné online. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-01]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-01]. Dostupné online. 
  7. BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky) 
  8. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 464. 
  9. 1958 [online]. libri.cz [cit. 2012-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-30. 
  10. 1967 [online]. libri.cz [cit. 2012-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-06. 
  11. 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-01]. Dostupné online. 
  12. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-01]. Dostupné online. 
  13. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-01]. Dostupné online. 
  14. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 545. 

Externí odkazy

editovat