Seznam členů rodiny

seznam na projektech Wikimedia
(přesměrováno z Otčím)
Na tento článek je přesměrováno heslo Macecha. O vrcholu v Krušných horách pojednává článek Macecha (Krušné hory).

Seznam členů rodiny obsahuje označení jednotlivých rodinných příslušníků v češtině, a to včetně výrazů, které už se dnes běžně neužívají. Seznam není uspořádán abecedně, příbuzní jsou rozděleni do tematických skupin. Abecední přehled najdete v článku Abecední seznam členů rodiny.

Označení vzdálenějších příbuzných nikdy nebylo zcela ustálené, lišilo se dobově i teritoriálně, v seznamu jsou zachycena i některá alternativní označení, nicméně upřednostněna jsou označení, užívaná dnes. Seznam obsahuje i některé další výrazy, související s příbuzenstvím.

PředkovéEditovat

  • probant, střen – osoba, od níž se zahajuje genealogický výzkum (ve schématech označena jako „JÁ“ nebo latinsky „EGO“),
  • rodičeotec a matka,
  • otec – mužský rodič, též táta (domácké), ot (zastaralé),
  • matka – ženský rodič, též máma (domácké), máti, máť (zastaralé, v dalších pádech alternativně s kmenem máteř-/mateř),
  • prarodiče (babička a dědeček) – rodiče rodičů,
  • děda, dědeček – otcův a matčin otec, též děd (knižní), dědek (expresivní),
  • babička – otcova a matčina matka, též babka, bába (zastaralé),
  • stařeček – matčin otec, dnes běžně děda,[zdroj?]
  • stařenka – matčina matka, též starucha, dnes běžně babička,[zdroj?]
  • pra- předpona pro vyjádření předcházející nebo následné generace: pravnuk – syn vnuka nebo vnučky, praprastrýc – pradědův bratr. V minulosti se běžně užívala i pro vzdálenější příbuzné, např. pratchán, prasestřenec apod. Ve staré češtině se navíc místo zmnožování předpony pra- užívaly i jiné předpony, rozlišené pro předcházející a následné generace, např.: praděd, prapraděd, předděd, nadděd; pravnuk, prapravnuk, zavnuk, podvnuk[1].
 
 
 
 
 
 
prarodiče
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
prarodiče
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
dědeček
 
 
 
 
 
 
babička
 
 
stařeček
 
 
 
 
 
 
stařenka
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
rodiče
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
otec
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
matka
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

SourozenciEditovat

  • sourozenecbratr nebo sestra,
  • bratr – mužský sourozenec, též brácha (domácké), brat (zastaralé),
  • sestra – ženský sourozenec, též ségra (domácké).
otec
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
matka
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
sourozenci
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
bratr
 
 
sestra
 
 
 
 

PotomciEditovat

  • dítěsyn nebo dcera, potomek v první generaci,
  • syn – mužský potomek,
  • prvenec – první syn, následník,
  • dcera – ženský potomek,
  • vnouče – synovo nebo dceřino dítě,
  • vnuk – synův nebo dceřin syn,
  • vnučka – synova nebo dceřina dcera.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
manželé
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
manželka
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
děti
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
syn
 
 
 
 
 
 
dcera
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
vnoučata
 
 
 
 
 
 
vnoučata
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
vnukvnučka
 
 
vnukvnučka
 
 

Strýcové a tetyEditovat

  • strýc – otcův bratr,
  • stryna – žena otcova bratra, dnes teta,
  • ujec – matčin bratr, dnes strýc,
  • ujčina – žena matčina bratra, dnes teta,
  • teta – otcova sestra, matčina sestra,
  • tetec – muž otcovy sestry, dnes strýc,
  • posel – muž matčiny sestry, dnes strýc.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
dědeček
 
 
 
 
 
 
babička
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
stařeček
 
 
 
 
 
 
stařenka
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
strýc
 
 
stryna
 
 
teta
 
 
tetec
 
 
otec
 
 
 
 
 
 
matka
 
 
ujčina
 
 
ujec
 
 
posel
 
 
teta
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bratranci, sestřeniceEditovat

  • strýčenec – syn otcova bratra, též bratran, bratřec, bratřenec, dnes bratranec,
  • strýčena – dcera otcova bratra, též strýčenice, bratrana, dnes sestřenice,
  • ujčen – syn matčina bratra, též ujčenec, dnes bratranec,
  • ujčena – dcera matčina bratra, též ujčenice, dnes sestřenice,
  • tetěnec – syn otcovy nebo matčiny sestry, též tetčic, tetěnec, sestrovec, dnes bratranec,
  • tetěnice – dcera otcovy nebo matčiny sestry, též tetěna, dnes sestřenice,
  • vlastník, vlastně, stříník – syn otcova či matčina bratrance nebo sestřenice, stříně, dnes bratranec z druhého kolene,
  • vlastnice, vlastně, střínice – dcera otcova či matčina bratrance nebo sestřenice, stříně, dnes sestřenice z druhého kolene,
  • pro vzdálenější bratrance stejné generace je možno užít opisná označení, např. druhý bratranec, bratranec druhého stupně, bratranec z druhého kolene – tj. prastrýcův vnuk.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
dědeček
 
 
 
 
 
 
babička
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
stařeček
 
 
 
 
 
 
stařenka
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
strýc
 
 
 
 
 
 
teta
 
 
otec
 
 
 
 
 
 
matka
 
 
ujec
 
 
 
 
 
 
teta
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
strýčenecstrýčena
 
 
tetěnectetěnice
 
 
 
 
 
 
 
 
ujčenujčena
 
 
tetěnectetěnice
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Synovci, neteřeEditovat

  • synovec – bratrův syn, též bratrovec,
  • synovkyně – bratrova dcera, dnes neteř,
  • sestřenec – sestřin syn, též potet, dnes synovec,
  • neteř – sestřina dcera, též neť,
  • pro vzdálenější bratrance starší nebo mladší generace se též užívá opisné označení, např. druhý (třetí) bratranec, bratranec druhého (třetího) stupně, bratranec z druhého (třetího) kolene – tj. např. strýcův bratranec (starší gen.) nebo strýcův vnuk (mladší gen.). Podobně u vzdálenější sestřenice.
otec
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
matka
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
bratr
 
 
 
 
sestra
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
synovecneteřsynovec IIneteř II
 
 
 
 

Příbuzní na základě sňatkuEditovat

  • choť – muž nebo žena vstupující do svazku manželského
  • manžel – mužský člen manželství, též muž
  • manželka – ženský člen manželství, též žena
  • švagr – sestřin muž, též švakr, svokr, domácky švára
  • švagrová – bratrova žena, též bratřina,
  • deveř – manželův bratr, dnes švagr,
  • šurin (stč. šir/Sír) – manželčin bratr, dnes švagr
  • zelva – ženina sestra, též zelvice, dnes švagrová,
  • tchán – ženin otec, též test, švekr,
  • pratchán – ženin nebo mužův děd
  • tchyně – ženina matka, též testa, švekruše,
  • pratchyně – ženina nebo mužova babička,
  • zeť – dceřin muž,
  • prazeť – vnuččin muž,
  • snacha – synova žena,
  • prasnacha – vnukova žena,
  • svat – zeťův nebo snašin otec, též starosvat; později se výraz přenesl na oddávajícího nebo jen svatebního hosta[2],
  • svatka – zeťova nebo snašina matka, též starosvatka,
  • svak – obecně přiženěný muž, tj. např. zeť, švagr, tetec,
  • nevěsta – obecně přivdaná žena, tj. např. snacha, švagrová, stryna, dnes novomanželka na svatbě.
  • ženich – přiženěný muž, novomanžel na svatbě/veselce.
 
 
 
 
 
 
 
 
otec
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
matka
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
tchán
 
 
 
 
 
 
tchyně
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
bratr
 
 
švagrová
 
 
sestra
 
 
švagr
 
 
 
 
manželka
 
 
deveř
 
 
zelva
 
 
svat
 
 
svatka
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
syn
 
 
snacha
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
dcera
 
 
 
 
 
 
zeť
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Příbuzní křtemEditovat

  • kmotr – muž, který se účastní křtu dítěte a zavazuje se, že o něj bude pečovat v případě ztráty rodičů, duchovní příbuzný, též kmoch,
  • kmotra – žena, která se účastní křtu dítěte a zavazuje se, že o něj bude pečovat v případě ztráty rodičů, duchovní příbuzná,
  • kmotřenec – chlapec vůči kmotrovi nebo kmotře,
  • kmotřenka – dívka vůči kmotrovi nebo kmotře.

Nevlastní příbuzníEditovat

  • otčím – nevlastní otec,
  • macecha – nevlastní matka,
  • pastorek – nevlastní syn,
  • pastorkyně – nevlastní dcera,
  • zmáčený otec – otec neznámý,
  • levoboček – syn mimo manželství, též (pejorativně) parchant nebo bastard,
  • polobratr/polosestra – bratr/sestra, s nímž má probant jen jednoho společného rodiče:
    • jednobřišní polobratr/polosestra – matka je společná,
    • jednokrevní polobratr/polosestra – otec je společný.
 
 
otčím
 
 
 
 
 
 
macecha
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
pastorek
 
 
 
 
 
 
pastorkyně
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Chybějící příbuzníEditovat

  • sirotek – syn, který přišel o otce a matku,
  • sirota – dcera, která přišla o otce a matku,
  • polosirotek – chlapec, který přišel o jednoho z rodičů,
  • polosirota – dívka, která přišla o jednoho z rodičů,
  • pohrobek – dítě, které se narodilo až po smrti otce,
  • vdovec – muž, který přišel o manželku,
  • vdova – žena, která přišla o manžela,
  • slaměný vdovec – výraz používaný pro muže, jehož žena je nepřítomná. (Partneři žijí nastálo odděleně nebo – přeneseně – žena je na kratší dobu mimo společnou domácnost.)
  • zelená vdova – výraz používaný pro ženu, která žije s mužem, ale tráví spolu málo času. Pojí se s fenoménem stěhování do satelitních oblastí (zeleně), kdy muž tráví dojížděním a prací většinu dne, zatímco žena pečuje o potomstvo.

ReferenceEditovat

  1. Podle spisu Jana Jafeta z r. 1602, který je překreslen např. v LUTONSKÝ, Boleslav; MELICHAR, Rudolf. Základy genealogie : soubor přednášek pro laické genealogy. 1. díl. Praha: [s.n.], 1999. S. 148–149. 
  2. Viz např. báseň Vodník (Kytice) Karla Jaromíra Erbena ze sbírky Kytice: „Vdala jsem se, vdala již, ale byly chyby: starosvati - černí raci a družičky - ryby!“

LiteraturaEditovat

  • LUTONSKÝ, Boleslav. Lexikon genealoga. Praha: [s.n.], 2003. ISBN 80-238-9557-5. 
  • PETERKA, Josef. Cesta k rodinným kořenům. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-307-0. S. 364–367. 
  • LUTONSKÝ, Boleslav; MELICHAR, Rudolf. Základy genealogie : soubor přednášek pro laické genealogy. 1. díl. Praha: [s.n.], 1999. S. 148–149. 

Související článkyEditovat