Oswaldo Payá Sardiñas

kubánský disident

Oswaldo Payá Sardiñas (* 29. února, 1952 Havana22. července 2012 La Gavina, Bayamo, Kuba) byl kubánský politický křesťanskodemokratický aktivista. Byl považován ze nejvýznamnějšího kubánského disidenta.

Oswaldo Payá Sardiñas
Narození29. února 1952
Cerro (Havana)
Úmrtí22. července 2012 (ve věku 60 let)
Bayamo
Příčina úmrtísilniční dopravní nehoda
Povolánípolitik, lidskoprávní aktivista a zakladatel
OceněníCena Homo Homini (1999)
Sacharovova cena za svobodu myšlení (2002)
Cena HazteOir.org
Nábož. vyznáníkatolická církev
DětiRosa María Payá Acevedo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

V roce 2002 od Evropského parlamentu obdržel Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Byl opakovaně nominován na Nobelovu cenu za mír. V roce 2005 jej na tuto cenu nominoval i bývalý český prezident Václav Havel spolu s kubánským disidentem a novinářem Raúlem Riverou (nyní v exilu) a Óscarem Elíasem Biscetem.[1]

Smrt a související spekulaceEditovat

Oswaldo Payá zahynul při automobilové nehodě 22. července 2012. S ohledem na jeho obavy o život a podezřelou nehodu, kterou měl pouze měsíc předtím, se poté začaly množit spekulace o politickém atentátu.[2]

Ze zabití z nedbalosti byl obviněn španělský řidič a politik Ángel Carromero, spolujezdec a předseda švédských mladých křesťanských demokratů Aron Modig byl po několika dnech zadržování propuštěn na svobodu. Carromero byl v říjnu 2012 na Kubě odsouzen ke čtyřem letům vězení. V době konání procesu byla krátkodobě zadržena známá kubánská blogerka Yoani Sánchez.

Ačkoli syn disidenta už dříve tvrdil, že auto s jeho otcem někdo záměrně vytlačil ze silnice, švédské ani španělské velvyslanectví to nepotvrdilo. Za příčinu tragické nehody kubánské ministerstvo označilo to, že řidič chybně brzdil v místě se špatným povrchem vozovky. Odhaduje se, že auto jelo rychlostí 120 kilometrů za hodinu, zatímco povolená rychlost byla poloviční.

Při nehodě v provincii Granma na východě země zahynul spolu s Oswaldem Payá další kubánský aktivista Harold Cepera. Podle zprávy ministerstva oba seděli vzadu a neměli zapnuté bezpečnostní pásy.[3]

ReferenceEditovat