Ostrov (Tisá)
Ostrov (německy Eiland[2]) je osada a základní sídelní jednotka obce Tisá v okrese Ústí nad Labem ležící v nadmořské výšce 460 m. Nachází se asi 2,4 kilometru severovýchodně od Tisé a třináct kilometrů severozápadně od centra Děčína.
| Ostrov | |
|---|---|
 Rybník u hotelu Ostrov | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Tisá |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°48′24″ s. š., 14°2′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 25 (2021)[1] |
| Katastrální území | Ostrov u Tisé (4,41 km²) |
| Nadmořská výška | 460 m n. m. |
  Ostrov | |
| Další údaje | |
| Kód ZSJ | 167096 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ostrov leží v katastrálním území Ostrov u Tisé o výměře 44,1139 ha,[3] které je součástí Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Na území osady se nachází přírodní památka Eiland, rozdělená na dvě samostatné části, která byla vyhlášena v roce 2017 za účelem ochrany mokřadních společenstev zdejších luk a vodních ploch.[4]
Historie editovat
Ostrov byl založen v 15. století jako jeden z mnoha hamrů v údolí říčky Bělé/Bielatalu, zpracovávajících železnou rudu. Když byla rudná ložiska v okolí Děčínského Sněžníku vytěžena, hamr se proměnil ve sklárnu.V roce 1709 majitelka panství hraběnka Marie Adelheid z Thunu nechala na pozemcích kolem někdejšího hamru založit osadu Eiland.[5]
Vzhledem k malebné poloze vzniklo z osady v 19. století rušné letní sídlo, byl zde postaven hotel a několik hostinců, vznikla zde soustava rybníků, byl vybudován mlýn a přírodní koupaliště. Od roku 1850 byl Ostrov administrativně místní částí obce Sněžník. V roce 1928 kromě hotelu Meder bylo v Ostrově ještě pět ubytovacích hostinců. Kromě toho zde děčínská okresní zdravotní pojišťovna provozovala svou zotavovnu.[5]
Po skončení druhé světové války byli němečtí obyvatelé odsunuti, hranice uzavřena, v místě byla umístěna jednotka Pohraniční stráže. Přibližně 300 metrů od hranice byl zbudován zátaras hraničního pásma, čímž se část údolí stala pro veřejnost nepřístupnou. Z hotelů a ubytoven v přístupné části vznikla podniková rekreační střediska a většina obytných domů byla užívána jako rekreační chalupy. Budovy v hraničním pásmu byly v roce 1963 zbořeny, mezi nimi i zděná kaple zasvěcená Panně Marii.[6] Po zrušení hraničního pásma bylo toto území přeparcelováno a rozprodáno na výstavbu rekreačních chat.
Do roku 1960 patřila osada Ostrov pod obec Sněžník v okrese Děčín a po územně správní reformě připadla pod obec Tisá.
Obyvatelstvo editovat
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 260 obyvatel (z toho 105 mužů) německé národnosti a dvacet cizinců. Kromě tří evangelíků byli římskými katolíky.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 230 obyvatel: dva Čechoslováky, 205 Němců a 23 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale kromě ní ve vsi byli čtyři evangelíci a čtrnáct lidí bez vyznání.[8]
Doprava editovat
Do Ostrova neexistuje spojení veřejnou dopravou. Nejbližší spojení autobusem je do tři kilometry vzdálené zastávky Jílové, Sněžník, rest. Hraničář, případně na obdobně vzdálené zastávky v obci Tisá. Nejbližší železniční zastávkou bývalo asi sedm kilometrů vzdálené nádraží v Libouchci na železniční trati Děčín – Oldřichov u Duchcova, na níž však byl od 13. prosince 2009 ukončen provoz.
Turismus a horolezectví editovat
Místem prochází naučná stezka Zapomenuté pohraničí, která vede z Adolfova u Zadní Telnice přes Petrovice a Ostrov až na Děčínský Sněžník. Zhruba 400 metrů západním směrem od severního okraje Ostrova se těsně u státní hranice, avšak již na území SRN, nacházejí dvě velké jeskyně – Untere Grenzweghöhle a Obere Grenzweghöhle.[10] Na českém území se v jejich těsné blízkosti nachází Trpasličí jeskyně. Další četné jeskyně se vyskytují dva až tři kilometry severněji od Ostrova v německých lokalitách Bielagrund a Ottomühle.[11] Na březích rybníků leží přírodní památka Eiland, vyhlášená v roce 2017 k ochraně lučních společenstev. Pětice venkovských domů byla prohlášena kulturními památkami.[9][12][13][14][15]
Osadu obklopují prakticky ze všech stran pískovcové stěny se skalními věžemi, přičemž nejznámější z nich je věž Císař, která je dominantou Ostrova a jejíž jméno nese nejen jedno ze zdejších ubytovacích zařízení, ale i netradiční každoroční závod ve víceboji dvojic Císař Challenge. Hlavními disciplínami jsou orientační běh a jízda na horském kole, které jsou během závodu propojovány dalšími disciplínami, jako je pískovcové lezení, letní biatlon, zdolávání nízkých lanových překážek, bouldering a jízda v kanoi.[16]
Pro horolezecké aktivity jsou zde evidovány více než čtyři stovky skal a skalních věží, na nichž je zdokumentováno téměř 3,7 tisíce lezeckých cest. Možnosti dalších prvovýstupů jsou v této lokalitě již omezené.[17]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Výnos ministra vnitra č. 223/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2012-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-19.
- ↑ PP Eiland [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-06-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Ostrov u Tisé [online]. deacademic.com [cit. 2019-06-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ kaple Panny Marie v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 180.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 44.
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-20]. Identifikátor záznamu 156048 : venkovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Popis jeskyní (německy). www.wandern-saechsische-schweiz.de [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-22.
- ↑ Výlet k jeskyním
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-20]. Identifikátor záznamu 155485 : venkovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-20]. Identifikátor záznamu 155295 : venkovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-20]. Identifikátor záznamu 154677 : venkovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-20]. Identifikátor záznamu 154754 : venkovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [5].
- ↑ Závod Císař Chalenge. cisarchallenge.cz [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-22.
- ↑ Skalní oblast Ostrov
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Ostrov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Ostrov u Tisé na webu ČÚZK
- Naučná stezka Zapomenuté pohraničí
- Historické pohlednice Ostrova na webu peterswald.org Archivováno 12. 7. 2020 na Wayback Machine. (německy/anglicky)
