Ostroretka stěhovavá

Ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) je sladkovodní ryba z čeledi kaprovitých, která je původním druhem moravských vod. Vysazováním se rozšířila i do Labe. Tato ryba žije v početných hejnech. Tvoří významnou část potravy hlavatky obecné.

Jak číst taxoboxOstroretka stěhovavá
alternativní popis obrázku chybí
Ostroretka stěhovavá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
ŘíšeŽivočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaryby (Osteichthyes)
Podtřídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádmáloostní (Cypriniformes)
Čeleďkaprovití (Cyprinidae)
RodOstroretka (Chondrostoma)
Binomické jméno
Chondrostoma nasus
L., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Tělo je štíhlé, z boků mírně zploštělé. Ústa výrazně spodní, uzpůsobená k seškrabávání řas z kamenů. Hřbet je šedomodrý, boky stříbřité. Párové ploutve a řitní ploutev jsou načervenalé, ostatní tmavé. Dožívá se až 20 let. Dosahuje délky až 60 cm a hmotnosti 3 kg.

VýskytEditovat

Obývá hlavně lipanové a parmové pásmo. V ČR je původním druhem na Moravě a ve Slezsku v povodí Odry a Dunaje. V Čechách byla vysazena na mnoha místech (Vltava, Berounka, Ohře, Labe, …), ale zatím nikde není příliš početná. Vyskytuje se ve Francii, Německu, Itálii a celé východní Evropě.

PotravaEditovat

Hlavní součást stravy ostroretek tvoří řasy, které seškrabává z kamenů. Mimoto přijímá i larvy hmyzu.

RozmnožováníEditovat

Tření probíhá v období od března do května. Podobně jako u ostatních druhů kaprovitých ryb se během tření objevuje viditelná třecí vyrážka. V této době ostroretka táhne ve velkých hejnech proti proudu řeky do mělkých partií. Samice naklade 1000 - 60 000 jiker na kamenité nebo štěrkové dno.

Ostroretka stěhovavá a člověkEditovat

Ostroretka je mezi rybáři velmi oblíbenou sportovní a bojovnou rybou. Loví se na plavanou, položenou - feeder nebo muškařením. Velmi početná je na Moravě v Bečvě a Svratce. Ve Slezsku zejména na řekách Opava, Moravice, Olše se vyskytují exempláře běžně i o délce nad 50 centimetrů a hmotnosti až 2,1 kg. V současné době[kdy?] je decimována jako ostatní reofilní druhy populacemi migrujících kormoránů z oblasti Pobaltí, zejména Estonska a Lotyšska.

LovEditovat

Ostroretka se živí zejména řasami, jikrami a hmyzem. Nepatří mezi agresivní ryby, spíše si v klidu prohledává dno a čeká, co přijde. Pro lov ostroretek je nejvhodnější návnadou marmyška, či rotačka s přidaným červíkem nebo svazečkem mladých zelených řas. Návnadu je nejlepší nechat u dna a čas od času s ní potřást, aby si jí ryba všimla. Přestože ostroretka není agresivní, její záběr je velmi rychlý a silný. Typickým pohybem ostroretek je škubání hlavou ve snaze vysmeknout se z háčku, a v prutu je to cítit.

Nejvhodnější období pro lov ostroretek je buďto léto v mělčích proudech, či podzim v hlubších nadjezích. Není však nemožné chytnout ostroretku i v zimě.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-06]

LiteraturaEditovat

  • Fritz Terofal, Claus Militz: Sladkovodní ryby. Ikar Praha spol. s r. o., Praha 1997, 1. vydání, ISBN 80-7202-140-0
  • Otto Pospíšil : Naše ryby. OTTOVO nakladatelství, s. r. o., Praha 2000, 1. vydání, ISBN 80-7181-403-2
  • Freyhof, J. IUCN Red List – Chondrostoma nasus [online]. IUCN, 2011 [cit. 2014-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  • MRK.cz

Externí odkazyEditovat