Otevřít hlavní menu

Osel byl nejvydatnější (spolu s dolem Čapčoch) a zároveň nejhlubší důl v Kutné Hoře.[1][2] Důl Osel byl součástí Oselského důlního pásma jižního úseku rudního revíru v Kutné Hoře.[3] Toto pásmo se rozkládá mezi kostelem Svaté Trojice, chrámem svaté Barbory a Pirknerovým náměstím.[4] Podle legendy nese Osel svůj název po horníkovi, který v jeho místě objevil stříbrnou rudu.[3] Podle archivních materiálů byl důl založen v roce 1363 a fungoval až do 1541,[4] kdy byl zatopen[4] a nepodařilo se vodu již odčerpat. Největších zisků se pak v dole dosáhlo v roce 1505, kdy vydal na 92 kilogramů stříbra.[2] V těch dobách se často povídalo: „Dokud Osel bude řváti, bude Hora pevně státi.“[4] – nakonec však „Osel zcela utonul“[3]. Od té doby roční produkce z dolu klesala až do jeho zatopení.[2] Současná poloha dolu není známa, ale předpokládá se že se nachází pod chrámem svaté Barbory.[2][5] Z jeho výtěžku byla také stavba chrámu financována.[3] Podle různých měření dosahoval Osel 616 až 662 metrů úklonné hloubky (šla po žíle)[3] a tak se stal nejhlubším dolem své doby na světě (na přelomu 15. a 16. století)[1].

ReferenceEditovat

  1. a b DUDÁK, Vladislav. Kutnohorský poutník aneb Kutnou Horou ze všech stran. Praha – Kutná Hora: Nakladatelství Baset, 2004. ISBN 80-7340-035-9. Kapitola Kterak se stříbrná ruda z hlubin na světlo světa dostávala, s. 207. 
  2. a b c d KOŘÁN, Jan. Dějiny dolování v rudním okrsku kutnohorském. Praha: [s.n.], 1950. 
  3. a b c d e VRÁTNÝ, František Bedřich. Sláva i zánik kutnohorského dolování; od roku 985 do roku 1991. Kutná Hora: Kuttna, 1998. Kapitola Jižní úsek důlního revíru, s. 26–28. 
  4. a b c d DUDÁK, Vladislav. Kutnohorský poutník aneb Kutnou Horou ze všech stran. Praha – Kutná Hora: Nakladatelství Baset, 2004. ISBN 80-7340-035-9. Kapitola Kterak stříbro nalezeno bylo a horní zákoník byl udělen, s. 152. 
  5. VONDROVÁ-FASTROVÁ, Marie. Paměti z Fastrova mlýna. [s.l.]: [s.n.], 1948. 

LiteraturaEditovat

  • VRÁTNÝ, František Bedřich. Sláva i zánik kutnohorského dolování; od roku 985 do roku 1991. Kutná Hora: Kuttna, 1998. Kapitola Oselský důl, s. 26–28. 

Externí odkazyEditovat

  • PECHOČOVÁ, J; HOFFAMOVÁ, A. Oselské pásmo. Středověké důlní dílo na Oselském pásmu [online]. Speleo klub Kladno, 2005 [cit. 2009-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-24. 
  •   Osel ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích