Ortopnoická poloha

poloha nemocného, který trpí klidovou dušností
(přesměrováno z Ortopnoe)

Ortopnoická poloha (z řeckého ορτόπνοια) je poloha nemocného, který trpí klidovou dušností. Tato poloha je definována jako preference polohy v sedě (nemocný se posazuje na lůžku) s typickou fixací ramenního pletence (drží se za podložku, opěradlo židle apod.). V této poloze člověku s dušností poklesnou útroby, což umožňuje lepší využití bránice, díky fixaci ramenního pletence jsou lépe využity pomocné dýchací svaly, a to zejména ty, které se uplatní při nádechu. Pod pojmem ortopnoe pak rozumíme dechovou tíseň vázanou na polohu vleže, která nutí k zaujetí ortopnoické polohy.[1][2][3]

Stavy spojené s ortopnoickou polohouEditovat

S ortopnoickou polohou se pojí stavy vedoucí ke klidové dušnosti. Některé z nich jsou však typické a vykazují určité specificity, které se k ortopnoe u daného stavu váží.

Plicní edémEditovat

Plicní edém vzniká při levostranném srdečním selhávání, kdy dochází k překročení onkotického tlaku plazmy a ta tak přestupuje do plicního intersticia. To způsobuje záchvatovitou dušnost, která přichází zejména v noci. Nemocný v anamnéze popisuje typicky potřebu spánku v polosedě, s bohatě podloženou horní částí těla. Ortopnoickou polohu však zaujímá až při záchvatovité dušnosti při progresi plicního edému.[4]

Bronchiální astmaEditovat

Při astmatickém záchvatu nemocný taktéž zaujímá ortopnoickou polohu, ten však, na rozdíl od záchvatu dušnosti při plicním edému, přichází kdykoli během dne, zejména pak po expozici alergenem. Oproti lidem trpícím edémem plic bývají tito nemocní mladší a mají obvykle odlišný poslechový nález na plicích.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. CHROBÁK, Ladislav. Propedeutika vnitřního lékařství : nové, zcela přepracované vydání doplněné testy. 2. vyd. Praha: Grada 243 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-1309-0, ISBN 80-247-1309-8. OCLC 189428274 S. 54. 
  2. BUREŠ, Jan. Vnitřní lékařství. 2. vyd. Praha: Galén 2 sv. (538, xxxv s.; s. 545-1180, xxxv) s. Dostupné online. ISBN 978-80-7492-145-2, ISBN 80-7492-145-X. OCLC 910988539 S. 90. 
  3. ČEŠKA, Richard. Interna. 3., aktualizované vydání. vyd. V Praze: [s.n.] xvi, 964 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7553-780-5, ISBN 80-7553-780-7. OCLC 1200256712 S. 17. 
  4. BUREŠ, Jan. Vnitřní lékařství. 2. vyd. Praha: Galén 2 sv. (538, xxxv s.; s. 545-1180, xxxv) s. Dostupné online. ISBN 978-80-7492-145-2, ISBN 80-7492-145-X. OCLC 910988539 S. 275. 
  5. BUREŠ, Jan. Vnitřní lékařství. 2. vyd. Praha: Galén 2 sv. (538, xxxv s.; s. 545-1180, xxxv) s. Dostupné online. ISBN 978-80-7492-145-2, ISBN 80-7492-145-X. OCLC 910988539 S. 276. 
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.