Orava (vodní nádrž)

přehradní nádrž na severu Slovenska
(přesměrováno z Orava (přehrada))

Oravská přehrada (slovensky Oravská priehrada, polsky Jezioro Orawskie) je přehradní nádrž na severu Slovenska. Malou částí zasahuje i do Polska[1]

Oravská přehrada
Oravská priehrada
Jezioro Orawskie
Pohled na přehradu
Pohled na přehradu
Poloha
KontinentEvropa
StátySlovenskoSlovensko Slovensko
PolskoPolsko Polsko
KrajŽilinský kraj
Malopolské vojvodství
OkresNámestovo
Nowy Targ
Souřadnice
Oravská přehrada
Oravská přehrada
Hydrologické údaje
Povodí řekyOrava
PřítokBílá, Černá Orava
OdtokOrava
Vodní nádrž
Rozloha3 500 ha
Max. hloubka38 m
Vodní elektrárna
Výkon současný21,75 MW
Roční výroba31 GWh
Typ turbínyKaplanova turbína
Počet turbín2
Ostatní
Stavv provozu
Začátek výstavby1941
Dokončení1953

Vodní režim

editovat

Byla vybudována na soutoku Bílé a Černé Oravy. První práce na projektu začaly 24. července 1941 a do provozu byla přehrada uvedena v roce 1954.[2] Po napuštění zůstaly pod vodou obce Slanica, Osada, Oravské Hámre, Ľavkovo, Ústie nad Oravou a dvě třetiny Námestova, proto Námestovo nyní nemá historické centrum. Nad hladinou zůstal malý kopec, z kterého vznikl Slanický ostrov.

K soustavě vodního díla Orava náleží také vyrovnávací nádrž Tvrdošín vybudovaná později v letech 1978–1979.

Přehrada se svými břehy a ostrovy patří k nejvýznamnějším lokalitám výskytu vodních ptáků na Slovensku, leží na migrační trase vodních a u vody žijících ptáků v přeshraniční poloze při hranicích s Polskem.

Ptačí ostrov

editovat

Ptačí ostrov je malý ostrov (1,6 ha) nacházející se východně od Námestova. Vznikl z návrší nad soutokem Bílé Oravy a Polhoranky po zaplavení jeho okolí. V současnosti je významným hnízdištěm racků chechtavých, racků bělohlavých, rybáků říčních i několika druhů kachen, a proto je součástí chráněné krajinné oblasti Horní Orava a chráněného ptačího území Horní Orava v druhé nejpřísnější zóně B. Veřejnosti není přístupný.

Využití

editovat

Turistika

editovat

Přehradní jezero patří mezi oblíbená turistická střediska. Každoročně sem přijíždějí tisíce turistů. V létě je turisty najvyhledávanější jižní a západní část přehrady.

Rekreace

editovat

Na jejím pobřeží se nachází rekreační oblast s možnostmi koupání, provozování jachtingu, šlapadel, loděk, windsurfingu a jiných vodních sportů. V létě se zde pořádají vyhlídkové plavby lodí kolem ostrovů. Nejvýznamnějšími rekreačními středisky jsou kemp s pláží u Slanické Osady, přístav a pláže U Námestova a Tri Studničky.

Kultura

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Slanický ostrov.

Slanický ostrov, nazývaný také Ostrov umenia, o velikosti 3,5 ha je pozůstatek po zaplavené obci Slanica se zachovaným kostelem Povýšení sv. Kříže. Kostel byl vystavěn v letech 1766–1769 jako barokní kaple, v roce 1843 byl klasicistně přestavěn na kostel se dvěma věžemi a kaplí. V současnosti se v interiéru kostela nachází galerie lidového umění. Na ostrově se zároveň nachází původní dnes již historický hřbitov a lapidárium „Oravské kamenické tvorby 18. a 19. století“. V bývalé hrobce je nainstalována expozice historie zatopených obcí a budování Oravské přehrady. Ostrov byl od roku 1973 přírodní památkou, v roce 2004 zrušenou a začleněnou do CHKO Horná Orava.[3] Je pokryt parkovou vegetací okolo barokně-klasicistního kostela. V letní sezóně je dostupný lodí provozovanou z Námestova nebo z Prístavu (osada Trstené), v zimních měsících je možné přejít až na ostrov po zamrzlé vodní hladině.

Rybářství

editovat

Pro rybáře přehrada nabízí lov candátů, kaprů, štik a hlavatek.

Elektrárna

editovat

Součástí akumulační nádrže je i vodní elektrárna s dvojicí Kaplanových turbín, uvedená do provozu v roce 1953. Jejich instalovaný výkon je 21,75 MW a průtok 2 × 50 m³/s. Roční výroba elektrické energie dosahuje průměrně 31 GWh.[4]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Výběžek přehradní nádrže do Polska.
  2. Penzion Osada [online]. [cit. 2010-01-03]. Kapitola Oravská priehrada. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-20. 
  3. Zoznam zrušených MCHÚ [online]. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky [cit. 2022-06-21]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. (slovensky) 
  4. VE Orava Archivováno 6. 1. 2013 na Wayback Machine. Slovenské elektrárne, duben 2011.

Externí odkazy

editovat