Oprah Winfreyová

(přesměrováno z Oprah Winfrey)

Oprah Gail Winfrey (* 29. ledna 1954 Kosciusko, Mississippi) je americká moderátorka, herečka a vydavatelka časopisu, která uváděla televizní pořad Oprah show. Je mnohonásobnou držitelkou ceny Emmy a byla nominována na Oscara. Je považována za nejbohatší Afroameričanku 20. století[1] a největší afroamerickou filantropku všech dob.[2]

Oprah Winfreyová
Oprah in 2014.jpg
Rodné jméno Oprah Gail Winfrey
Narození 29. ledna 1954 (66 let)
Kosciusko
Bydliště Nashville (do 1976)
Chicago (od 1983)
Maui
Milwaukee
Telluride
Fisher Island
Lavallette
Montecito
Antigua
Streeterville
Národnost černoši
Alma mater Tennessee State University
East Nashville Magnet School
Nicolet High School
Lincoln High School
University of Tennessee
Zaměstnavatelé WTVF (do 1976)
WJZ-TV (od 1976)
WLS-TV (od 1983)
WVOL
Harpo Productions
Ocenění People's Choice Awards (1988, 1997, 1998, 2004, 2005, 2006, 2007 a 2008)
NAACP Image Award for Outstanding News, Talk or Information – Series or Special (1993, 1989, 1994 a 1995)
NAACP Image Award for Entertainer of the Year (1991)
Horatio Alger Award (1993)
Národní ženská síň slávy (1994)
… více na Wikidatech
Politická strana Independiente
Partner(ka) Stedman Graham (od 1986)
John Tesh
Web www.oprah.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Oprah Winfreyová v roce 2004

Magazín Forbes ji v minulosti označil za nejvlivnější světovou celebritu. Její příznivci včetně Michaela Moorea požadovali, aby v roce 2004 i 2008 kandidovala na úřad prezidenta Spojených států.[3][4] V prezidentských volbách 2008 využil její popularity demokratický kandidát Barack Obama, kterého otevřeně podpořila.[5]

ŽivotEditovat

Oprah Winfreyová se původně jmenovala  „Orpa“ podle biblické osoby v knize Rút, ale její rodina a přátelé nevěděli, jak jméno správně vyslovit a nazývali ji místo toho „Oprah“.

Narodila se v mississippském Kosciusku dospívající svobodné matce. Rodiče spolu však nežili. Matka, Vernita Leeová (narozená cca 1935), byla služka. Winfreyová byla přesvědčena, že její biologický otec je Vernon Winfrey (narozený 1933), horník, který se později stal kadeřníkem, který byl v ozbrojených silách v době, kdy se narodila. O několik desetiletí později se prohlašoval za jejího biologického otce farmář a veterán druhé světové války Noah Robinson, senior z Mississippi (narozený cca 1925). Genetickým testem v roce 2006 zjistila, že její mateřská linie vznikla v etnické skupině Kpelle v oblasti dnešní Libérie.

Po narození s ní její matka odjela na sever. Prvních šest let života strávila v chudobě na venkově se svou babičkou Hattie Mae Lee (15. 4. 1900 - 27. 2. 1963). Ta byla tak chudá, že Oprah Winfreyová často nosila šaty z bramborových pytlů, kvůli kterým si z ní děti dělaly legraci. Babička ji naučila číst a vzala do místního kostela, kde jí přezdívali „Kazatel“ pro schopnost přednášet verše z bible.

Ve věku šesti let se s matkou přestěhovala do městské čtvrti v Milwaukee ve Wisconsinu. Matka pracovala jako služka. V době, kdy se opět nastěhovala, matka porodila další dceru – Patricii, která zemřela v únoru 2003 na následky závislosti na kokainu. V roce 1962 Leeová obě dcery zvládala s obtížemi, takže Oprah Winfreyová byla dočasně poslána do Nashvillu žít s Vernonem. V té době se Leeové narodila třetí dcera Patricia, jíž později poskytla k adopci v naději, že se jí uleví od finančních problémů. Oprah Winfreyová nevěděla, že má druhou nevlastní sestru až do roku 2010. V době, kdy se vrátila k matce, Leeová porodila chlapce jménem Jeffrey; tento nevlastní bratr zemřel na AIDS v roce 1989.

Od devíti let ji měli sexuálně obtěžovat bratranec, strýc a rodinný přítel. Poprvé to uvedla před televizními diváky v roce 1986 v dílu pořadu, kde se diskutovalo o pohlavním zneužívání. Když se ve věku dvaceti čtyř let snažila informovat o svém zneužití členy rodiny, odmítli to přijmout. Sdělila také, že se rozhodla nebýt matkou, protože o ni nebylo mateřsky postaráno.

Ve třinácti letech po zneužívání utekla z domova. Ve čtrnácti letech otěhotněla, ovšem syn zemřel krátce po narození. Později uvedla, že se cítila zrazena členem rodiny, který v roce 1990 prodal její příběh bulváru National Enquirer. Střední školu začala navštěvovat v nebraském Lincolnu. Po prvních úspěších ve škole byla převedena do střední školy Nicolet na bohatém předměstí. Sdělila, že jí byla neustále předhazována její chudoba, když jela autobusem do školy s ostatními Afroameričany, z nichž někteří byli služebníky rodin spolužáků. Začala proto krást peníze své matce, aby mohla utrácet jako její vrstevníci, začala lhát a mít rozmíšky s matkou.

Její frustrovaná matka ji znovu poslala žít s Vernonem do Nashvillu, ale tentokrát si ji už nevzala zpět. Vernon byl přísný, ale povzbuzující a její vzdělání pro něj bylo prioritou. Stala se členkou řečnického týmu střední školy East Nashville High School, umístila se druhá v celonárodní soutěži v dramatickém výkladu. Vyhrála řečnickou soutěž, která zabezpečila její plné stipendium na Tennessee State University, historicky „černé“ instituci, kde studovala komunikaci. Jako teenagerka poprvé pracovala v místním obchodu s potravinami. V sedmnácti letech vyhrála Miss Černá kráska Tennessee. Také upoutala pozornost místní rozhlasové stanice afroameričanů WVOL, která ji najala na částečný úvazek do týmu zpráv. Působila tam v závěru studia na střední škole a v prvních dvou letech na vysoké škole.

Winfrey později uznala vliv babičky na svůj život, když uvedla, že to byla právě Hattie Mae, kdo ji povzbudil k projevu na veřejnosti a "dal jí pozitivní pocit ze sebe samé".

Na udílení Zlatých globů v lednu 2018 pronesla projev na podporu hnutí Me Too, po kterém se začalo podle CNN mluvit o tom, že by mohla kandidovat v příštích prezidentskych volbách.[6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oprah Winfrey na anglické Wikipedii.

  1. NOON, Chris. Oprah The Educator [online]. Forbes, 2007-01-02 [cit. 2007-03-04]. Dostupné online. 
  2. Oprah Winfrey Debuts as First African-American On BusinessWeek's Annual Ranking of 'Americas Top Philanthropists' [online]. Urban Mecca, 2004-11-19 [cit. 2007-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-21. 
  3. Archivovaná kopie. www.soaringspiritwithtears.com [online]. [cit. 2008-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-17. 
  4. http://www.dreamagic.com/oprah/index.html
  5. GREPLOVÁ, Kristýna. Obama sází na ”Oprah efekt”. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2007-12-12. Dostupné online. 
  6. CNN, Eric Bradner and Rebecca Berg,. Democrats on Oprah 2020: She could win, but .... CNN. Dostupné online [cit. 2018-01-10]. 

Externí odkazyEditovat