Ondřejský hřbitov

Ondřejský hřbitov je historický hřbitov nacházející se v bratislavském Starém městě na ulici 29. srpna. Patří k nejstarším bratislavským hřbitovům.[1] Založen byl v roce 1784 a původně patřil městské farnosti svatého Martina.[1][2] Pohřbívalo se na něm až do padesátých let 20. století, v současnosti se zde pohřbívají lidé jen výjimečně (např. herec Július Satinský).[1] 8. prosince 1988 byl hřbitov prohlášen za národní kulturní památku.[3][4] Rozloha hřbitova je přibližně 6 ha.[1]

Ondřejský hřbitov
Pomník na Ondřejském hřbitově
Pomník na Ondřejském hřbitově
Lokalita
Stát Slovensko
Obec Staré Mesto
Zeměpisné souřadnice
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník na Ondřejském hřbitově

Historie hřbitovaEditovat

Hřbitov byl založen jako náhrada původního staroondřejského hřbitova (Hřbitova svatého Ondřeje), který byl v té době už přeplněný.[1] Tento starý hřbitov se nacházel na Heydukově a Hollého ulici v Bratislavě.[5][1]

V roce 1966 zde bylo evidováno 15 000 náhrobků.[1] V dobách socialismu, tedy po roce 1948, však hřbitov začal postupně chátrat.[1][6]

V letech 1976 – 1980 se uskutečnila rekonstrukce hřbitova, jejímž cílem bylo přeměnit hřbitov na městský park, ale měla spíše negativní dopad. Při této rekonstrukci byl zmenšen počet náhrobních kamenů a krypt (mnohé z nich byly zničeny, včetně jejich podzemních částí), byl částečně zbourána obvodová zeď a na některých místech nahrazena betonovou zdí, ve které se nacházejí zamřížované otvory. Rekonstrukce se dotkla i rostlinstva na hřbitově – mnohé stromy a okrasné dřeviny byly poraženy. Následkem těchto úprav bylo to, že na hřbitov pronikal více dopravní hluk.[1][6]

Architektura hřbitovaEditovat

Na území hřbitova se nachází řeckokatolický Chrám Povýšení vznešeného a životodárného kříže. Postavil ho v roce 1861 projektant I. Feigler ml. a původně to byla Kaple svatého Ondřeje. Autorem mnoha náhrobků na hřbitově je sochař A. Rigel.[1][5]

Architektonické provedení jednotlivých hrobů, krypt a náhrobků je odlišné. Část z nich byla postavena ve stylu novorenesančním, část ve stylu novogotickém a také zde najdeme i klasicistní prvky.[1]

Známí lidéEditovat

Na hřbitově je pohřbeno mnoho významných lidí – nacházejí se zde hroby a krypty šlechtických rodů a měšťanů, představitelů vrchnosti města, světských i duchovních představitelů, obyvatel města, vojenských velitelů a uherských důstojníků, různých známých osobností města a také hodnostářů monarchie.[1]

Seznam některých významných a známých lidí, kteří zde jsou pohřbeni.[1][5][7][8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ondrejský cintorín na slovenské Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m Ondrejský cintorín [online]. bratislava.sk, rev. 2008-10-22 [cit. 2012-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-11. 
  2. HOLČÍK, Štefan. Na cintoríne ležia popravení odsúdenci [online]. Bratislavské noviny, 2008-06-28 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. 
  3. Pamiatkový úrad Slovenskej republiky [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. 
  4. Sakrálne zaujímavosti Bratislavy [online]. Bratislavský samosprávny kraj [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. 
  5. a b c Ondrejský cintorín [online]. bratislava.sme.sk, 2005-10-28 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. 
  6. a b ONDERA, Pavel. Ondrejský cintorín [online]. Magazín Slovenské pohrebníctvo, 2011-01-19 [cit. 2012-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-17. 
  7. Na Ondrejskom cintoríne odpočíva mnoho osobností [online]. bratislava.sme.sk, 2004-11-09 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. 
  8. Medzi obyčajnými ľuďmi odpočívajú aj slávne osobnosti [online]. 2007-11-01 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. 
  9. Schöne Náci sa vracia [online]. bratislava.sme.sk, 2007-08-31 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. 
  10. Na mieste domu na Baštovej stála zbrojnica [online]. Bratislavské noviny, 2002-09-26 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. 
  11. Prešporský vinár vyvážal chateau do sveta [online]. bratislava.sme.sk, 2005-08-16 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat