Ondřej Schrutz

český lékař, odborník na epidemiologii a dějiny lékařství

Ondřej Schrutz (25. listopadu 1865 Rodvínov[1]28. prosince 1932 Praha[2]) byl český lékař, profesor Univerzity Karlovy, odborník na epidemiologii a dějiny lékařství.

Ondřej Schrutz
Ondřej Schrutz
Ondřej Schrutz
Narození25. listopadu 1865
Rodvínov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. prosince 1932 (ve věku 67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtízápal plic
NárodnostČeši
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolánílékař a pedagog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se 25. listopadu 1865 v Rodvínově u Jindřichova Hradce. Roku 1884 maturoval na jindřichohradeckém gymnáziu.[3] Ve studiu pokračoval na české lékařské fakultě Univerzity Karlovy kde promoval 29. listopadu 1890.[4]

V letech 1888-95 byl asistentem v ústavu pro normální anatomii. Roku 1894 se stal docentem plastické anatomie při malířské (později výtvarné) akademii a o rok později i v umělecko-průmyslové škole. Roku 1896 se habilitoval na české lékařské fakultě pro dějiny lékařství a epidemiologii. Roku 1899 získal titul mimořádného profesora.[4]

Byl rovněž notářem lékařského sboru doktorů v Praze. Uskutečnil několik stáží v Itálii, Německu a Rusku.[4]

Roku 1920 byl jmenován řádným profesorem. Inicioval vznik Ústavu dějin lékařství při lékařské fakultě a od r. 1924 stál v jeho čele. Ve školním roce 1929-30 zastával funkci děkana lékařské fakulty.[5]

Zemřel 28. prosince 1932 v Praze na zápal plic,[6] téměř přesně rok po úmrtí své manželky.[7]

DíloEditovat

Zabýval se hlavně dějinami antické, středověké a islámské medicíny.[5] Soustředil se zejména na dílo Hippokrata a jeho následovníků.[4]

Samostatně vyšly např. tyto jeho práce:[8]

  • Přehled anatomie člověka (1892 s reedicemi)
  • Hippokratovské názory: o původu, skladbě a výkonech těla lidského (1895)
  • O vzduchu, vodách a místech (1896 s dalšími reedicemi), překlad Hippokrata
  • Anatomické a fysiologické spisy sbírky Hyppokratovské (1897)
  • Stručný náčrtek základních nauk Hippokratových (1898)
  • Hippokratovy aforismy (1899)
  • Knížka o zachování dobrého zdraví školy Salernské (1900)
  • O Hippokratovské diaetetice v nemocech, zvláště prudce probíhajících (1907)
  • Dějiny lékařství (1910)

Publikoval rovněž v časopisech (např. studie Die Medizin der Araber, uveřejněná v Handbuch der Geschichte der Medizin v Jeně r. 1902, popř. Ukázka zdravotních poměrů v Čechách za Karla IV. a Václava IV. v České revue r. 1898 nebo řada článků v Časopise českých lékařů).[4]

Přispíval do Ottova slovníku naučného pod značkou Srz.[9]

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve Všeobecné nemocnici, sign. NEM Z15, s.18
  3. Výroční zpráva c. k. gymnasia v Jindřichově Hradci za školní rok 1884. kramerius.cbvk.cz [online]. [cit. 2020-07-19]. Dostupné online. 
  4. a b c d e NAVRÁTIL, Michal. Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy: na paměť 50 letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých. Praha: M. Navrátil, 1913. 387 s. Dostupné online. Kapitola Schrutz Ondřej Dr., s. 279. 
  5. a b ČERNÁ, Věra. Schrutz Ondřej. (www.zdrav.cz)
  6. Profesor dr. Ondřej Schrutz zemřel. Lidové noviny. 1932-12-30, roč. 40, čís. 656, s. 7. Dostupné online [cit. 2014-06-21]. 
  7. Anna Schrutzová. Národní politika. 1931-12-24, roč. 49, čís. 352, s. 12. Dostupné online [cit. 2014-06-21]. 
  8. Podle seznamu prací v NK ČR
  9. Viz Seznam spolupracovníků Ottova slovníku naučného

Externí odkazyEditovat