Olga Maxmiliánovna Fišerová
Olga Maxmiliánovna Fišerová (23. dubna 1889 Baku – po 1940?) byla rusko-česká lékařka, gynekoložka a patoložka; devátá promovaná doktorka medicíny v Čechách, historicky jedenáctá promovaná česká lékařka.
| MUDr. Olga Fišerová | |
|---|---|
.png) | |
| Narození | 23. dubna 1889 Baku  Ruské impérium |
| Úmrtí |  Československo |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | gynekoložka, odborná pedagožka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Mládí a studia editovat
Narodila se v Baku na tehdejším území Ruského impéria[1] (později hlavní město Ázerbájdžánu) do rodiny Maxmiliána šlechtice Fišera, zdejšího českého imigranta. Po absolvování základního vzdělání vystudovala soukromě klasické chlapecké gymnázium v Tiflisu (Tbilisi v pozdější Gruzii), na kterém byla, jako jedna z prvních dívek v Rusku, v šestnácti letech připuštěna k maturitě, kterou složila s vyznamenáním. Jelikož byla příliš mladá, aby nastoupila na univerzitu, absolvovala dvouroční kurs na tifliském gynekologickém institutu, rovněž s vyznamenáním.
Následně začala roku 1907 studovat medicínu na české lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Až do roku 1900 přitom mohly dívky v Rakousku-Uhersku docházet na přednášky na hospitační studium (bez statutu řádné posluchačky); v roce 1900 bylo novým zákonem dívkám umožněno skládat zkoušky za celou dosavadní dobu studia. Po úspěšně složených rigorózních zkouškách byla, spolu se svým bratrem Evženem, povýšena 1. března 1913[2] na doktora lékařství. Její promoce byla pozoruhodnou tím, že byla společně odbývána spolu promocí bratra, ale také tím, že se jednalo o de facto první ženu-cizinku (úředně) absolvující studium na české univerzitě, se zvláštním svolením ministerstva. Stala se tak teprve osmou v Čechách vystudovanou lékařkou, jako první zde titul získala roku 1902 medička Anna Honzáková.
Lékařkou editovat
Následně se navrátila do Ruského impéria, kde začala působit jako jedna z prvních ženských lékařek. Po ukončení lékařských nostritikačních státních zkoušek v Oděse pokračovala ve studiu patologické anatomie v ústav prof. Hlavy. Účastnila se lékařské pomoci při bojích tzv. druhé balkánské války, za kteréžto vojenské zásluhy byla vyznamenána černohorským králem stříbrnou medailí.
V období tzv. první republiky působila jako praktická lékařka v Praze.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Olga šlechtična Fišerová – Ženy ve vědě do roku 1945. albina.ff.cuni.cz [online]. [cit. 2023-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Dtto, s. 379, podobizna
Literatura editovat
- NAVRÁTIL, Michal. Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy : na paměť 50letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých. Praha: nákladem spisovatelovým, 1913, s. 379. Dostupné online
- Věstník československých lékařů. Praha: Sbor lékařů při ROH - Svazu zaměstnanců sociální a zdravotní služby, 09.03.1951, 63(5), s. 139. ISSN 0231-5157. Dostupné online
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Olga Maxmiliánovna Fišerová
