Wikipedie

Oldřich Hamera

český grafik, malíř a ilustrátor

Oldřich Hamera (3. března 1944 Úvaly – 15. listopadu 2021) byl český grafik, malíř, ilustrátor, tiskař, typograf, vydavatel a restaurátor.

Oldřich Hamera
Narození3. března 1944
Úvaly
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí15. listopadu 2021 (ve věku 77 let)
Povolánítiskař, vydavatel, tiskař, grafik, výtvarník, typograf, redaktor a restaurátor
Oceněníúčastník odboje a odporu proti komunismu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Hamera celý život kreslil živé organismy i otisky zkamenělých živočichů a původně se chtěl stát přírodovědcem. Pro svůj rodinný původ nemohl studovat a nakonec se vyučil strojním zámečníkem a opravářem strojů, ale jeho zájem o umění a vědní obory jako paleontologie, mineralogie nebo lékařství přetrval.

Po absolvování základní vojenské služby pracoval od roku 1964 ve státním podniku ČKD Trakce v Praze. Zde se setkal s Vladimírem Merhautem, Josefem Hamplem a také s Vladimírem Boudníkem, který mu ukázal grafické techniky a věnoval Hamerovi tiskařský lis. Ve stejném roce poznal Bohumila Hrabala a společnost neoficiálních a polooficiálních umělců, teoretiků a spisovatelů šedesátých let. Hrabal seznámil Hameru s Jiřím Kolářem, teoretiky Josefem Zumrem, Radko Pytlíkem, Františkem Šmejkalem nebo Antonínem Hartmannem.

Kvůli protestům proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 byl nucen opustit ČKD a nastoupil na místo technického redaktora v Československém středisku výstavby a architektury na Václavském náměstí[1] v Praze. Kvůli svým politickým postojům však musel místo brzy opustit a stal se vozičem papíru. V roce 1973 se vyučil ve Středočeských tiskárnách[2] tiskařem maloofsetových strojů a začal pracovat v Československém středisku výstavby a architektury jako barvotiskař. Z politických důvodů však musel odejít do příprav, kde postupně zastával pozice kopisty, fotografa, knihaře nebo nádvorního dělníka. V osmdesátých letech se ještě jednou na krátkou dobu vrátil na pracovní místo tiskaře, ale opět z něj musel v rámci podniku přejít do oddělení katalogových listů pro výstavbu jako technický redaktor a grafik. Jako kreslíř spolupracoval v 70. letech s katedrou parazitologie na Přírodovědecké fakultě v Praze.

Koncem 70. let byl demolován dům, kde Hamera bydlel a měl ateliér. Zároveň prošlo krizí jeho manželství a skončilo rozvodem. Hamera se nadále věnoval malbě a kresbě a obnovil Boudníkovo samizdatové nakladatelství Explosionalismus, kde vedle textů Hrabalových, Klímových a bibliofilií věnovaných především Vladimíru Boudníkovi vydal Intimní deník Karla Hynka Máchy, za nějž dostal v roce 1971 Cenu Jiřího Koláře za literaturu.[3]

Po roce 1989 odešel do Liberce, kde začal pracovat jako nezávislý umělec pro Skloexport a další firmy. V polovině devadesátých let se znovu vrátil do Prahy. Věnoval se užité grafice, knižní ilustraci a přednáškové činnosti. Účinkoval v dokumentárních a populárně naučných filmech a podílel se na rozhlasových vysíláních. V prosinci roku 2012 prodělal transplantaci jater. Postupně se vracel k malbě, kresbě a grafice.

Dílo editovat

V 60. letech, kdy od Vladimíra Boudníka získal tiskařské zařízení, zkoušel zprvu jeho techniky aktivní a strukturální grafiky a snažil se o vlastní osobitý přínos a různé modifikace přípravy matric. Od vlivu svého učitele se Hamera začal záhy odpoutávat ve svých monotypech s cykly na téma vesmír, vodní světy anebo zrod hmoty. Později vyvinul vlastní originální techniku vrstveného monotypu, kde postupným snímáním otisků odkrývá různé barevné vrstvy nanesené předtím na matrici.

  •  
    Vesmír, monotyp, 1965
  •  
    Bergamia praecedens, strukturální monotyp, 1966
  •  
    Bez názvu, monotyp, 1971
  •  
    Jedinec, monotyp, 1972
  •  
    Ukřižovaný, monotyp, 1972

Hamerova technika aktivního leptu pracuje s nízkým reliéfem, který je vytvořen naleptáním kovové desky. Na ni jsou postupně naváleny barevné vrstvy, které umělec zpětně snímá stejně jako při práci s monotypem.

V 70. letech Hamera využil čerstvé zkušenosti ilustrátora vědeckých publikací a ve svých monotypech odkazuje k bizarním živým organismům (cyklus „Tasemnice a kosmologie“) a zejména k vizuálně atraktivním paleontologickým nálezům jako trilobiti a amoniti.

Od poloviny sedmdesátých let se věnoval také restaurování významných památek České republiky (Staroměstská radnice v Praze, zámek Lemberk). Na konci sedmdesátých let dokončil grafický návrh řešení domu mistra Jana Husa v Kostnici, ale nesměl samotný památník navštívit.

K přírodovědným tématům se vrátil v 90. letech, kdy kolážoval své grafiky obrázky z vědeckých publikací. Často se jednalo o autokoláže s využitím jeho vlastních starších vědeckých ilustrací trilobitů, graptolitů, orthocerů nebo amonitů. Barevnost Hamerových grafik je tlumená a respektuje odstíny přírodních materiálů jako jsou oxidované minerály, otisky zkamenělin a půdní barviva.

Po roce 2000 se pracemi z cyklu „Kohouti“, kde využil matric nepravidelného tvaru, opět vrátil k technice aktivní grafiky (Nakopnutý kohout, 2002).[4] Opětovně se zabýval také strukturálními monotypy. V roce 2010 vyšlo vydání Máchova Máje ilustrované monotypy Oldřicha Hamery.

Hamerovy derealizace využívají jako výchozí materiál například paleontologické tabule silurského systému Joachima Barranda s přetiskem jeho vlastními matricemi strukturálních grafik (Derealizace Barrandienu). Obdobného účinku dosáhl derealizací hudebních partitur nebo zeměpisných atlasů.

V posledních kolážích z roku 2014 se objevili Vladimír Boudník a Bohumil Hrabal, na které Hamera s odstupem let vzpomínal u příležitosti jejich životních jubileí. Každého z nich Hamera znázornil v jeho vlastním světě, Hrabala jako pábitele vypravujícího neuvěřitelné příběhy, Boudníka jako tvůrce originálních grafických listů.

  •  
    Sbírka konfrontace, monotyp, 1985
  •  
    Bez názvu, monotyp, koláž, 39x32 cm, 1998
  •  
    Bez názvu, monotyp a autokoláž, 2002
  •  
    Madona, aktivní lept, koláž, 2002
  •  
    Derealizace Barrandienu, strukturální monotyp, 2002
  •  
    Bez názvu, strukturální monotyp, 2007
  •  
    Krásná Poldi, strukturální monotyp a koláž, 2013
  •  
    Planeta, strukturální monotyp, 2013

Oldřich Hamera byl také autorem několika grafických značek, výzdoby reprezentačních místností, TV Nova a dalších realizací.

Grafiky Olřicha Hamery očima Bohumila Hrabala (z úvodu k výstavě 1975)

„V Hamerových monotypech lze vystopovat mokrost jeskyní, ve kterých bydlí macarát, zápasy mikrobů a plísní, vůni slisované fauny a flóry hornických šachet, kde kape ze stěn a v koutě se lesknou změtené dráty a kabely. Avšak téměř v každém Hamerově monotypu je trilobit, ten krásný pozdrav z prvohor, otisk, které se podobá lidskému kostlivci, rozdrcenému hornickému kahanci, šněrování husarského kabátce, trilobit jako Hamerův podpis a znělka, která obloukem přešla do barrandovských skal a odtud do Hamery a přes jeho ruce do grafiky.“ (Bohumil Hrabal: Pocta Barrandovi)

Typografické práce editovat

Oldřich Hamera se jako typograf podílel na úpravě katalogů a sborníků vydaných nakladatelstvím Ztichlá klika a na publikacích nakladatelství Pražská imaginace věnovaných Vladimíru Boudníkovi.

Vydavatel (výběr) editovat

  • K. H. Mácha (deníky Karla Hynka Máchy s ilustracemi Jiřího Koláře), 40 s., samizdat, 1976
  • Boudník, Vladimír: Corpus delicti, 1974, samizdat
  • Ladislav Klíma: Cholupický den, 1976, samizdat
  • Pravoslav Kotík: Portrét českého umělce, 1976, samizdat, sestavil, úvodní text napsal Bohumil Hrabal
  • Vzpomínka na Jaroslava Kladivu, s texty Karla Marysky „Za Ph. Dr. Jaroslavem Kladivou“ a Hrabalova literární koláž „Svěcení jara“, 1987, samizdat
  • Hrabal, Bohumil: Milostný dopis, Věštba, 1987, samizdat, s vlastní roláží
  • Hrabal, Bohumil: Labuť avonská, 1989, samizdat
  • Jiřímu Koláři k 75. narozeninám, s texty Jana Skácela „Poděkování“, „Není dne“ Karla Šiktance, „Dopis příteli“ Bohumila Hrabala a „Zprávu o kavárně Slavia“ Ludvíka Vaculíka, s vlastním monotypem: Pocta Jiřímu Kolářovi s motivem Johna Bulla a roláží Jiřího Koláře.
  • Pocta Vladimíru Boudníkovi, 1989, samizdat
  • Josef Jíra :60, 1989, samizdat
  • Hrabal, Bohumil: Grayhound story, 1989, samizdat
  • Hrabal, Bohumil: Hrabala, Dopis Dubence z listopadu 1989, samizdat
  • Michael Rittstein, kresby Michaela Rittsteina, osmdesátá léta
  • Klíma, Ladislav: Jsem absolutní vůle, datace nečitelná, společně s V. Zadrobílkem
  • Váchal, Josef: Vademecum, Praha 1978, společně s V. Zadrobílkem
  • podíl na přípravě: Nezval, Vítězslav: Sexuální nokturno, samizdat, nedatováno

Montáže na knihách

  • Josef Váchal - Očarovaná Šumava. První vydání nepublikovaného textu. Tisk Mirek Bujárek, grafická úprava V. Z., montáž Oldřich Hamera. Náklad 110 výt., vydáno r. 1985
  • Josef Váchal - Orbis pictus. Faksimile Váchalova tisku (mírně zmenšeno) z r. 1932. Obálka vydavatel, náklad 120 výt. Montáž litografií Oldřich Hamera. Před doslovem vydavatele foto Bohdana Holomíčka. Vyšlo r. 1985

Ilustrace editovat

Ilustrace na přebalu

  • Dubský Ivan: Diskurs na téma jedné Klímovy věty a jiné eseje, Pražská imaginace 1991, ISBN 80-7110-034-X
  • Boudník, Vladimír: Z literární pozůstalosti, Pražská imaginace 1993, ISBN 80-7110-118-4
  • Boudník, Vladimír: Z korespondence I, (1949-1956), Pražská imaginace 1994 , ISBN 80-7110-140-0
  • Boudník, Vladimír: Z korespondence II, (1957-1968), Pražská imaginace 1994, ISBN 80-7110-141-9
  • Popel Richard: Paradýzo ztracené a znovunalezené, Akropolis Praha 2000, ISBN 9788086903798

Restaurování (výběr) editovat

  • Spořitelna v Rytířské ulici – vstupní portály s balustrádou
  • Hotel Merkur – realizace kamenných sloupů v atriu restaurace
  • Staroměstská radnice – náhrada žeber v neogotických oknech
  • Strahovský klášter – kamenické práce pro řád premonstrátů
  • Divadlo F. Kafky – restaurování kamenných prvků
  • Dům U Bílého koníčka v Karlově ulici – obnova gotického schodiště
  • Budova banky Na Příkopech – restaurování žulového obkladu
  • Zámek Lemberk – osazení barokních oken a ostění, kamenické a štukatérské práce
  • Radnice v Žatci – obnova gotických žeber ve vstupní části budovy
  • Morový sloup v Holýšově (společně s Tomášem Raslem a Janou Kremanovou)

Návrhy a realizace editovat

  • 1979 Výstava: Výtvarné umění a hudba, Divadlo hudby, společně s Vladimírem Léblem, předáno do Nadace paní Martinů
  • 1989 Realizace reprezentačních místností firmy Pragomont, řešení a výzdoba interiéru, užitkové předměty
  • 1995 Výzdoba reprezentačních místností TV Nova
  • 1997 Účast na výzdobě Čs. Spořitelny
  • 1998 Účast na výzdobě banky, Národní třída, Perštýn
  • 1998 Návrh a účast na realizaci velkoplošné malby na zdi Obvodního úřadu pro Prahu 10, s žáky VŠUP
  • 1999 Účast na výzdobě První pražské plynárenské
  • 2005 Výzdoba advokátních kanceláří Havel, Kuchař, Ryšavá a partneři s.r.o.

Zastoupení ve sbírkách editovat

  • Národní galerie v Praze
  • Pratt Graphics Center v New Yorku
  • Oblastní galerie v Liberci
  • Galerie Benedikta Rejta v Lounech
  • Galerie výtvarného umění v Chebu
  • Vlastivědné muzeum v Nymburce
  • Sbírka Pražské plynárenské
  • Soukromé sbírky doma a v zahraničí

Výstavy editovat

Autorské editovat

  • 1967 Mikrobiologický ústav Československé akademie věd, Praha
  • 1970 Oblastní galerie Liberec
  • 1976 Sbírky, Výzkumný ústav veterinární, Brno
  • 1976 Paměť hmoty, Divadlo hudby, Praha
  • 1979 Monotypy, Ústřední ústav geologický Československé akademie věd, Praha
  • 1990 Divadlo Na Chmelnici, Praha
  • 1996 Duna Muzeum, Esztergom, Maďarsko
  • 1998 Kameny, Hamera, Mácha, Suchardův dům, Nová Paka
  • 1999 Fosilie se sbírek Severočeského muzea – Oldřich Hamera „Monotypy“; Severočeské muzeum, Liberec
  • 2000 Galerie Ungula, Praha
  • 2000 Literární kavárna u Řehoře Samsy, Praha
  • 2002 Máchův Máj, Boží mlýn, Praha
  • 2003 Monotypy, radnice, Frýdlant
  • 2003 Literární kavárna, Praha
  • 2004 Galerie Efram, Mikulov
  • 2005 Máchův Máj, Průmyslový palác, Praha, (společně s horoskopy Pavla Turnovského)
  • 2005 Výstava ilustrací ke knize Pavlíny Brzákové Modřínová duše, Severočeské muzeum v Liberci
  • 2006 Derealizace Barrandienu, Palác Akropolis, Praha
  • 2006 Monotypy O. Hamera, Průmyslový palác, Praha (v rámci Esoterického veletrhu v Praze)
  • 2006 Oldřich Hamera. K nedožitým sedmdesátinám, Palác Lucerna, Praha
  • 2013 Oldřich Hamera. K dožitým sedmdesátinám, Galerie Ztichlá klika, Praha
  • 2014 Grafiky Olřicha Hamery očima Bohumila Hrabala, České centrum, Mnichov, SRN
  • 2014 Barrandien očima Oldřicha Hamery, Vlastivědné muzeum v Berouně
  • 2014 Máchův Máj v monotypech Oldřicha Hamery, Knihovna K. H. Máchy, Litoměřice
  • 2015 Vrásnění. Grafická tvorba Oldřicha Hamery, Galerie Smečky, Praha
  • 2015 Oldřich Hamera. Máchův Máj v monotypech, Památník K. H. Máchy v Doksech

Společné editovat

  • Oldřich Hamera se zúčastnil od roku 1967 desítek společných výstav, výběr viz abART [5]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ ČSVA, zaniklo 1991. abf-nadace.cz [online]. [cit. 2015-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  2. ↑ Středočeské tiskárny, n.p., zanikly po r. 1989
  3. ↑ Revolver Revue: Oldřich Hamera
  4. ↑ Obr: Nakopnutý kohout. www.regenerace.net [online]. [cit. 2015-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  5. ↑ abART: O. Hamera, výstavy

Literatura editovat

Katalogy editovat

  • Oldřich Hamera: Monotypy, 1979, Hrabal Bohumil , Kroutvor Josef, kat. 16 s., Ústřední ústav geologický, Praha
  • Oldřich Hamera: Monotypy, 1979, Caillois Roger , Kroutvor Josef, kat. 4 s., Divadlo hudby, Praha
  • Oldřich Hamera: Monotypy, 1988, Rous Jan, kat. 4 s., Divadlo Na Chmelnici, Praha
  • Vysočanský okruh Vladimíra Boudníka, Machalický Jiří, Hrabal Bohumil, kat. 58 s., Národní galerie v Praze a Galerie hlavního města Prahy, Praha 1992
  • Oldřich Hamera, 2014, Rak Štěpán, Čapková Eva, Cílek Václav, kat. 32 s., Beroun 2014
  • Vrásnění. Grafická tvorba Oldřicha Hamery, Čapková Eva, kat. nečíslováno, Galerie Smečky, Praha 2015
  • Oldřich Hamera a přátelé. Recyklace. text Lubomír Krupka, Miroslava Krupková, Eva Čapková, Hana Klimešová, Oldřich Hamera, 87 s., Galerie Maldoror Praha 2021, ISBN 978-80-903469-8-7

Články editovat

  • Hamera Oldřich, Popel Jiří, Placák Jan, Stankovič Andrej, Fecurka Konstantin, Groch Erich, Stryko Marcel, Ztichlá klika 1, samizdatová antologie, 140 s., vydal Jan Placák, Ztichlá klika, Praha
  • Karlík Viktor, Hamera Oldřich, Placák Jan, On mně tu satinýrku dal (RR interview), Revolver Revue 29,1995/09, 192-210
  • Cílek Václav: Kameny za času snění. Slovo ke katalogu výstavy Oldřicha Hamery. Minerál, Roč. 6, č. 1 (1998), s. 57-58.

Publikace editovat

  • Karel Hynek Mácha, Máj, Oldřich Hamera, monotypy, nakl. Triáda, 2010, ISBN 978-80-87256-40-4
  • Nešlehová Mahulena, Poselství jiného výrazu (Pojetí informelu v českém umění 50. a první poloviny 60. let), Artefact, Praha 1997, ISBN 80-902160-0-5

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oldřich_Hamera&oldid=22096890“