Oldřich Brněnský

český kníže

Oldřich Brněnský (11. století5. ledna 1113)[1] byl synem Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu, kníže brněnského údělu (10921099 a 11001113)[2] a znojemského údělu 11121113)[3] z dynastie Přemyslovců.

Oldřich Brněnský
kníže Brněnska a Znojemska
Kníže brněnského údělu
ObdobíI. 10921099
II. 11001113
PředchůdceI. Konrád I. Brněnský
II. Bořivoj II.
NástupceI. Bořivoj II.
II. Soběslav I.
Kníže znojemského údělu
Období11121113
PředchůdceLitold Znojemský
NástupceSoběslav I.

Narození11. století
Brno
Úmrtí27. března 1113 nebo 5. ledna 1113
Třebíč
PohřbenTřebíč
PotomciVratislav Brněnský
Vladislav Přemyslovec
DynastiePřemyslovci
OtecKonrád I. Brněnský
MatkaVirpirka z Tenglingu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břetislav II., který se stal po smrti Oldřichova otce českým knížetem, chtěl proti principu seniorátu zajistit nástupnictví svému bratrovi Bořivojovi II., ačkoliv právo nástupu měl v případě Břetislavovy smrti Oldřich Brněnský jako nejstarší žijící Přemyslovec. Oldřich uplatňoval své nároky a Břetislav ho proto roku 1097 uvěznil v Kladsku. Kníže si vymohl nástupnické právo pro bratra roku 1099 od Jindřicha IV. a toho roku byl také Oldřich propuštěn.

Roku 1100 zemřel Břetislav II. a Bořivoj II. odjel z Moravy, jejíž správou byl pověřen poté, co Oldřich s bratrem Litoldem uprchli do ciziny. Bratři tak znovu získali své úděly (brněnský a znojemský). Oldřich žádal Jindřicha IV. o podporu svých nástupnických nároků a Čechy mu byly uděleny v léno. Po neúspěšném vyjednávání s Bořivojem chtěl Oldřich svést bitvu u Malína, ale jeho vojsko se rozprchlo, a tak se vzdal svých nároků na trůn. Po Litoldově smrti mu připadlo roku 1112 Znojemsko.

Pochován je pravděpodobně vedle svého bratra v třebíčském benediktinském klášteře, jejž spolu podle všeho založili. Manželka se jmenovala Adléta, nevíme však, jakého byla rodu. Zanechal po sobě syny Vratislava, Vladislava a Spytihněva a nejspíš i dceru Naději.

Příbuzenstvo
otec Konrád I. Brněnský
matka Virpirka z Tenglingu
bratr Litold Znojemský
manželka Adléta
syn Vratislav Brněnský
syn Vladislav † 1115
syn Spytihněv † 1151
strýc Spytihněv II.
strýc Vratislav II.
strýc Ota I. Olomoucký
bratranec Vladislav I.
bratranec Soběslav I.
bratranec Ota II. Olomoucký
bratranec Břetislav II.
bratranec Bořivoj II.
děd Břetislav I.

Vývod z předků

editovat

Reference

editovat
  1. REITINGER, Lukáš. Nekrologia kláštera Pegau. Pozapomenuté svědectví o Přemyslovcích (nejen) Kosmova věku. In: WIHODA, Martin; REITINGER, Lukáš. Proměna středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. Brno: Matice moravská, 2010. ISBN 978-80-86488-69-1. S. 373–374.
  2. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43. 
  3. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. S. 44.

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat