Otevřít hlavní menu

Oldřich (1134 – po r. 1176) byl synem českého knížete Soběslava I. a Adléty, knížetem Olomoucka (11731176).[1]

Oldřich
Narození 1134
Úmrtí 18. října 1177 (ve věku 42–43 let)
Rodiče Soběslav I. a Adléta Arpádovna
Příbuzní Marie Česká, Vladislav Olomoucký, Václav II. a Soběslav II. (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Plamenná přemyslovská orlice

Příbuzenstvo
otec Soběslav I.
matka Adléta Arpádovna
I. manželka Cecílie Durynská
II. manželka Žofie Míšeňská
dcera Anežka
bratr Soběslav II.
bratr Václav II. (kníže)
bratranec Vladislav II.

Obsah

ŽivotEditovat

Po smrti otce musel Oldřich s dalšími sourozenci emigrovat ze země. Asi se uchýlil do Uher či Polska. Později pobýval v Říši, kde doufal získat podporu krále proti svému bratranci Vladislavovi II., což se mu nakonec částečně povedlo v roce 1152. Český kníže to ale včas rozpoznal a naoko mu nabídl smír, Oldřich mu uvěřil a vrátil se domů.

Zde Oldřich získal do správy Hradecko, ale brzy poznal, že skutečnou moc nezíská a možná přijde i o nově nabytý kraj. Proto již 1153 znovu prchl do Polska a pak (1157) do Říše, kde se snažil získat podporu, ale dlouho nebyl úspěšný. Císař Fridrich I. Barbarossa ho jen trpěl jako pojistku proti českému vládci.

Nová šance se naskytla až v roce 1173. Císař sesadil nového českého knížete Bedřicha a Čechy nabídl Oldřichovi. Ten však nabídku nepřijal s tím, že větší právo na vládu má jeho starší bratr Soběslav II., dosud v Čechách vězněný, a tak se i stalo. Soběslav II. bratrův čin ocenil udělením olomouckého údělu, největšího z moravských údělů. Postupně ale Oldřich začal nesouhlasit s bratrovou politikou. Oldřich byl na bratrův příkaz zatčen a brzy umírá ve vězení.

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat