Otevřít hlavní menu

Praha jih (odstavné nádraží)

odstavné nádraží
(přesměrováno z Odstavné nádraží Jih)

Praha jih[2] (v prohlášení o dráze označované též názvem Praha Jih,[3] dříve užíván v prohlášení o dráze též název Praha ONJ,[2] jinak užívány též názvy odstavné nádraží Jih, ve služebních pomůckách[zdroj?] Praha odstavné nádraží) v Praze je odstavné nádraží v Michli, částečně zasahuje též do Záběhlic. Je komplexem zařízení pro zajištění provozního servisu, čištění, údržby a vystrojení vlakových souprav osobní železniční dopravy, a to jak příměstské v okolí Prahy, tak i dálkové. Bylo vybudováno v letech 19611999. Lze přiřadit k budově s adresou Chodovská 1476/3b. Organizačně spadá pod Depo kolejových vozidel Praha. 1. března 2017 byla provozní jednotka přejmenována z Provozní jednotky ONJ (odstavné nádraží jih) na PJj (Provozní jednotka jih).[zdroj?]

Praha jih
Odstavné nádraží jižně od mostu Záběhlické ulice
Odstavné nádraží jižně od mostu Záběhlické ulice
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Hlavní město Praha
Město Praha (část Michle, Záběhlice)
Souřadnice
Kód stanice 583765[1]
V provozu od 1971
Zabezpečovací zařízení Reléové zabezpečovací zařízení[1]
Dopravních kolejí 13 (vjezdová skupina) + 11 (odjezdová skupina)[1]
Nástupišť (hran) -
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a popisEditovat

Odstavné nádraží Praha ONJ bylo vybudováno na základě koncepce přestavby pražského železničního uzlu, na které se dohodlo roku 1959 hlavní město Praha s ministerstvem dopravy a která byla vyjádřena v usnesení československé vlády č. 928/1960 z 12. října 1960. Osobní doprava měla být v Praze soustředěna na hlavní nádraží. Odstavování a servisní činnosti pro osobní dopravu měly být soustředěny do odstavných nádraží Sever a Jih, nákladní doprava měla být svedena do jediného hlavního seřaďovacího nádraží ve Vršovicích. Odstavné nádraží sever, jehož výstavba bylo plánována nejdříve do Libně, později do Běchovic, nakonec zřízeno nikdy nebylo. V roce 2000 bylo z důvodu útlumu nákladní železniční dopravy rozhodnuto i o zrušení vršovického seřaďovacího nádraží pro nákladní dopravu. Odstavné nádraží jih bylo na rozdíl od toho skutečně vybudováno.

Výstavba začala v říjnu 1961, hlavní část byla dokončena v prosinci 1971, kdy bylo propojeno bohdaleckým průkopem souběžně s nuselsko-modřanskou dráhou s vršovickým osobním nádražím. Při vytváření násypů a výkopů železničního spodku bylo přemístěno 197 000 m3 zeminy. V první etapě byla vybudována vjezdová (západní spojovací kolej a zhlaví) a střední skupina, k nimž patří i výtažná a fekální kolej, celkem 22,3 km kolejí a 151 výhybek, přijímací budova, ústřední stavědlo a další tři stavědla, místo pro provozní ošetření lokomotiv, 8,7 km komunikačních kabelů, 5 km vodovodů a 5 km kanalizací.

Od roku 1969 do prosince 1978 probíhala druhá etapa výstavby. K ní patřila tunelová myčka s čistírnou odpadních vod, hlavní hala pro provozní ošetření vlakových souprav s průjezdnými kolejemi a dvě rychlomyčky. Bylo dokončeno zatrolejování celého kolejiště vybudovaného v první etapě a vybudovány osvětlovací věže. Od roku 1974 do prosince 1988 byla budována spalovna odpadků z osobních vozů a parní kotelna. Od května 1974 do prosince 1977 bylo dokončeno kolejiště střední skupiny i s elektrickým ohřevem. Rovněž od května 1974 do prosince 1977 byly vybudovány ubytovny pro vlakový personál s kapacitou 344 lůžek. V červenci 1979 začalo být budováno depo jídelních a lůžkových vozů – provozní budova s výrobnou jídel a polotovarů, výrobna blokového ledu, prádelna, hala pro zbrojení vozů a související kolejiště. Od listopadu 1984 do září 1989 byl budován přívodní řad pitné vody.

V letech 19781982 bylo vybudováno 150 m široké přemostění Botiče železobetonovou deskou. Záběhlická ulice byla přeložena na nový most překlenující kolejiště. Od září 1982 do listopadu 1989 bylo vybudováno 26 kusých kolejí s prozatímním ukončením před Botičem. Od dubna 1990 do prosince 1999 byly zprovozněny 4 průjezdné koleje a jedna kusá. Roku 1998 byla dokončeno napojení spojky do vršovického seřaďovacího nádraží přes Slatiny. V prosinci 1999 bylo dobudováno dalších 7 průjezdných a 1 kusá kolej. Pro řízení provozu byla vybudována nová výpravní budova (stavědlo „odjezd“).

České dráhy v roce 2007 měly do budoucna záměr do areálu nastěhovat i další provozy. Od 1. dubna 2006 do 31. října 2007 byl budován nový mycí tunel o délce 91,2 m za 296 milionů korun. Po požáru odstavených vozů v roce 2006[4] byla od roku 2007 byla také výrazně posílena ostraha areálu proti zlodějům kovů, sprejerům a bezdomovcům. Areál byl oplocen, vybaven 15 průmyslovými kamerami, z toho 4 otočnými, a je střežen bezpečnostní agenturou.[5]

Hala 518 je vyhrazena pro soupravy Pendolino řady 680, v nepřetržitém provozu se zde střídá 157 údržbářů, jsou zde pracoviště elektroniků, zámečníků, defektoskopie soukolí a další specialisté. Hala 512 slouží k provozní údržbě elektrických souprav systému Esko; pracuje zde 51 údržbářů a je zde i elektronická dílna.[5]

Kolejiště nádraží je uspořádáno jako kolejová smyčka a umožňuje v případě potřeby pouhým průjezdem snadno otočit soupravu. V běžném provozu jsou však soupravy orientovány stále stejně.

Úsek mezi žst. Praha-Vršovice seř. n. (odj. skupina) a Praha Jih je veden jako součást celostátní dráhy, avšak neprovozuje jej SŽDC, ale České dráhy a.s. Je to jednokolejná trať o délce 0,95 km, napájení 3 kV, traťová rychlost 60 km/h, na dvou místech zaústěna do dráhy SŽDC, a doprava je zde organizována jak formou jízdy vlaku, tak formou posunu mezi dopravnami.[6]

Trať, která vede kolem Slatin a je zaústěná do trati Praha – Benešov u Prahy u Edenu je sice stavebně dvoukolejná (těleso i trakční stožáry jsou na to připraveny), nicméně postavena je pouze jedna kolej. Spolu s nedokončeným zhlavím pod mostem Záběhlické ulice tak toto místo tvoří úzké hrdlo odstavného nádraží. V plánu je zvoukolejnění trati.

Další fotografieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Praha odstavené nádraží (plánek stanice). [s.l.]: [s.n.], 2000. 
  2. a b „Změna č. 1 – Prohlášení o dráze regionální a celostátní ve vlastnictví Českých drah a.s. (ČD)“, Ing. Rostislav Novák, ředitel odboru kolejových vozidel, České dráhy a.s., 10. 4. 2017, In: Přepravní a tarifní věstník 7/2017, Ministerstvo dopravy, 12. 4. 2017, str. 11: České dráhy, akciová společnost (…) oznamuje, že došlo ke změně některých ustanovení Prohlášení o dráze pro období platnosti jízdního řádu 2017/2018: (…) V článku 3, bod 8 oprava Praha ONJ na Praha jih. V článku 4, bod 10 oprava Praha ONJ na Praha jih.
  3. Prohlášení o dráze celostátní a o veřejně přístupných vlečkách provozovaných společností České dráhy, a.s. (JŘ 2018/2019), s účinností od 9. 12. 2017
  4. Tomáš Hromádka: Na odstavném nádraží hořely vlaky, Spořilovské noviny, 30. 1. 2006
  5. a b Irena Pospíšilová: DKV Praha dnes a zítra, Železničář, týdeník Českých drah, 22/2007
  6. Prohlášení o dráze celostátní a o veřejně přístupných vlečkách provozovaných společností České dráhy, a. s. (JŘ 2018/2019), České dráhy a.s., s účinností od 9. 12. 2017

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat