Odorín
Odorín je obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves, v Košickém kraji.
| Odorín | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°56′ s. š., 20°38′ v. d. |
| Nadmořská výška | 439 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Košický |
| Okres | Spišská Nová Ves |
| Tradiční region | Spiš |
  Odorín | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 9,14 km²[1] |
| Počet obyvatel | 955 (31.12.2017) |
| Hustota zalidnění | 104,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Mária Goduľová[2] |
| Vznik | 1263 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 053 |
| PSČ | 053 22 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | SN |
| NUTS | 543403 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Polohopis editovat
Obec se nachází v jižní části Hornádské kotliny v údolí potoka Odorica. V nadmořské výšce 435 – 531 m n. m.
Sousední obce editovat
Odorín sousedí s obcemi Harichovce, Danišovce, Markušovce, Lieskovany, Spišská Nová Ves, Jamník, Matejovce nad Hornádom
Historie editovat
Staré a cizí názvy obce editovat
- 1263 Odorín, Odorinum, Edelin
- 1287 Odorinum, Oderin
- 1435 Odorinum sive Edelény
- 1773 Odorín
Německý název: Dirn
Maďarský název: Odorín, Szepesedelény
Politika editovat
Starostové obce editovat
1990 – 1998 Jozef Janecek (KDH)
1998 – 2002 Mikuláš Živčák (KDH)
2002 – 2006 Mikuláš Živčák (ANO + KDH + SDKÚ)
2010 – 2014 Mikuláš Živčák (ANO + KDH + SDKÚ)
Zastupitelstvo editovat
1990 – 1994 – 12 poslanců
1994 – 1998 – 12 poslanců (11 KDH, 1 HZDS)
1998 – 2002 – 12 poslanců (4 HZDS, 4 KDH, 4 SNS)
2002 – 2006 – 7 poslanců (5 KDH, 2 HZDS)
2010 – 2014 – poslanců
Obyvatelstvo editovat
Vývoj obyvatelstva od roku 1869:
| Rok sčítání | Počet obyvatel | Počet domů |
|---|---|---|
| 1869 | 572 | - |
| 1880 | 658 | 104 |
| 1890 | 555 | 97 |
| 1900 | 536 | 113 |
| 1910 | 580 | 115 |
| 1921 | 573 | 104 |
| 1930 | 506 | 101 |
| 1950 | 538 | 111 |
| 1961 | 605 | 115 |
| 1970 | 700 | 142 |
| 1980 | 740 | 168 |
| 1991 | 789 | 192 |
| 2001 | 872 | 208 |
Složení obyvatelstva podle náboženského vyznání (2001):
| Počet obyvatel | % | |
|---|---|---|
| Římskokatolická církev | 820 | 94,0 |
| Řeckokatolická církev | 24 | 2,8 |
| Evangelická církev a. v. | 2 | 0,2 |
| Bez vyznání | 19 | 2,2 |
| Ostatní a nezjištěno | 7 | 0,8 |
Složení obyvatelstva podle národnosti (2001):
| Počet obyvatel | % | |
|---|---|---|
| Slovenská | 867 | 99,4 |
| Česká | 1 | 0,1 |
| Ostatní a nezjištěno | 4 | 0,5 |
Kultura a zajímavosti editovat
Památky editovat
- Katolická fara
Postavena na starším barokním základě, klasicistně upravená roku 1826. Jednopodlažní čtyřosá budova s obdélníkovým půdorysem ve středu s rizalitem, krytá těžkou mansardovou střechou. Místnosti mají klášterní klenbu.
- Katolický kostel sv. Mikuláše biskupa
Pozdně – raně gotický, postavený ve druhé polovině 13. stol. – původně jednolodní, zaklenutím lodě na střední sloup v polovině 15. stol. dostal zdánlivě dvoulodní síňovou dispozici. V 18. stol. zbarokizován, roku 1807 rozšířen přistavěnou severní kaplí a roku 1921 renovován. Presbytář se čtvercovým půdorysem má křížovou žebrovou klenbu, žebra vybíhají z konzolových, listy zdobených hlavic, původně podepřených oblými příporami. Loď měla rovný dřevěný strop. V polovině 15. stol. ji zaklenuli na střední polygonální pilíř. Na její severní straně původní pozdněrománský portál v ostění s dvěma sloupky na každé straně, jejichž hlavice jsou zdobeny stylizovanými listy. Boční kaple Panny Marie Sněžné z roku 1807 s křížovou hřebenovou klenbou je do lodi kostela otevřená arkádami. Do kaple vede ozdobný portál datovaný na rok 1807. V raně gotickém presbytáři je výklenkové pastoforium z konce 13. stol. Fasády a věže byly barokně upravené v 18. stol. V horních etážích věže jsou na vnitřní straně zazděná sdružená okna z druhé poloviny 13. stol. s půlkruhovými záklenkami a středním sloupkem pozdně – raně gotického přechodného slohu. Hlavní oltář a boční oltář sv. rodiny je novogotický z druhé poloviny 19. stol. Oltář sv. Jana Nepomuckého je rokokový z druhé poloviny 18. stol., s rokajovými ornamenty. V boční severní kapli je klasicistní oltář Panny Marie z období kolem roku 1807, portikového typu, v něm je pozdněgotická socha Madony z roku 1460 – 1480. Kazatelna je rokoková a je z druhé poloviny 18. stol. Obraz sv. Mikuláše biskupa je z bývalého hlavního oltáře, na pozadí obrazové kompozice je pastýř se stádem. Kamenná křtitelnice má palmetové víčko z první poloviny 18. stol. Socha Ukřižovaného, klasicistní z první poloviny 19. stol. Zvon je z roku 1575. Na půdě jsou barokní sošky P. Marie, Boha – Otce, sv. Jana evangelisty, sv. Mikuláše. Pocházejí z bývalého vnitřního zařízení kostela z 18. stol. oltářní obraz sv. Mikuláše biskupa, olejomalba na plátně z roku 1857, dnes je na faře v Markušovcích. Ve zdi ohrady kostela pískovcový epitaf faráře Josefa Šoltys, jehož zavraždili 13.8.1831 za cholerového povstání.
Hospodářství a infrastruktura editovat
Farní úřad editovat
Římskokatolický – č.. d. 35
Duchovní správce: Roland Ferenc (* 1970)
Kaplan: Marián Jabrocký (* 1978)
Školství editovat
- Mateřská škola – č.. d. 65
- Základní škola – č.. d. 65
Osobnosti editovat
- Michal Kubina (1919-1944), příslušník 311. československé bombardovací perutě RAF
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Odorín na slovenské Wikipedii.
- ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 118 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-08-19 [cit. 2018-06-21]. S. 4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-26. (slovensky)
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Mária Goduľová je v seznamu. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Odorín na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Neoficiální stránky
- Odorín Archivováno 19. 9. 2010 na Wayback Machine.
- Kostel na stránkách apsida.sk
