Odd Nansen

Odd Nansen (6. prosince 1901 Bærum27. června 1973 Oslo) byl norský architekt, známý svými humanitárními aktivitami.

Odd Nansen
Odd Nansen OB.F06294d.jpg
Narození6. prosince 1901
Bærum
Úmrtí27. června 1973 (ve věku 71 let)
Oslo
Alma materNorges tekniske høgskole
Povoláníarchitekt, spisovatel, lidskoprávní aktivista a autor deníků
ZaměstnavatelDětský fond Organizace spojených národů
OceněníŘád svatého Olafa (1970)
velký záslužný kříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
DětiEigil Nansen
Marit Greve
RodičeFridtjof Nansen a Eva Nansen
PříbuzníIrmelin Revold (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl synem polárního badatele Fridtjofa Nansena a operní pěvkyně Evy Nansenové. Vystudoval Norský technologický institut v Trondheimu a v roce 1931 založil vlastní architektonické studio. K jeho významným projektům patří sídlo společnosti Siemens v Linderudu a letiště Fornebu. Věnoval se také literární, výtvarné a divadelní činnosti.

V roce 1936 založil organizaci Nansenhjelpen, pomáhající židovským uprchlíkům z nacistického Německa.[1] V roce 1939 založil v norské metropoli útulek pro židovské děti. Pobýval v Praze a před vypuknutím války podařilo se mu dostat za hranice kolem dvou set dospělých a čtyři desítky dětí (byl mezi nimi i psychiatr Leo Eitinger).[2] V roce 1940 založil fond pro válečné oběti Nasjonalhelpen. Po okupaci Norska byl uvězněn v koncentračním táboře. Po válce byl jedním za zakladatelů UNICEF a byl aktivní v hnutí za vytvoření světové federace. V roce 1970 obdržel Řád svatého Olafa. Vydal knihu vzpomínek Langs veien: Opplevelser, møter og samtaler.

Jeho syn Eigil Nansen byl také architekt. Zapaloval olympijský oheň při Zimních olympijských hrách 1952 v Oslu.

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat