Otevřít hlavní menu
Lucas Cranach starší: Stětí sv. Jana Křtitele

Obrazárna Kroměříž je po Národní galerii druhou nejvýznamnější sbírkou obrazů v České republice.[1] Je vystavena v Arcibiskupském zámku, který je od roku 1998 součástí světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Obsah

Historie obrazárnyEditovat

U zrodu sbírky stál olomoucký biskup Karel II. Lichtenstein. Stávající skupinu obrazů na zámku výrazně rozšířil nejen nákupy významných děl, ale především nákupem celých sbírek. Mezi nimi i velmi významnou sbírku více než dvou set obrazů a grafik od bratrů Franze a Bernarda von Imstenraed z Kolína nad Rýnem. Tato sbírka obsahovala díla italských, holandských, vlámských i německých malířů.

Za olomouckých biskupů Ferdinanda Troyera, Leopolda Egkha a Maxmiliána z Hamiltonu působil jako správce sbírky obrazů jejich dvorní malíř Karel Josef Adolf.

Na konci 18. století, za vlády arcibiskupa hraběte Colloredo-Waldsee při úpravách interiérů Trůnního sálu a Malé jídelny, došlo k poškození několika děl úpravami do tak zvaných paneláží. Úprava spočívala ve srovnání formátů domalováním a dokonce i oříznutím.

O sto let později, za vlády arcibiskupa Kohna, byla sbírka restaurována vídeňskými odborníky a zpřístupněna veřejnosti. Část obrazů je vystavena přímo v historických interiérech zámku. Podstatnější část sbírky je součástí samostatné prohlídky obrazárny.

Významná dílaEditovat

Nejcennějším obrazem sbírky je obraz známého benátského malíře Tiziana Vecellia zvaný Apollo a Marsyas.[2] Na obraze je známý antický mýtus o potrestání satyra Marsya po hudebním souboji s bohem Apollonem. Král Midas, který měl rozhodnout o vítězi souboje na obrazu nese Tizianovu podobu.[3] Toto dílo bývá při významných příležitostech zapůjčováno do světových galerií. Obraz byl vystaven například na výstavách v Paříži, Londýně, Washingtonu a dalších. Ve sbírce zastupují díla nizozemského malířství 16. a 17. století například Jan Brueghel starší: Selská rvačka (ca 1610), Anthonis van Dyck: Anglický král Karel I. a jeho manželka Henrietta Marie (1632–1634). Dále Lucas Cranach starší: Stětí sv. Jana Křtitele a Stětí sv. Kateřiny (ca 1515), Annibale Carracci (kolem 1588): Latona a sedláci. Další významní malíři zastoupení v obrazárně jsou například: Paolo Veronese (užívající i jmen P. Cagliari nebo P. Veronese), Hans von Aachen, P. Coeck van Aelst [4], Jacopo Bassano a další.

V roce 2011 byl z podnětu prof. Ivo Hlobila na půdě zámku znovuobjeven velkoformátový obraz Zavraždění svatého Václava vídeňského malíře Antona Pettera namalovaný v roce 1844, který zachycuje moment zavraždění knížete Václava jeho bratrem Boleslavem. Se svými rozměry 8,5 na 5,1 metru se řadí k největším obrazům v České republice.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Kroměříž – plynutí času. Pořad z cyklu České televize Národní klenoty. Dostupné online. (23. 4. 2012, 26 minut)
  2. KROMĚŘÍŽSKÁ OBRAZÁRNA, Katalog sbírky obrazů Arcibiskupského zámku v Kroměříži, Vydal Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži, 1998, Editor: Milan Togner, 520 stran, ISBN 80-238-2362-0
  3. Kroměříž v ČT
  4. en:Pieter Coecke van Aelst

LiteraturaEditovat

  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl I., Obsahující dobu po rok 1620 / dle původních pramenů vypravuje Frant. Vácsl. Peřinka. Kroměříž: Obecní rada, 1913. 544 s. 
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže : (dějiny let 1619–1695) ; Díl druhý ; část I., Kroměříž za války třicetileté ; část II., Nový život – Biskup Karel z Lichtenštejna / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Národní výbor, 1947. 1072 s. 
  • BREITENBACHER, Antonín. Dějiny arcibiskupské obrazárny v Kroměříži : archivní studie. Kroměříž: Leopold Prečan, 1925–1927. 2 svazky (186 s.). 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat