Žehrovská obora
Žehrovská obora nebo Obora Žehrov se nachází v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, na katastrálních územích sídel Žehrov, Srbsko a Branžež.
| Žehrovská obora | |
|---|---|
 Přítok Arnoštického potoka v oboře Žehrov | |
| Veřejný přístup | ne |
| Poznámka | vstup zakázán zejména v období 1.4.– 1.12. |
| Rok založení | 1831 |
| Výměra | 299 ha |
| Nadmořská výška | max. 372 m n. m. |
| Chovaná zvěř | muflon, daněk, prase |
| Lesní správa | Nymburk (Lesy ČR s.p.) |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Česko |
| Lokalita | Žehrov, Srbsko, Branžež |
| Zeměpisné souřadnice | 50°31′8″ s. š., 15°5′38″ v. d. |
  Žehrovská obora | |
 multimediální obsah na Commons | |
Historie editovat
Projekt pro stavbu obory byl pro knížete Karla Rohana připraven v roce 1829 a již v polovině roku 1831 bylo 517 jiter a 1218 čtverečních sáhů (necelých 298,5 ha) lesa ohrazeno.[1] Ze severní a západní strany zdí z pískovcových kvádrů, zapsanou v památkovém katalogu,[2] a ze zbylých stran sekanými latěmi.
Roku 1834 v oboře jeden den lovem strávil vyhoštěný francouzský král Karel X spolu se svým synem Ludvíkem Antonínem, vévodou z Angoulême a vnukem Jindřichem, hrabětem z Chambord.[3] Hrabě Jindřich se pak do obory vrátil ještě 13. listopadu 1844.[4]
V oboře se nachází dělostřelecký bastion (hliněný val a příkop o délce 120 m a výšce až 5 m ode dna příkopu) vybudovaný pravděpodobně u příležitosti Prusko-rakouské války. Ač v noci z 28. na 29. června 1866 v okolí proběhly líté boje,[5][6] dle dosavadních archeologických průzkumů se o toto vojenské opevnění nebojovalo.[7]
V roce 1880 byl v oboře uspořádán hon na počest přítomného korunního prince Rudolfa. Velitel Šálek byl pověřen uvítat prince a jeho doprovod při vstupu do obory. Na jeho německy pronesený projev údajně odpověděl princ slovy: „Jsme v Čechách, mluvme česky.“[1]
Oblast na níž se obora v současnosti nachází má však historii mnohem hlubší. Poblíž myslivny Belvín se nacházejí zatím nepříliš prozkoumané mohyly, snad z doby bronzové, ze které pochází i ojedinělý nález bronzové sekery. Dále byly u prameniště severozápadně od Belvína nalezeny i střepy datované do 14. - 17. století.[7]
Popis editovat
Obora Žehrov má výměru 299 ha[8], je celá umístěna na území chráněné krajinné oblasti Český ráj (na jihozápadě zasahuje přírodní rezervace Příhrazské skály, na severní hranici je malá přírodní památka V dubech). Ohrazení obory je dlouhé necelých 12 kilometrů, zčásti je tvořeno pískovcovou zdí.[9] Obora spadá pod lesní správu Nymburk (Lesy ČR s.p.). Oborní myslivna a zároveň lovecký zámeček stojící na vyvýšenině se nazývá Bellevue.
Území obory v severní části odvodňuje zde pramenící Arnoštický potok a jeho taktéž zde pramenící přítoky, na kterých jsou v oboře zbudovány čtyři rybníky. Na jihozápadní hranici obory jsou skalní ochozy s výhledem do Srbské kotliny.[10]
Obora je veřejnosti po většinu roku nepřístupná.
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žehrovská obora na Wikimedia Commons
Reference editovat
- ↑ a b https://web.archive.org/web/20230529140726/https://ospamet.cz/images/dokumenty/zdar.pdf
- ↑ https://www.pamatkovykatalog.cz/ohradni-zed-zehrovske-obory-20448056
- ↑ J. V. Šimák. P. Vác. Plachty Kronika svijanská.. Od Ještěda k Troskám: vlastivědný sborník českého severu. Turnov: Učitelské jednoty v Turnově a Čes. Dubě, 10.-11.1925, 4(2-3), 38-42, s. 39. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/uuid/uuid:0e10e5c5-ac1d-11ec-b993-001b63bd97ba
- ↑ J. V. Šimák. P. Vác. Plachty Kronika svijanská.. Od Ještěda k Troskám: vlastivědný sborník českého severu. Turnov: Učitelské jednoty v Turnově a Čes. Dubě, 10.-11.1925, 4(2-3), 38-42, s. 42. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/uuid/uuid:0e110cd8-ac1d-11ec-b993-001b63bd97ba
- ↑ Bellum 1866. [Trebechovice pod Orebem]: Komitet pro udrzovani pamatek z valky roku 1866, 2009, 18(1), s. 173. ISSN 1210-6143. Dostupné také z: https://kramerius.svkhk.cz/uuid/uuid:55cb6284-2a0b-11e9-990d-00155d012102
- ↑ DĚDINA, Václav. Cesta do Turnova.. Od Ještěda k Troskám: vlastivědný sborník českého severu. Turnov: Učitelské jednoty v Turnově a Čes. Dubě, 1934-1935, 13(1-2), 27-28, s. 28. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/uuid/uuid:e2f19f04-ac1c-11ec-b993-001b63bd97ba
- ↑ a b WALDHAUSER, Jiří. Český ráj očima archeologie: 300 tajemných míst a jejich příběhy. Liberec: Knihy 555, 2006. ISBN 808666015X.
- ↑ Žehrov - obora [online]. www.lesycr.cz [cit. 2015-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Žehrov [online]. [cit. 2019-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz [online]. seznam.cz [cit. 2015-04-27]. Dostupné online.