Obléhání Bělehradu (1688)

Obléhání Bělehradu (1688) se odehrálo během tzv. Velké turecké války. Ta začala roku 1683, po úspěšném odražení tureckého obléhání Vídně.

Obléhání Bělehradu
konflikt: Velká turecká válka, osmansko-habsburské války a polsko-turecká válka
Belgrad-1688-by Adlerschwung.jpg
trvání: 30. července 1688 - 6. září 1688
místo: Bělehrad
výsledek: Vítězství Svaté ligy
změny území: Svatá liga dobyla Bělehrad
strany
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
BavorskoBavorsko Bavorsko
Fictitious Ottoman flag 2.svg Osmanská říše
velitelé
Svatá říše římská Maxmilián II. Fictitious Ottoman flag 2.svg Yeğen Osman Paša

ztráty
4 000 mrtvých 5 000 mrtvých

Obléhání Bělehradu započalo 28. července 1688 a bylo ukončeno 6. září téhož roku. Vrchním velitelem byl jmenován Maxmilián II. Emanuel a velel 35 000[1] pěších a měl k dispozici 98 děl.

Vojsko oblehlo Bělehrad a 11. srpna obsadil Stahremberg[zdroj?] s předvojem 3000 mužů předměstí. 17. srpna byly skončeny obléhací práce a 25. srpna začalo bombardování města. 4. září byly vystříleny dva průlomy a chystal se konečný útok a v této chvíli zapálila turecká střela císařskou prachárnu. Po této události byl útok odložen na 6. září a krátce na to se posádka Bělehradu vzdala.

Osmanská vojska dobyla Bělehrad zpět v roce 1690.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Drnek (2010), s. 19.

LiteraturaEditovat

  • DRNEK, Jan; VONDROVSKÝ, Václav. Hoši jako květ. Plzeň: Občanské sdružení STREET, 2010. ISBN 978-80-254-6937-8. S. 301.