Obléhání Bělehradu

Obléhání Bělehradu
	konflikt: Osmansko-uherské války
	Osmanská miniatura obléhání Bělehradu v roce 1456
Trvání	4.–22. července 1456
Místo	Nándorfehérvár, Uhersko (dnes Bělehrad, Srbsko)
Souřadnice	44°49′ s. š., 20°28′ v. d.
Výsledek	uherské vítězství
Strany
Osmanská říše	Uherské království; Srbský despotát; křížáčtí sedláci a místní rekruti
Velitelé
Mehmed II.; Zaganos Paša; Mahmúd Paša	Jan Hunyadi; Jan Kapistránský; Michael Szilágyi
Síla
30 000; vyšší odhady okolo 100 000; 200 plavidel	Okolo 4 000 dobře vyzbrojených a vycvičených jednotek; Nepravidelné jednotky o počtu 60 000 (většinou křížáčtí sedláci a obyvatelé Bělehradu); 200 lodí
Ztráty
13 000 vojáků; 200 galér; 300 děl	neznámé
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obléhání Bělehradu (maďarsky Nándorfehérvár) bylo ozbrojené střetnutí osmansko-uherských válek, které se odehrálo ve dnech 4. července až 22. července 1456.

Průběh

Osmanský sultán Mehmed II. oblehl Bělehrad, hájený uherským vojevůdcem Jánosem Hunyadym. Obléhání trvalo téměř dva měsíce. Hunyady se svými Uhry nakonec 22. července statečným výpadem prorazil obležení a dobyl turecký tábor. Hunyadyovým spojencem byl františkánský kněz Jan Kapistránský, jehož kázání Uhrům dodávala odvahu. V táboře vítězného vojska však vypukla epidemie moru, jíž 11. srpna padl za oběť Hunyady a po dvou měsících rovněž Jan Kapistránský.

Schéma průběhu bitvy (maďarsky)
zeleně - Maďaři
oranžově - Turci
modře - řeky; modře tečkovaně - mokřady

Alexander von Wagner: oběť Titusze Dugovicse

Připomínkou vítězné bitvy, která oddálila dobytí Uher Turky o 70 let, je dodnes polední zvonění katolických kostelů na celém světě. Tento zvyk totiž zavedl papež Kalixt III. právě na připomínku osvobození Bělehradu.

Reference

↑ Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN 978-0871691613. S. 174.
↑ Andrew Ayton; LESLIE PRICE. The Medieval Military Revolution: State, Society and Military Change in Medieval and Early Modern Society. London, England: I.B. Tauris, 1998. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-12. ISBN 1-86064-353-1. Kapitola The Military Revolution from a Medieval Perspective.
↑ John Julius Norwich. A History of Venice. New York, United States: Alfred B. Knopf, 1982. (Lecture Notes in Mathematics 1358). ISBN 0-679-72197-5. S. 269.
↑ Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN 978-0871691613. S. 175.
↑ Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN 978-0871691613. S. 177.
↑ Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN 978-0871691613. S. 177.
↑ Stanford J. Shaw. History of the Ottoman Empire and modern Turkey, Volume 1, Empire of the Gazis: The Rise and Decline of the Ottoman Empire 1280-1808. [s.l.]: [s.n.], 1976. ISBN 978-0521291637. S. 63.
↑ Norman Housley. The Later Crusades, 1274-1580: From Lyons to Alcazar. First. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1992. ISBN 978-0198221364. S. 104.
↑ ^a ^b Tom R. Kovach. The 1456 Siege of Belgrade. [s.l.]: [s.n.], 1992. Dostupné online. S. 34.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Obléhání Bělehradu v roce 1456 na Wikimedia Commons
Galerie Obléhání Bělehradu v roce 1456 na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN 978-0871691613. S. 174.

[2] Andrew Ayton; LESLIE PRICE. The Medieval Military Revolution: State, Society and Military Change in Medieval and Early Modern Society. London, England: I.B. Tauris, 1998. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-12. ISBN 1-86064-353-1. Kapitola The Military Revolution from a Medieval Perspective.

[3] John Julius Norwich. A History of Venice. New York, United States: Alfred B. Knopf, 1982. (Lecture Notes in Mathematics 1358). ISBN 0-679-72197-5. S. 269.

[4] Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN 978-0871691613. S. 175.

[Setton-5] Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN 978-0871691613. S. 177.

[6] Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN 978-0871691613. S. 177.

[Shaw-7] Stanford J. Shaw. History of the Ottoman Empire and modern Turkey, Volume 1, Empire of the Gazis: The Rise and Decline of the Ottoman Empire 1280-1808. [s.l.]: [s.n.], 1976. ISBN 978-0521291637. S. 63.

[Housley-8] Norman Housley. The Later Crusades, 1274-1580: From Lyons to Alcazar. First. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1992. ISBN 978-0198221364. S. 104.

[Kovach-9] Tom R. Kovach. The 1456 Siege of Belgrade. [s.l.]: [s.n.], 1992. Dostupné online. S. 34.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]