Otevřít hlavní menu
Fasáda s keramickým obkladem v Chabařovicích

Keramický obklad je soubor keramických tenkostěnných desek (destiček) užívaných k obložení, tedy pokrývání stěn a fasád, případně i podlah. Obklad se na podklad lepí speciálním lepidlem a mezery pak vyplňují spárovací hmotou. Nejčastěji se používá k obkladu koupelen, umýváren, WC či kuchyní. Pojmem obkladačka se obvykle rozumí keramický obklad menších rozměrů určený k obložení stěn, na rozdíl od dlaždiček určených na podlahu.

PoužitíEditovat

Před rokem 1990 se v Československu standardně vyráběly jednobarevné obkladačky rozměrů 15 × 15 cm, dnes jsou od tuzemských i zahraničních výrobců k dostání obkladačky různých barev, vzorů i rozměrů (zřejmě nejčastěji 20 × 25 cm nebo 25 × 33 cm). Dnešní obdélníkové obkladačky se pokládají většinou na výšku, méně často pak na šířku (především v malých místnostech s vysokým stropem), zřídka na šířku v podobě vázaného zdiva (v každé řadě jsou obkladačky posunuty o půl šířky oproti sousední řadě). Toto je provedení „na vazbu“. Jsou-li obkládačky v rovných, svislých řadách, je to provedení „na střih“.

Při volbě druhu obkládaček (a také dlažby) je nutno rozlišovat, zda se jedná o vnitřní, nebo venkovní použití. Vnitřním obkládačkám v mrazu odprýská glazura a zcela se znehodnotí. Mrazuvzdornost je podmíněna nízkou nasákavostí.[1] Mrazuvzdornost obkladu také ovlivňuje samotné provedení obkladu, lepící a spárovací hmoty, kde je nutné zabránit proniknutí vlhkosti pod obkládačky.

Za časů monarchie, první republiky a až do začátku 60. let žádné tmely neexistovaly a obkládačky se lepily „na bochánky“. Pro obklad se nechalo asi 15 mm. Na každou obkládačku se položil kopeček cementové malty, ta se postavila na vodorovné prkno a přitiskla se kolmo na zeď. Při demolici starého obkladu vidíme na každé obkládačce kruh malty s nepodlepenými rohy. Spárování bylo tím velice obtížné a pracné. Od 60. let se obkládačky lepily svou celou plochou na cementovou kaši. Ta rychle tuhla a pokud bylo třeba udělat nějakou korekci, nešlo s ní už pohnout. Musela se vyloupnout, oškrábat, umýt a znovu nalepit. Tyto pracné způsoby patří dnes do muzea zednictví. Hlavní výhodou později užívaných lepících tmelů bylo to, že tuhly mnohem pomaleji a obklad bylo možno pohodlně korigovat.

VýrobaEditovat

Vzhledová úpravaEditovat

Podle způsobu úpravy keramiky se rozlišují obklady

  • glazurované – na lomu odlišná barva od povrchové glazury, vypalované při nižší teplotě, tudíž levnější. Vzory na obkladu jsou buď tištěné nebo vytvořené jinou technologií jenom na nebo v glazuře, ne v materiálu obkladu.
  • slinuté (klinker) – obklad je probarvený v celé tloušťce, nejen na povrchu. Ten je matný, drsnější, nelesklý. Obklad je vypalovaný při velmi vysokých teplotách, proto je obzvláště tvrdý, pevný, oděruvzdorný, ale také drahý.

Dekorativní druhy obkladačekEditovat

Vedle standardního provedení se k jednotlivým sériím jako doplněk vyrábějí rovněž dekorativní druhy obkladaček:

  • listela (obkladačka páskového typu, obvykle bohatě zdobená) se odlišuje vzorem a rozměry, zpravidla je jeden její rozměr shodný se standardními obkladačkami a druhý rozměr značně menší. Listely se většinou lepí ve výši očí, aby krása ornamentu či ozdob vynikla.(Listely si stavebník může vyrobit i sám. Spojí se s keramikem, který mu dodá předvypálené obdélníčky. Na ně si speciálními barvami namaluje svůj vlastní ornament a nechá si je vypálit).
  • bombato či bombáto (obkladačka páskového typu s reliéfní dekorací s různým profilem) se odlišuje rozměry, které bývají obdobné jako u listel, a především tvarem, bombata svým povrchem vystupují nad rovinu tvořenou ostatním obkladačkami
  • inzerto neboli celoplošný dekor (keramický prvek zdobený uprostřed obkladačky nebo uprostřed sestavy obkladaček) se odlišuje vzorem, rozměr je stejný jako u standardní obkladačky
  • mozaika je sestava různobarevných čtvercových obkladaček malých rozměrů (většinou o rozměrech od 2 × 2 cm do 10 × 10 cm)

VlastnostiEditovat

Vlastnosti obkladu určují vhodnost obkladu pro různá použití. Technické a fyzikální vlastnosti jsou určovány dle různých norem podle národnosti výrobce a místních zvyklostí. Často se setkáváme s normami ISO, EN, DIN a v českých podmínkách i ČSN (konkrétně ČSN EN ISO 10545-3[2]).

NasákavostEditovat

Nasákavost obkladu je nejdůležitější vlastností, protože určuje vhodnost obkladu pro použití ve vnějším a vnitřním prostředí. Čím je menší nasákavost, tím se zvyšuje mrazuvzdornost obkladových prvků. Nasákavost keramického obkladu je definována jako procentní přírůstek hmotnosti po nasycení vodou oproti suchému stavu. Nasákavost se udává v procentech [%] a značí se písmenem [E].

Třídění obkladů dle nasákavosti a podle EN 14 411.
Nasákavost Název obkladu Použití
E > 10% Obkládačky Pouze na stěny v interiérech budov. Nesmí být vystaveny mrazu a kombinaci mrazu a zvýšené vlhkosti
3% < E < 6% Porovinové obkladové prvky Pouze v interiérech budov na stěny a podlahy.
0,5% < E < 3% Hutné obkladové prvky (Gres) Univerzální použití v interiéru a exteriéru na stěny i podlahy.
E < 0,5% Slinuté obkladové prvky (Gres porcellanato) Univerzální použití v interiéru a exteriéru na stěny i podlahy. Vhodné do vysoce namáhaných prostor jako dlažba a na fasády budov.

Keramické obklady ve světěEditovat

 
Obkladačky na fasádě kostela sv. Ildefonsa v Portu

Celosvětově historicky největším výrobce keramických obkladů je Čína, která do roku 2000 i spotřebovala většinu své produkce. V té době vyráběla kolem 1600 milionů m2 keramických obkladových prvků, ale mezi vývozci byla až v druhé desítce. Její význam jako exportéra ale neustále roste a v roce 2003 již byla na 3. místě za Itálií a Španělskem s tím, že čínský export stoupá každoročně o více jak 100%. Je nutné zmínit, že tato čísla jejichž zdrojem je čínská asociace všech výrobců keramiky (China Building Ceramics & Sanitaryware Association) jsou odborníky považována za nadsazená a neodpovídající jiným zdrojům. Dynamický růst čínského exportu je na druhou stranu obecně přijímaným faktem.

V Evropě (vč. Turecka) trhu zcela dominují Španělsko a Itálie. Vyrábějí 70 % z celkového objemu keramických obkladových prvků. Ačkoliv Španělsko v několika posledních letech předstihlo Itálii, jak v počtu vyrobených obkladů, tak později i v jejich exportu, Itálie i nadále dominuje trhu v hodnotě vyrobených keramických obkladů, kdy v roce 2002 tato suma činila 5 319 milionů euro a průměrná hodnota jednoho metru čtverečního tak byla 8,73 euro/m2 a tedy zdaleka světově nejvyšší (srov. Španělsko 5,31 euro/m2). Česká republika vyrábí stabilně kolem 30 mil. m2 keramických obkladů, z nichž více než polovinu vyveze (17 mil. m2 v roce 2003) a je celosvětově na 13.-14.místě.

Největším světovým výrobcem keramických obkladových prvků je Marazzi Group (Itálie), se zastoupením na všech významnějších světových trzích. Dalšími významnými výrobci jsou Ricchetti-Cisa-Cerdisa Group (Itálie), Florim Group (Itálie),Roca Group (Španělsko), světově největší výrobce keramiky (keramické obklady, sanitární keramika, jiná užitá keramika) Villeroy & Boch, Deutsche Steinzeug Cremer & Breuer (Německo) Iris Group (Itálie).

Ve světě neustále roste význam globalizace, trhy se propojují a obchodní bariéry jsou postupně odstraňovány. Proto v několika posledních letech zaznamenáváme v keramickém průmyslu několik souběžných trendů. Nejsilnějším trendem je celkový růst produkce a spotřeby, realizovaný hlavně v Asii a Brazílii. Druhým trendem je fůzování společností, kdy největší světové firmy skupují menší národní výrobce nebo zakládají továrny na zelené louce a přesouvají tak svoji produkci blíže k zákazníkovi. Keramické obkladové prvky jsou vzhledem k ceně poměrně těžký materiál, a proto je jeho doprava na větší vzdálenosti ekonomicky nákladná. Díky těmto trendům zůstává podíl exportu na celosvětové spotřebě keramických obkladů stabilní.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Nasákavost a mrazuvzdornost dlažby, RAKO.cz
  2. Nasákavost a mrazuvzdornost dlažby, RAKO

LiteraturaEditovat

  • Rostislav Drochytka a kol., KERAMICKÉ OBKLADY A DLAŽBY, ISBN 80-900860-5-5
  • Iveta Plšková, PHYSICAL AND MECHANICAL PROPERTIES CERAMIC TILES
  • Ceramic World Web:World production and consumption of ceramic tiles: download all figures
  • ISO/TC 189 Business Plan, Date: 20/06/2005
  • SVOBODA, Luboš. Stavební hmoty (volně dostupná elektronická kniha). [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-260-4972-2. S. 950. (anglicky) 

Související článkyEditovat