Občanská válka v Libyi (2014–současnost)

Občanská válka v Libyi je probíhající ozbrojený konflikt, který vypukl v roce 2014 v Libyi, ve kterém proti sobě stojí islamistické síly a jejich protivníci.

Občanská válka v Libyi (2014-současnost)
{{{alt}}}
Vojenská situace v Libyi:
     území pod kontrolou Libyjského parlamentu a Libyjské národní armády
     území pod kontrolou Vlády národní jednoty a spojenců
     území pod kontrolou Vlády národní spásy (bývalý Všeobecný národní kongres)
     území pod kontrolou Islámského státu
     území pod kontrolou místních milici, včetně Kaddáfího loajalistů (milice Warfalla)
     území pod kontrolou ostatních islamistů
[1]
     Území pod kontrolou Tuaregů

(Pro detailní mapu viz zde)

trvání: 16. května 2014 – současnost
8 let a 11 dnů
místo: LibyeLibye Libye
výsledek: Probíhající:
strany
Libye Sněmovna reprezentantů

Rusko Wagnerova skupina (od 2018)
SúdánSúdán Súdán (od 2019)
SýrieSýrie Sýrie (od 2020)
EgyptEgypt Egypt (od 2020)
Flag of Libya (1977-2011).svg Kaddáfího loajalisté

  • Flag of Libya (1977-2011).svg Lidová fronta osvobození Libye
  • waršefanské milice
Podpora:
Libye Vláda národní jednoty (od roku 2016)
  • Flag of the Libyan Ground Forces.svg Libyjské pozemní síly
  • Flag of the Libyan Air Force.svg Libyjské letectvo
  • Naval Ensign of Libya.svg Libyjské námořnictvo
  • ostatní
    • Prezidentská garda
    • Misurátské brigády
    • Sabratské revoluční brigády
    • Strážci ropných polí
    • Tripolská brigáda
    • Misurátská třetí síla
    • Berber flag.svg tuaregské milice
    • kmenové milice
    • Berber flag.svg amazighské milice
    • Zintánské brigády (do 2017)

syrská opozice Syrská opozice (od 2019)
TureckoTurecko Turecko (od 2020)

Podpora:
Libye Vláda národní spásy (do roku 2016)
  • Ozbrojené síly Libyjský štít
  • libyjští revolucionáři
  • Libyjská Národní garda
Podpora:
AQMI Flag asymmetric.svg IS
  • Vilájet Barka
  • Tarábuluský vilájet
  • Fezzanský vilájet

Podpora:


Flag of Jihad.svg Rada šúry revolucionářů Benghází (2014–2017)
AQMI Flag asymmetric.svg AKIM (2014–2017)
Flag of Ansar al-Sharia (Libya).svg Ansar al-Šaría (2014–2017)
Libyjský štít 1 (2014–2016)
Brigáda mučedníků 17. února
Brigáda Rafallah al-Sahati
Flag of Jihad.svg Rada šúry mudžáhidů Derny (2014–2018)
Flag of Ansar al-Sharia (Libya).svg Ansar al-Šaría (Derna) (2014–2018)
Mučedníci Abú Salim (2014–2015)
Flag of Libya.svg Obranné brigády Benghází
Variant flag of the Islamic State.svg Adžedábíjská rada šúry (2015–2016)
Flag of Libya.svg Dernská ochranná jednotka

velitelé
Libye Aguila Saleh Issa
Libye Abdullah al-Thani
Flag of the Libyan National Army.svg Generál Chalífa Haftar
Libye Fayez al-Sarraj (Předseda Vlády národní jednoty) Libye Nouri Abusahmajn (2014–2016)
Libye Sadiq Al-Ghariani
Flag of Ansar al-Sharia (Libya).svg Abú Khalid al Madan †
Flag of Jihad.svg Mokhtar Belmokhtar
Flag of Ansar al-Sharia (Libya).svg Mohamed al-Zahawi †
Flag of Jihad.svg Atejah Al-Šári
Flag of Jihad.svg Wissam Ben Hamid †
AQMI Flag asymmetric.svg Abú Hudhayfah al-Muhajir
AQMI Flag asymmetric.svg Abu Nabil al-Anbari

Vypuknutí válkyEditovat

Na počátku roku 2014 byla Libye řízena Všeobecným národním kongresem, který ovládli islamisté poté, co byl v červnu 2013 Núrí abú Sahmajn zvolen předsedou VNK. Ten zneužil své pravomoci k potlačení diskuse a jednání kongresu. V prosinci 2013 VNK hlasoval pro přijetí práva šaría. V lednu 2014 VNK nedostál své povinnosti odstoupit na konci svého mandátu a jednostranně si tak uzurpoval moc. 14. února 2014 nařídil generál Chalífa Haftar rozpuštění kongresu a požadoval sestavení komise úřednické vlády, která by dohlížela na nové volby. Jeho požadavky však byly ignorovány.

Konflikt započal o měsíc později, když 16. května 2014 síly věrné generálu Haftarovi zahájily rozsáhlou pozemní a vzdušnou ofenzivu proti islamistům v Benghází, přezdívanou Operace důstojnost (arabsky عملية الكرامة‎). O dva dny později se Haftar pokusil rozpustit VNK v Tripolisu. Konflikt zabránil VNK zablokovat nové volby 25. června 2014. Tyto volby měly za důsledek vytvoření Rady poslanců namísto VNK a vyústily v drtivou porážku islamistů. Konflikt eskaloval 13. července, kdy islamisté, reagující na drtivou porážku islamistických politiků, zahájili Operaci Libyjský úsvit, která měla za cíl dobýt mezinárodní letiště v Tripolisu. Po 41 dnech bojů islamisté dne 23. srpna letiště dobyli.

Dne 25. srpna 2014 se bývalí členové VNK, kteří nebyli znovuzvoleni v roce 2014, znovu sešli a odhlasovali si, že nahradí nově zvolenou Radu sněmovny. Ve druhé polovině roku 2014 probíhaly boje o Benghází, druhé největší město v zemi, mezi jednotkami generála Haftara a islamisty.[3][4]

Na stranu Sněmovny reprezentantů se postavil Egypt, finanční a zbrojní podporu poskytlo Rusko i prozápadní Sáudská Arábie, Spojené arabské emiráty a Francie. Mezinárodně uznanou vládu v Tripolisu naopak podpořily USA, EU, Turecko a západní sousedé (Tunisko a Alžírsko).

V květnu 2014 islamisté z Islámského státu dobyli Benghází, říjnu ovládli město Darná na východě Libye.[5] Nedokázali však provést ofenzívu hluboko do vnitrozemí.

Dne 31. července 2014 byla v důsledku probíhajících bojů evakuována česká ambasáda v Libyi.[6]

Boje mezi Haftarovou armádou a vládou.Editovat

Začátek války a boje v letech 2014-2018Editovat

V červenci-srpnu 2014 se podařilo vládním jednotkám porazit Zintánské brigády, bojující na straně Libyjské národní armády, v bitvě o Tripolské letiště. Následujících zhruba dva a půl roku, kdy vrcholily boje proti islamistům, neprobíhaly na této frontě klíčové bitvy. 3. března 2017 zahájily bengházští revolucionáři, bojující na straně vlády, ofenzívu v zálivu Sidra, po šesti dnech se však příliv obrátil a 14. března stáli Haftarovi vojáci na svých původních pozicích. 11. června 2018 zahájili šúrové druhou ofenzívu, přičemž se jim podařilo dobýt města Ras Lanuf a Sidra. 17. června však Haftarovci zahájili protiofenzivu, která revolucionářům 21. června sebrala obě dobytá města. Konec roku 2018 přinesl drobná vítězství LNA:17. prosince Haftarovci dobyli hrad Saddada a 27. prosince si připsali vítězství v bitvě o Traghan.

Vrchol bojůEditovat

Klíčové roky války byly 2019 a 2020. V lednu až dubnu provedla LNA úspěšnou jiholibyjskou ofenzívu, která začala 16. ledna. 4. února padlo město Sabha, následně LNA dobyla okolní ropná pole, ale na začátku dubna Haftar stáhnul část vojsk na sever proti Tripolisu, čímž jižní tažení, které po obsazení ropných polí ztratilo smysl, ukončil. Nová ofenzíva, jejímž cílem bylo dobýt hlavní město Tripolis a ukončit tím válku, začala 4. dubna 2019 obsazením Gharyanu LNA. Následující den Haftarovci dobyli Qasr bin Ghashir a dvě další města a táhli na Tripolis. Největší bitva války však nabrala pomalejší spád, přičemž obě strany nyní používaly zejména letectvo, dělostřelectvo, rakety a drony. 6. 1. 2020 LNA dobyla Syrtu a uznaná vláda nyní bojovala o holou existenci. 26. března dobyla LNA další čtyři města, ovšem během dubna, května a na začátku června vláda postupně vytlačila LNA s pomocí tureckých dronů až k Sirtě. 6.–11. června proběhla Středolibyjská ofenzíva vládních vojsk, kterou se LNA podařilo s podporou Egypta a Wagnerovy skupiny zastavit až v centru Syrty. 26.–27. června Wagnerova skupina obsadila ropná pole El Sharara, největší v Libyi. 4. července neznámá letadla vybombardovala vládní leteckou základnu Al-Watiya s tureckou technikou, kde zranila několik tureckých vojáků. 12. srpna letectvo LNA zlikvidovalo vládní ozbrojený konvoj. 21. srpna se obě strany dohodly na příměří.

Intervence cizích mocností během válkyEditovat

Turecko kromě dodávek zbrání také zaplatilo syrské žoldnéře ze Svobodné syrské armády, kteří šli bojovat na straně vlády. Naopak Rusové platí syrské šíitské žoldnéře, kteří dříve bojovali proti syrským povstalcům a IS v syrské občanské válce. 13. července 2020 Turecko varovalo Haftara, že pokud neustoupí, nasadí proti němu armádu. O devět dní později vyslal Egypt část svých jednotek do Libye, čímž hrozilo nebezpečí přímé války Egypta a Turecka.

Boje o BengházíEditovat

První bitva o Benghází a bitva o letiště BeninEditovat

Dne 16. května 2014 vypukla bitva o Benghází mezi LNA a Radou šúry revolucionářů Benghází, která skončila 29. července dobytím základny libyjských speciálních jednotek revolucionáři, kteří tím získali kontrolu nad celým městem. 1. srpna zahájili útok proti letišti bengházskému letišti Benin, který byl ale odražen. V září se znovu pokusili dobýt letiště, ale opět marně, a 15. října byli zatlačeni zpět do centra Benghází, které se jim však podařilo před útoky LNA bránit další tři roky.

Druhá bitva o Benghází (2014–2017)Editovat

Nejdelší bitva války začala 15. října po porážce šúrského tažení na Beninu, přičemž velitel speciálních sil Wanis Bukhamada již 31. října prohlásil, že se jeho vojákům podařilo osvobodit čtyři pětiny města. 18. ledna 2015 již zbývala islamistům pouhá desetina města a 9. února speciální síly prohlásily, že dobyly vojenskou základnu na cestě k letišti. Ovšem od té doby nedocházelo k větším posunům fronty. Současně probíhaly boje proti šúrům jižně od Benghází, které 1. června zahájily ofenzivu proti Benghází. 10. července 2016 podle jejich médií dobyli Sultan a přibližovali se k Benghází. LNA však byla podporovaná francouzským letectvem, díky čemuž se jí podařilo zahnat bengházské revolucionáře zpět. Haftarovci poté zahájili úspěšný útok proti okresu Gwarsha, který se jim podařilo zcela dobýt. Následně byly zlikvidovány všechny islámistické síly jižně od města. 28. března 2017 začala finální fáze bitvy, kdy LNA postupně dobávala jednotlivé čtvrti, ulice a domy okupované islamisty. 30. prosince bylo město kompletně pod kontrolou LNA.

Šúra poté bojovala na straně Vlády národní jednoty během bojů v zálivu Sidra.

Boje o SirtuEditovat

Úspěchy ISEditovat

Ve dnech 8.–9. března 2015 došlo k bitvě o Nofaliya, ve které IS porazil vládní síly. Po ovládnutí Nofaliye IS rychle dobyl Sirtu. 14. května vypukla první bitva o Sirtu. Trvala do 31. května, kdy vládní vojska osvobodila Nafaliyi, ale IS získal kontrolu nad celou Sirtou. 27. dubna 2016 dosáhli bojovníci IS vítězství v bitvě o Misrata. 4. května dobyli Bin Jawad.

Dobývání městaEditovat

Dne 12. května 2016 začala ofenzíva Vlády národní jednoty (VNA). 2. června dobyla leteckou základnu Ghardabiya, o několik dní později však byla zatlačena zpátky. Jinde na předměstí ovšem slavila úspěchy. 1. srpna VNA spolu s americkým letectvem a námořnictvem zahájila bombardovací operaci Odysseův blesk, při níž byl zabit Qusai al-Jaili, jeden z velitelů IS. Finální bitva dostala krycí název Macmadas a začala 12. srpna. V říjnu bylo území ovládané IS rozděleno na dvě poloviny, poslední boje utichly 6. prosince 2016.

Boje o DernuEditovat

Boje proti Islámskému státuEditovat

Poté, co IS ovládl město 5. října 2014, došlo k bombardování města letectvem LNA, egyptským i americkým. V březnu 2015 LNA zahájila obléhaní města a připravovala se na ofenzívu, ke které ale nedošlo, jelikož v červnu-červenci Dernská rada šúry vytlačila IS z města do al-Fatayeh. 13. listopadu se americké letectvo neúspěšně pokusilo zabít velitele IS v Libyi Abu Nabila al-Anbariho. Do 21. dubna 2016 se bojovníci IS definitivně stáhli z al-Fatyah.

Boje proti dernské šúřeEditovat

V srpnu 2016 zahájila LNA obléhání města, které bylo ovládané šúrou. V srpnu 2017 v reakci na popravu plukovníka letectva LNA Adela Jehaniho bylo město kompletně odříznuto od světa. 7. května 2018 zahájila LNA definitivní likvidaci obklíčených mudžáhidů . Dobytí města bylo ohlášeno 28 června, ovšem boje pokračovaly do 12. února 2019.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Gaddafi Loyalists Protest. The Libya Observer [online]. 2016-06-12 [cit. 2016-06-12]. Dostupné online. 
  2. Tripoli interior ministry accuses France of supporting Haftar, ends cooperation. Reuters [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. 
  3. V Benghází propukly tvrdé boje mezi armádou a islamisty
  4. Temporary truce declared in Libya's Benghazi
  5. Radikálové hlásící se k IS ovládli město Darná na východě Libye
  6. Armáda evakuovala české velvyslanectví v Libyi. Na palubu CASA přibrala i Švýcary

Externí odkazyEditovat