Novela volebního zákona 2021

Novela volebního zákona 2021 je zákon v ČR, který by měl narovnat nespravedlnosti současného zákona upravujícího volby do Parlamentu České republiky (č. 247/1995 Sb.), kde hlasy občanů mají různou váhu podle krajů. Nález Ústavního soudu tyto části zákona zrušil a Parlament ČR tudíž musel připravit a schválit před říjnovými volbami 2021 nový volební zákon. Většina veřejnosti i odborníků takovou změnu v přepočtu hlasů podporovala,[1][2] Legislativní rada vlády však původní návrhy odmítla[3] a poté dva různé návrhy k projednání parlamentem již předložila vláda.[4] Konečná podoba novely byla schválena počátkem května 2021.[5] Zákon vyšel ve Sbírce zákonů pod č. 189/2021 Sb.

Stížnost senátorů k ÚS na nerovnost hlasůEditovat

Návrh na zrušení systému voleb do sněmovny, kterým se Ústavní soud zabýval, podala již koncem roku 2017 skupina 21 senátorů, složená ze zákonodárců STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a nezávislých senátorů. Obrátili se na soud s tvrzením, že malé strany potřebují pro zisk poslaneckého mandátu ve volbách získat více hlasů než velké strany. Senátoři také napadli ustanovení, podle kterého koalice dvou stran musí získat pro vstup do dolní komory nejméně deset procent hlasů a koalice tří stran 15 procent, což považovali za diskriminační.[6][7]

Nález Ústavního souduEditovat

Ústavní soud o stížnosti rozhodl nálezem sp. zn. Pl. ÚS 44/17. Soud nebyl při rozhodování o volebním zákonu jednotný, ačkoliv absolutní většina (11 z 15 soudců, asi 74 %) s nálezem souhlasila. Čtyři soudci patnáctičlenného sboru s nálezem nesouhlasili a podali k němu odlišné stanovisko (Ludvík David, Jaroslav Fenyk, Josef Fiala a Radovan Suchánek).[8] Soudci, kteří zaujali tzv. disentní stanovisko, kritizovali zejména liknavost rozhodnutí trvajícího přes tři roky. Současnou dobu projednání porovnali s jiným přezkumem volebního zákona z roku 2000, kdy byl přijat nález po půl roce od napadení a více než rok před nejbližšími volbami.[9] Podle názoru ústavního právníka Wintra se problematičnost volebního systému projevila teprve postupně a zkreslení byla značná.[10]

Ostatní soudci to vysvětlili velmi podrobným zkoumáním faktů profesorem Filipem, který zmínil, že „je akademik, který má pocit, že musí odvést dokonalé dílo“. A dodal: „Nález má 64 stran a tím dokonalým dílem je“. Dále uvedl: „Samozřejmě jsme mohli zrušit všechno, bylo by to nejspolehlivější řešení, jež by dávalo zákonodárcům šanci celý zákon znovu promyslet, ale zvolili jsme jemnější řešení,“ s tím, „že zasazení různě velikých krajů do jiného volebního modelu umožní zajištění takového výsledků, který by neměl nikdo napadat“.[11]

Ve svém konečném rozhodnutí Ústavní soud shledal, že současný volební zákon je diskriminační a protiústavní, a zrušil pouze jeho některá ustanovení.[12][13][9]

ReakceEditovat

Prezident Miloš Zeman se po rozhodnutí Ústavního soudu ostře ohradil vůči předsedovi ÚS a obvinil ho, že se Ústavní soud plete do politiky a poškozuje Česko.[14] Politologové, vládní opozice i většina veřejnosti Zemanův krok kritizovala.[15][16]

Vládní opozice a menší strany rozhodnutí Ústavního soudu uvítali, ale kritizovali jeho načasovaní osm měsíců před termínem voleb.[16] Premiér ČR Andrej Babiš naopak vyjádřil velké znepokojení a obvinil jednoho z hlasujících členů Ústavního soudu, jejího předsedu, Pavla Rychetského, ze snahy ovlivnit volby a odstranit ho z politiky.[17] Podobně jako prezident republiky se tak podle některých komentátorů snažil dělat dlouhodobý politický nátlak na nezávislé soudy.[18][19]

Nejvyšší správní soud prohlásil, že volby by mohly proběhnout i v případě, že by poslanci a senátoři novelu schválit nestihli.[20][21]

Navržené změnyEditovat

Změny se dotknou přepočtu hlasů jednotlivých stran i koalic. Předložený návrh předpokládá zachování 5 % hranice pro jeden politický subjekt a snížení hranice pro koalice na 7 % při dvou stranách, 9 % pro tři strany a 11 % pro čtyři a více stran v koalici. Zároveň měl být zrušen přepočet hlasů D'Hondtovou metodou.[22][23] Přepočet hlasů D'Hondtovým volebním dělitelem je ovšem používán nejen při volbách do Poslanecké sněmovny, ale také ve všech ostatních volbách (komunálních, senátních, krajských a evropských volbách).[10] Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček prohlásil, že podle jeho názoru je jeden volební obvod „ten nejspravedlivější v rámci poměrného volebního systému“.[5] Na brífinku za přítomnosti zástupců Poslanecké sněmovny, předsedů všech poslaneckých klubů, zástupců Senátu, předsedů všech senátorských klubů, předsedů Ústavně-právního výboru a Stálé komise pro Ústavu, a zástupců Ministerstva vnitra, předsedy Poslanecké sněmovny Vondráčka a předsedy Senátu Miloše Vystrčila, se 25. února shodli, že nadále zůstane 14 volebních krajů, neboť možnost jen jednoho volebního obvodu je pro Senát nepřijatelná, a protože společně hledají co nejširší shodu. Také se shodli, že bude i nadále nějaká zvýšená procentuální hranice, známá jako aditivní (sčítací) klauzule pro vstup politické strany či koalice do Poslanecké sněmovny. Šéfové obou komor parlamentu zároveň uvedli harmonogram schvalování, s tím, že očekávali účinnost nového zákona koncem dubna či v květnu 2021.[5]

Schvalovací procesEditovat

Vláda České republiky zohlednila nález Ústavního soudu a prostřednictvím ministerstva vnitra vypracovala nový návrh zákona, který 24. února 2021 předložila Poslanecké sněmovně.

Poslanecká sněmovna jednala o vládním návrhu novely od 9. března 2021 a poslanci byla podána a zapracována řada pozměňovacích zákonů. S těmito návrhy byl pozměněný vládní návrh zákona Poslaneckou sněmovnou dne 7. dubna 2021 schválen a dne 8. dubna 2021 postoupen Senátu. Senát návrh zákona schválil dne 29. dubna 2021 na své 10. schůzi. Prezidentovi byla schválená verze návrhu zákona doručena k podepsání dne 4. května 2021 a ten samý den prezident zákon podepsal.[24]

Do Sbírky zákonů byl schválený zákon odeslán k publikaci 7. května, vyšel 12. května 2021 pod č. 189/2021 Sb. a nabyl účinnosti dne 1. července 2021.

ReferenceEditovat

  1. Většina lidí souhlasí s rozhodnutím Ústavního soudu o přepočtu hlasů i koalicích. Novinky.cz [online]. 2021-02-10 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  2. Rychetský poděkoval za podporu. Zemanovo rozhodnutí o neudělení řádu nebude komentovat. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-02-11 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  3. Sněmovna zůstala s volebním zákonem v bodě nula. Do pár dnů schválíme vlastní návrh, jinak hrozí obrovská ostuda, říká senátor Goláň. Info.cz [online]. 2021-02-20 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  4. Vláda schválila dvě varianty novely volebního zákona. ČeskéNoviny.cz [online]. 2021-02-22 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  5. a b c ČT24, ČTK. Vystrčil s Vondráčkem jednali o novém volebním zákonu. Shodli se na zachování 14 krajů. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-02-25 [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. 
  6. Do formování volebního zákona výrazně zasáhla na konci devadesátých let opoziční smlouva. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-02-03 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  7. AKTUÁLNĚ: Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Diskriminoval koalice a narušoval rovnost hlasů. Zprávy z Moravy [online]. 2021-02-03. Dostupné online. 
  8. Volební zákon rozdělil Ústavní soud. Část soudců rozhodnutí ostře kritizuje. iDNES.cz [online]. 2021-02-03 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  9. a b Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 2. 2. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 44/17, [PDF, cit. 2021-02-27]. Dostupné online.
  10. a b Právník k nálezu Ústavního soudu: Problematičnost systému se projevila postupně, zkreslení byla značná. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-02-03 [cit. 2021-08-17]. Informace řečena pouze v audio nahrávce. Ne ve zkrácené textové verzi.. Dostupné online. 
  11. Ústavní soud zrušil části volebního zákona. Porušovaly princip rovnosti. Deník Referendum [online]. 2021-02-03 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  12. Ústavní soud zrušil část volebního zákona pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících stran [online]. Ústavní soud České republiky, 2021-02-03. Dostupné online. 
  13. Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 2. 2. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 44/17, [HTML, DOC, cit. 2021-02-27]. Dostupné online.
  14. Rychetský řád TGM nedostane. Zrušením volebního zákona poškodil ČR, soudí Zeman. Deník.cz [online]. 2021-02-10. Dostupné online. 
  15. Skandální chování, kritizují politologové Zemana za odebrání řádu. iDNES.cz [online]. 2021-02-11 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  16. a b Opozice odsoudila Babišovo vyjádření vůči ÚS a Rychetskému. ČeskéNoviny.cz [online]. 2021-02-03 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  17. Je to snaha odstranit mě z politiky, zuří Babiš nad změnou systému voleb. TN.cz [online]. Televize Nova, 2021-02-03 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  18. ŠÍDLO, Jindřich. Komentář: Rychetský a Zeman – konec dlouhého přátelství. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-02-12 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  19. FENDRYCH, Martin. Toxický Zeman, toxický Hrad. Rychetský potvrdil tlaky v živých kauzách. Aktuálně.cz [online]. 2019-01-22 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  20. Vláda předloží volební novelu, volit je podle soudu možné i bez ní. ČeskéNoviny.cz [online]. 2021-02-04 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  21. Volby se mohou konat i bez dohody stran, míní šéf volebního senátu. Novinky.cz [online]. 2021-02-04 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  22. Jak férová je doopravdy D´Hondtova metoda a kde ve světě ji používají. Novinky.cz [online]. 2021-02-04 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  23. Jak Rychetský v roce 2000 hájil volební zákon, který teď ÚS pod jeho vedením seškrtal. Novinky.cz [online]. 2021-02-04 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  24. Prezident republiky podepsal čtyři zákony [online]. Kancelář prezidenta České republiky, 2021-05-04. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat