Nový hrad (okres Šumperk)
Nový hrad u Hanušovic (též Furchtenberg) je rozsáhlá zřícenina hradu vzniklého na přelomu 13. a 14. století. Nachází se poblíž Lužné v okrese Šumperk. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
| Nový hrad | |
|---|---|
 Třetí brána | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Materiál | kámen |
| Stavebník | moravský markrabě |
| Současný majitel | Karla Mornstein-Zierotin |
| Poloha | |
| Adresa | severozápadně od Lužné, Kopřivná,  Česko |
| Souřadnice | 50°2′26″ s. š., 16°55′10″ v. d. |
  Nový hrad | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 21067/8-963 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mezi roky 1420 a 1437 byl vlastnictvím krále Zikmunda a během husitských válek byl pevností Zikmundových vojsk. Poté byl často zastavován a střídal majitele. Posledním majitelem byl Jiří Tunkl z Brníčka. Ke konci 15. století byl během česko-uherských válek dobyt a zničen (během tažení Matyáše Korvína na Moravu). Od té doby je uváděn jako pustý. Současnou majitelkou je Karla Mornstein-Zierotinová. Hrad není veřejnosti přístupný, protože hrozí nebezpečí úrazu (není zde však žádný plot). Nový hrad byl plošně největším hradním areálem na severní Moravě a jedním z největších českých hradů vůbec. Jeho celková opevněná plocha činí 1,5 ha v půdorysu trojúhelníka. Dodnes se dochovaly torza čtyř bran a po čtyřech baštách z dolního i horního hradu.
Historie editovat
Počátky hradu souvisí se zakladatelským úsilím moravských markrabí. Hrad měl mít strážní funkci. Měl zřejmě chránit město Šumperk. Založit ho ovšem mohl i olomoucký biskup. Hrad zřejmě vznikl ve druhé polovině 13. století (či na přelomu 13. a 14. století). Nevelký hrad zpočátku zabíral plochu o velikosti 50 × 21 metrů. Jeho věž však byla nezvykle mohutná s velmi silnou zdí o tloušťce 5 metrů a celkovém průměru 12 metrů.[2]
První písemná zmínka o hradu pojmenovaném původně Furchtenberk pochází z roku 1374, kdy se tu jako purkrabí připomíná bývalý zemský písař Jan Václav z Mladějova. Tehdy měli hrad v zástavě páni z Lipé. K panství hradu prý příslušely vsi Kopřivná, Lužná a Osikov. Zdá se, že v tuto dobu byl hrad přestavěn a jádro bylo zpevněno novými hradbami s hranolovými věžemi a baštami.[3]
Až do roku 1405 na hradě působili markraběcí purkrabí. V tomto roce markrabě Jošt hrad zastavil za 3000 kop grošů Heraltu z Kunštátu. Později se zástavní majitelé rychle střídali. Král Zikmund nařídil později hrad ze zástavy vyplatit, a tento byl spravován přímo královskou komorou. Byl pak součástí novohradsko-šumperského panství. V této době byl hrad rozšířen. Roku 1437 obdržel hrad do zástavy spolu Bludovem a Šumperkem Beneš z Valdštejna. Ten hrad přenechal svému nevlastnímu bratru Bernardu z Cimburka, který se proslavil ve službách řádu německých rytířů. I za tohoto vlastníka byl hrad rozšířen. Roku 1455 Bernard hrad postoupil spolu se Šumperkem svému tchánovi Janu Tunklovi z Brníčka, a ten ho přenechal zřejmě Pročkovi z Kunštátu. Později se hrad opět dostal do majetku Tunklů.[4]
Hrad byl někdy kolem roku 1470 dobyt vojsky Matyáše Korvína. Později byl pobořen, aby se na něm nemohli ukrývat nekalé živly. Tehdy byla do vzduchu zřejmě vyhozena i věž, z níž se zachovaly dodnes mohutné střepy zdiva. Roku 1496 se měl hrad dostat do zástavy pánům ze Žerotína. Ještě v 16. století se dvakrát hrad připomíná, aniž by byl uváděn jako pustý.[5]
Stavební vývoj editovat
Původní hrad byl tvořen věží, poměrně malým dvorkem a srubovou anebo zděnou stavbou paláce. Výška věže se odhaduje na 40 metrů. Palác byl jednoduchou, zřejmě dvoupatrovou budovou s pavlačí, oddělenou od věže malým nádvořím.[6] V sedmdesátých až osmdesátých letech 14. století bylo vnější opevnění (snad val a příkop) nahrazeno hradbami s věžemi na severu, na západě a na východě. Vznikl tak druhý hradební okruh. Po roce 1420 byly další palisády nahrazeny kamennými hradbami, a vznikl tak třetí hradební okruh. Za Bernarda z Cimburku byl vybudován směrem na západ dlouhý koridor ukončený baštou – čtvrtý hradební okruh asi 250 metrů dlouhý a 10 až 50 metrů široký a opatřený baštami. Koridor byl uvnitř dále členěn čtyřmi palisádou osazenými valy, které měly v případě prolomení hradby zastavit nápor nepřítele. Na rozdíl od předchozích hradebních okruhů nebyly zdi tohoto okruh příliš kvalitní. V rámci čtvrtého pevnostního okruhu se nacházely provozní budovy a u třetí brány stáje. Hrad byl od šíje oddělen příkopem.[7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-06]. Identifikátor záznamu 131929 : Nový hrad, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ VOJKOVSKÝ, Rostislav. Nový Hrad. 1., dotisk. vyd. Dobrá: Beatris, 2008. ISBN 80-86737-42-X. S. 1–3. Dále jen Vojkovský 2008.
- ↑ Vojkovský 2008, s 6–23
- ↑ Vojkovský 2008, s. 7, 8, 11
- ↑ Vojkovský 2008, s. 14, 16, 19
- ↑ Vojkovský 2008, s 3–9
- ↑ Vojkovský 2008, s. 9, 22, 28
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nový hrad na Wikimedia Commons - Nový hrad u Hanušovic
- Informace o Novém hradu na hrady.cz
