Nikolaus von Halem
Nikolaus Christoph von Halem (15. března 1905, Schwetz – 9. října 1944, Věznice Brandenburg-Görden) byl německý právník, podnikatel a antifašistický odbojář známý díky plánování atentátu na Adolfa Hitlera. Pocházel ze šlechtického rodu Halemů.
| JUDr. Nikolaus Christoph von Halem | |
|---|---|
_Nikolaus_Christoph_von_Halem.jpg) Pamětní deska na stanici metra Halemweg | |
| Narození | 15. března 1905 Świecie  Prusko |
| Úmrtí | 9. října 1944 (ve věku 39 let) Věznice Brandenburg-Görden  Německá říše |
| Příčina úmrtí | poprava gilotinou |
| Povolání | odbojář a právník |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Mládí a studia editovat
Nikolaus von Halem se narodil ve městě Schwetz ve Východním Prusku (dnes polské město Świecie). Byl čtvrtým dítětem pruského úředníka Gustava Adolfa von Halema a jeho ženy Herthy von Halem (roz. Tiedemannové). Nikolaus byl vzděláván doma, později nastoupil na gymnázium ve Schwetzu. Během první světové války se rodina přestěhovala do Berlína. Poté navštěvoval protestantskou klášterní školu v Roßleben. Po jejím ukončení nastoupil v březnu 1922 na Univerzitu Georga Augusta v Göttingenu na studium práv. Během studia vstoupil do křesťanského studentského spolku Saxo-Borussia Heidelberg, nicméně byl vyloučen pro opilství.
V roce 1931 školu úspěšně dokončil a v tom samém roce se oženil s Marií Garbe, se kterou měl později dvě děti.[1]
Před rokem 1933 editovat
Po ukončení studií vstoupil do krajně pravicové polovojenské jednotky Schwarze Reichswehr. Zapojil se též do pochodu na Mnichov a pivnicového puče 9. listopadu 1923. Později se však od stoupající nacistické ideologie distancoval. Okolo roku 1930 se stal aktivním v konzervativně katolických kruzích kolem Carla von Jordanse v Berlíně. Cílem tohoto hnutí bylo zabránit nacistům dostat se k moci. Navázal tak kontakty s dalšími odpůrci nacistů (například Karl Ludwig Freiherr von und zu Guttenberg a Henning von Tresckow).
Po roce 1933 editovat
Několik měsíců po zvolení Adolfa Hitlera říšským kancléřem v lednu 1933 Halem opustil své právnické povolání, aby nemusel přísahat věrnost Adolfu Hitlerovi. V roce 1934 po Noci dlouhých nožů, se Halem podílel na spiknutí s cílem zavraždit Hitlera. Spolupracoval s Beppo Römerem, nicméně Römer byl zatčen a uvězněn v koncentračním táboře Dachau. Již v roce 1935, pod vlivem Ernsta Niekische a Carla von Jordanse, dospěl k tomu, že zabití Adolfa Hitlera je nutné k předejití katastrofy.
V roce 1936 působil jako úředník říšského komisaře Carla Friedricha Goerdelera. V roce 1938 působil Halem jako prostředník protinacistických skupin v Rakousku se svým přítelem Wilhelmem von Kettelerem. Během anšlusu Rakouska se ukryl v Československu, aby byl v bezpečí před zatčením Gestapem.
Po invazi do Polska znovu obnovil kontakt s Römerem a půjčil mu peníze na najmutí vraha Adolfa Hitlera. Roku 1940 získal práci jako vedoucí správy zboží firmy Graf-Ballestremschen, pravděpodobně díky svému příteli Hubertu von Ballestremovi. Tato aktivita mu sloužila hlavně pro maskování plánů na atentát. Využíval služební cesty do zahraničí k navazování kontaktů s politickými kruhy kritickými vůči nacistům ve světě.
Zatčení a poprava editovat
V roce 1941 Halem přerušil kontakt s Römerem, který sice souhlasil s plánem atentátu, akce ovšem stála na místě. Na začátku roku 1942 byl Römer zatčen Gestapem a pod mučením prozradil plán atentátu. Odmítal však prozradit jména svých spolupracovníků. Situace se nezměnila ani po mučení v mnoha německých věznicích a koncentračních táborech.
V červnu 1944, krátce před pokusem o státní převrat 20. července, byl Halem obviněn lidovým soudem z velezrady a podkopání válečného úsilí. Byl odsouzen k trestu smrti a popraven gilotinou ve věznici Brandenburg-Görden dne 9. října 1944.
Připomínky editovat
V blízkosti vězení Plötzensee byla podle něj pojmenována ulice Halemweg a stanice U-bahnu Halemweg.[2] V září 2010 zde byla instalována pamětní deska. V Braniborsku je po něm pojmenována ulice Nikolaus-von-Halem-Straße.[3]
Rodina editovat
Halem se oženil s Marií (Marichen) Garbe roku 1931. Pár měl dvě děti:
Jeho vnučkou je německá politička Marie Luise von Halem.
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolaus von Halem na Wikimedia Commons
Reference editovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nikolaus von Halem na anglické Wikipedii a Nikolaus Christoph von Halem na německé Wikipedii.
- ↑ GROEBEN, KLAUS VON DER. Nikolaus Christoph von Halem : im Widerstand gegen das Dritte Reich. Wien: Böhlau vi, 106 pages s. Dostupné online. ISBN 3-205-05269-2, ISBN 978-3-205-05269-2. OCLC 22208852
- ↑ KAUPERTMEDIA. Halemweg 1-43 in Berlin - KAUPERTS. berlin.kauperts.de [online]. [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Nikolaus-von-Halem-Straße. Nikolaus-von-Halem-Straße [online]. [cit. 2021-01-20]. Dostupné online.
