Nikolajevský incident

Nikolajevský incident (rusky Николаевский инцидент, japonsky 尼港事件) byl ozbrojený incident mezi bolševiky, bělogvardějci a japonskou intervenční armádou v Nikolajevsku na Amuru (tehdy pouze Nikolajevsk) v roce 1920, během kterého bylo z rozkazu místního bolševického velitele J. I. Trjapicyna zmasakrováno velké množství zajatců i civilistů a město Nikolajevsk bylo do základu zničeno.

„Naše armáda útočí z nebe, vody a břehu a zahnala nepřítele Sibiře“ - litograf japonské válečné propagandy během Ruské občanské války, ukazující japonskou okupaci Chabarovska

Předcházející událostiEditovat

V září 1918 byl Nikolajevsk okupován japonskou intervenční armádou. Na počátku roku 1920 se ve městě nacházela vedle ruských obyvatel města a přibližně 300 bělogvardějců i posádka 14. pěchotní divize japonské císařské armády o síle 350 mužů a přibližně 450 japonských civilistů.

V lednu 1920 Nikolajevsk obklíčil velký oddíl bolševických partyzánů pod vedením anarchisty[zdroj?] Jakova Ivanoviče Trjapicyna o síle přibližně 3000 mužů. 24. února 1920 uzavřeli Japonci s bolševiky příměří, na jehož základě mohli bolševici vstoupit do města. Nějakou dobu po vstupu do města však začali bolševici vyvlékat z domů a popravovat místní bělogvardějce.

12. března 1920 Japonci na bolševiky neočekávaně zaútočili. Boj trval několik dní a skončil vítězstvím bolševiků. Večer 14. března 1920 došlo ke zničení hlavních japonských sil a poslední japonská jednotka kapitulovala v poledne 15. března 1920. Velká část japonských vojáků v boji zahynula, menší padla do zajetí.

Vlastní incidentEditovat

Na konci května 1920 se rozšířila zpráva, že byly z Chabarovska na Nikolajevsk vyslány oddíly japonské intervenční armády. Současně nad městem začaly výzvědné lety japonských hydroplánů. Trjapicyn v rozporu s rozkazem vyššího velení rozhodl město nebránit a naopak jej evakuovat a ustoupit do tajgy. Nebolševické civilní obyvatelstvo, stejně jako bělogvardějce a Japonce, kteří ve městě jako zajatci zůstali, nechal zastřelit, budovy ve městě zapálit či vyhodit do povětří.

Následné událostiEditovat

Po incidentu Trjapicyn vyrazil se svou milenkou, dvaadvacetiletou eserkou Ninou Lebeděvovou, náčelnicí štábu Rudé armády v Nikolajevsku, za ustupujícími bolševickými oddíly. Za jimi spáchaná zvěrsta byli oba posléze bolševiky zatčeni, v červenci 1920 odsouzeni k smrti a následně zastřeleni.

Zvěrstva spáchaná Trjapicynem využili Japonci jako důvod pokračování okupace blízkého Sachalinu, kde měla jejich přítomnost zamezit opakování podobných událostí.

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat