Otevřít hlavní menu

Nikolaj Ivanovič Rysakov (rusky Николай Иванович Рысаков, 14. května 1861, Vologda, Ruské impérium15. dubna 1881, Petrohrad, Ruské impérium) byl ruský revolucionář a neúspěšný atentátník na cara Alexandra II.

Nikolaj Rysakov
Ni rysakov.jpg
Narození 2.jul. / 14. května 1861greg.
Petrohrad
Úmrtí 3.jul. / 15. dubna 1881greg. (ve věku 19 let)
Rusko
Příčina úmrtí oběšení
Místo pohřbení Cemetery of the Victims of January 9
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotopisEditovat

RevolucionářEditovat

Nikolaj Rysakov se vyučil horníkem. V roce 1879 se připojil k organizaci Narodnaja volja, kde na něho měl velký vliv Andrej Željabov. V února 1881 se Rysakov stal členem skupiny vedené Ignacem Hryniewieckým, která byla stvořena za účelem vraždy cara.

Atentát na Alexandra II.Editovat

Vhodný den pro uskutečnění atentátu nastal 1. března 1881. Ten den byla vyhlášena vojenská přehlídka[zdroj?].

Když konvoj v čele s carem vjel na most přes řeku Něvu, Rysakov vystoupil po momentu váhání z davu a hodil po carově kočáru bombu. Ozval se hlasitý výbuch, sprška sněhu, betonu a třísek. Výbuch však zabil jen dva[zdroj?] kozáky a náhodného svědka. Exploze Rysakova odhodila několik metrů. Když vstával, shlukli se k němu svědci a policie a Rysakov se vzdal. Poté, co Hryniewiecki hodil druhou bombu, viděl Rysakov, že car byl těžce zraněn a vyjádřil uspokojení.

Car Alexandr II. byl převezen saněmi do Zimního paláce, kde dostal poslední pomazání. Ve 3 hodiny a 30 minut téhož dne zemřel.

SoudEditovat

Vrchním soudcem se stal nový car Alexandr III. Jediný, kdo byl ochoten se soudem spolupracovat, byl Rysakov, který soudu podal cenné informace o organizaci Narodnaja volja, a o svých komplicích. Od cara tak dostal slib, že nebude popraven. I přesto však byl i s ostatními spiklenci odsouzen k trestu smrti.

PopravaEditovat

 
Poprava Nikolaje Rysakova a jeho spoluspiklenců

Rozsudky byly vykonány 13. března 1881. Rysakovova poslední slova byla: "Ten, kdo zabíjí, je vinný jen jestli souhlasí s vězením nebo provazem. Jestli zvolí vězení, zrazuje své přátele."

Těla pak byla skácena ze šibenice rovnou do rakví a pohřbena v neoznačených hrobech.

ZdrojeEditovat