Nicola Saggio

italský řeholník, blahoslavený

Nicola Saggio, O.M. (6. ledna 1650, Longobardi3. února 1709, Řím) byl italský řeholník Řádu Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly[1].

Svatý
Nicola Saggio
Nicola Saggio
Nicola Saggio
Narození6. ledna 1650
Itálie Longobardi (Itálie)
Úmrtí3. února 1709
Itálie Řím (Itálie)
Svátek3. února
ŘádŘád nejmenších bratří sv. Františka z Pauly
Vyznáníkatolická církev
Blahořečen17. září 1786
Svatořečen23. listopadu 2014
Uctíván církvemiŘímskokatolická církev
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se 6. ledna 1650 v Longobardi. Ve dvaceti letech obdržel hábit (Řádu Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly), a byl přiřazen do konventu v Paole. Později byl přidělen k farnosti kostela Svatého Františka z Pauly v Římě. Vykonal pouť do Svaté chýše v Loretu.

Roku 1693 jeho nadřízení měli obavy z jeho popularity, která byla považována za nadměrnou. Poslali ho do Kalábrie, kde svědci tvrdili, že prováděl zázraky, zastavil zemětřesení a voláním chytil rybu do holých rukou. Roku 1697 přinesl do kostela Panny Maria Nanebevzaté relikvii Svaté Inocence. Poté se vrátil do Říma a zde zemřel 3. února 1709.

Kanonizace a kult editovat

Jeho pověst se rychle rozšířila do celé Evropy a jeho svatořečení bylo požadováno velkým počtem slavných osobností, včetně císaře Karla VI. Mezi dalšími panovníky byl také král Filip V. Španělský (s manželkou Alžbětou Parmskou), král August II. Silný a uchazeč o trůn Anglie Jakub František Stuart (s manželkou Klementýnou Sobieskou).

Byl blahořečen 17. září 1786 papežem Piem VI.. Po blahořečení se stal patronem svého rodného města. V Longobardi Marina je kostel jemu zasvěcený.

Dne 3. dubna 2014[2] papež František vydal dekret o zázraku na jeho přímluvu. Svatořečen byl 23. listopadu 2014, spolu s pěti dalšími blahoslavenými.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicola Saggio na italské Wikipedii.

Externí odkazy editovat