Otevřít hlavní menu

Nicola Saggio, O.M. (6. ledna 1650, Longobardi3. února 1709, Řím) byl italský řeholník Řádu Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly[1].

Svatý
Nicola Saggio
Nicola Saggio
Nicola Saggio
Datum narození 6. ledna 1650
Místo narození Itálie Longobardi (Itálie)
Datum úmrtí 3. února 1709
Místo úmrtí Itálie Řím (Itálie)
Svátek 3. února
Blahořečen 17. září 1786
Svatořečen 23. listopadu 2014
Uctíván církvemi Římskokatolická církev

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se 6. ledna 1650 v Longobardi. Ve dvaceti letech obdržel hábit (Řádu Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly), a byl přiřazen do konventu v Paole. Později byl přidělen k farnosti kostela Svatého Františka z Pauly v Římě. Vykonal pouť do Svaté chýše v Loretu.

Roku 1693 jeho nadřízení měli obavy z jeho popularity, která byla považována za nadměrnou. Poslali ho do Kalábrie, kde svědci tvrdili, že prováděl zázraky, zastavil zemětřesení a voláním chytil rybu do holých rukou. Roku 1697 přinesl do kostela Panny Maria Nanebevzaté relikvii Svaté Inocence. Poté se vrátil do Říma a zde zemřel 3. února 1709.

Kanonizace a kultEditovat

Jeho pověst se rychle rozšířila do celé Evropy a jeho svatořečení bylo požadováno velkým počtem slavných osobností, včetně císaře Karla VI. Mezi dalšími panovníky byl také král Filip V. Španělský (s manželkou Alžbětou Parmskou), král August II. Silný a uchazeč o trůn Anglie Jakub František Stuart (s manželkou Klementýnou Sobieskou.

Byl blahořečen 17. září 1786 papežem Piem VI.. Po blahořečení se stal patronem svého rodného města. V Longobardi Marina je kostel jemu zasvěcený.

Dne 3. dubna 2014[2] papež František vydal dekret o zázraku na jeho přímluvu. Svatořečen byl 23. listopadu 2014, spolu s pěti dalšími blahoslavenými.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicola Saggio na italské Wikipedii.

  1. Santi e Beati
  2. Papež František kanonizoval tři misionáře Ameriky

Externí odkazyEditovat