Nemrut (turecky Nemrut Dağı) je 2134 metrů vysoká hora v Jihovýchodní Anatolii, nedaleko města Adıyaman.[1] Pozoruhodná je dsvými do skály tesanými prostorami a uměle navršeným vrcholem - pohřební mohylou, kterou dal vystavět vládce království Kommagene, Antiochos I. v roce 62 př. n. l.

Nemrut
Nemrut ze severu
Nemrut ze severu

Vrchol 2134 m n. m.
Poloha
Světadíl Asie
Státy TureckoTurecko Turecko
Pohoří Taurus
Souřadnice
Nemrut
Nemrut
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hora Nemrut
Světové dědictví UNESCO
Sochy na hoře Nemrut

Sochy na hoře Nemrut

Smluvní stát TureckoTurecko Turecko
Typ kulturní dědictví
Kritérium i, iii, iv
Odkaz 448 (anglicky)
Oblast Asie
Zařazení do seznamu
Zařazení 1987 (11. zasedání)
Tento článek pojednává o hoře a pohřební mohyle v provincii Adıyaman. Možná hledáte: Stratovulkán Nemrut v turecké provincii Bitlis.

Místo je jednou z nejznámějších památek Turecka, navštěvovanou nejvíce v období od dubna do října. Objevil je teprve roku 1881 německý inženýr Karl Sester. Do té doby je znali jen místní obyvatelé a odborníci o něm neměli tušení. V roce 1987 byl vrch Nemrut zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Mohyla, dosahující výšky 49 metrů a průměru 152 metrů měla být nejen trvalou připomínkou panovníka, ale také poctou bohům. Proto ji na východní a západní straně doplňovaly dvě řady obřích soch o výšce 8 - 9 metrů. Dochovala se lépe západní strana: po stranách dva orli - strážci a mezi nimi trůnící řečtí, arménští a perští bohové. Zleva doprava jsou to Apollón (Mitra), Týché, Aramazd (Zeus) a Vahagn (Héraklés).[2] Mezi Diem a Héraklem stála socha perského krále Antiocha I. Kommagene, který vládl v letech 71 až 31 př. n. l. a prezentoval se jako bohům rovný. dva lvi,Dále se dochovaly figurální desky z téže doby.

V současnosti jsou sochy a reliéfy poničené, jejich upadané hlavy jsou postaveny před trůny. Poškození způsobilo nejen několik zemětřesení, ale také záměrná destrukce lidmi po ovládnutí Kommagenské říše Římany roku 72 n. l. Sochy mají perské oděvy i účes, jejich rysy však svědčí pro vliv řeckého helénského umění. Vlastní hrobka nebyla dosud nalezena, ale je možné, že je skrytá hluboko ve vrcholu. Na západní terase leží desky s horoskopem zobrazujícím polohu planet Jupiteru, Merkuru a Marsu 7. července 62 př. n. l. Zřejmě zobrazují datum počátku výstavby monumentu. Na jednom reliéfu je vyobrazen Antiochos I. při setkání s Héraklem.

Podobný, ovšem mnohem hůře dochovaný pohřební monument se nachází také u opuštěného města Arsameia. Vybudoval jej rovněž Antiochos I., a to pro svého otce, jímž byl král Mithridates I.

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat

Perská kultura