Navoiy

město v Uzbekistánu

Navoiy (také Навоий nebo Навои) je uzbecké město se zhruba 130 000 obyvateli,[2] které leží na řece Zeravšan 360 km jihozápadně od Taškentu. Je správní centrem Navojského vilajátu a patří k volným ekonomickým zónám.[3]

Navoiy
Navoiy / Навоий
Navoiy – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška380 m n. m.
Časové pásmoUTC+05:00
StátUzbekistánUzbekistán Uzbekistán
Navoiy
Navoiy
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha35 km²
Počet obyvatel134 100 (2014)[1]
Hustota zalidnění3 831,4 obyv./km²
Správa
Vznik1958
Oficiální webwww.navoiy.gov.uz
PSČ2101000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původně zde ležela starobylá osada jménem Kermana, která byla významnou zastávkou karavan na Hedvábné stezce. V roce 1958 bylo vzhledem k nerostnému bohatství tohoto kraje rozhodnuto vybudovat metalurgický kombinát a pro jeho zaměstnance postavit nové město, které dostalo název podle středověkého uzbeckého básníka Alíšera Navoího. Ředitel továrny Zarap Zarapetjan zadal výstavbu skupině leningradských architektů, kteří za projekt moderního města s výškovými domy, širokými bulváry a dvěma velkými parky obdrželi Státní cenu SSSR.[4] V Navoiy se zpracovává zlato, uran a zemní plyn, které se těží v okolí, chemická továrna Navoiyazot je největším uzbeckým producentem umělých hnojiv, funguje zde také textilní a potravinářský průmysl, výroba cementu a tepelná elektrárna. Město je uzlem železniční a silniční dopravy, má rovněž mezinárodní letiště Navoiy. Terciární vzdělání poskytuje pedagogický institut a hornická vysoká škola. Turistickými atrakcemi v okolí jsou karavanseraj Rabati Malik se starobylou vodárnou, muslimské poutní místo Nurota a roklina Sarmishsoy s pravěkými skalními malbami.[5]

Osobnosti

editovat
  • Nariman Dželal (* 1980) – první místopředseda Medžlisu Krymských Tatarů, novinář a aktivista, odsouzen Ruskem kontrolovaným soudem za údajnou sabotáž k 17 letům vězení

Reference

editovat
  1. Dostupné online.
  2. World Population Review Dostupné online
  3. Institute of Development Studies Dostupné online
  4. Большая советская энциклопедия Dostupné online
  5. Anur Tour Dostupné online

Externí odkazy

editovat