Otevřít hlavní menu

Nautilus Pompilius

sovětská a ruská rocková skupina

Nautilus Pompilius byla ruská rocková skupina. Založili ji roku 1982 ve Sverdlovsku studenti architektury Vjačeslav Butusov a Dmitrij Umeckij. Skupina se pojmenovala podle vědeckého názvu hlavonožce loděnky hlubinné; název se zpravidla zapisoval latinkou, fanoušci ho zkracovali na „Nau“.

Nautilus Pompilius
Členové skupiny koncem 80. let
Základní informace
Původ Jekatěrinburg, Rusko
Žánry Alternativní rock
Aktivní roky 1982–1997
Web http://www.nautilus.ru/
Dřívější členové
Vjačeslav Butusov
Dmitrij Umeckij
Alexej Mogilevskij
Nikolaj Petrov
Goga Kopylov
Albert Potapkin
Jegor Bělkin
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Styl skupiny byl označován jako „uralský rock“.[1] Vycházel z post-punku, hudba byla většinou pomalá a temná, důraz se kladl na textovou složku: slova písní psal básník Ilja Kormilcev. Vyjadřovaly pocity mladé generace v období perestrojky, kultovní se stala zejména skladba Последнее письмо, jejímž tématem byla nemožnost legálně vycestovat ze SSSR. V roce 1989 Nautilus Pompilius obdržel Cenu Leninského komsomolu, uvnitř skupiny vznikly spory, jestli ji mají převzít, Kormilcev cenu veřejně odmítl.[2]

Písně skupiny byly použity ve filmu Alexeje Balabanova Bratr (1997). Album Яблокитай nahrála skupina ve spolupráci s anglickým hudebníkem Billem Nelsonem.[3] Pak ještě vydali desku Атлантида, složenou ze starších dosud nepoužitých nahrávek, a ohlásili konec činnosti. Poslední vystoupení odehráli 12. června 1997 na stadionu v Jekatěrinburgu. Butusov později založil vlastní skupinu Ю-Питер.

DiskografieEditovat

  • 1983 — Переезд
  • 1985 — Невидимка
  • 1986 — Разлука
  • 1988 — Князь тишины
  • 1991 — Родившийся в эту ночь
  • 1992 — Чужая земля
  • 1994 — Титаник
  • 1994 — Наугад
  • 1995 — Человек без имени
  • 1996 — Крылья
  • 1997 — Яблокитай
  • 1997 — Атлантида

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat