Naturalistická fotografie

Naturalistická fotografie je fotografický směr, jehož zakladatelem byl anglický fotograf Peter Henry Emerson, který zformuloval jeho zásady v roce 1889 ve své knize Naturalistic Photography for Students of Art: fotografie by měla věrohodně reprodukovat přírodu bez zásahů fotografa.[1]

Peter Henry Emerson: Skládání rákosu (1886)

HistorieEditovat

Naturalistická fotografie se kryla svým významem, výrazem, obsahem i cíli s naturalismem v literatuře a ve výtvarném umění. Byla reakcí na řemeslné fotografické portréty a romantizující piktorialismus.[2] Podle Emersona je fotografie uměním, i když nenapodobuje malířství a je jen obrazem skutečnosti.[3]

K představitelům fotografického naturalismu kromě P. H. Emersona patřili také Lyddell Sawyer, Benjamin Gay Wilkinson, Frank Meadow Sutcliffe a George Davison.[4]
K současným naturalistickým fotografům patří Francouzka Françoise Huguier, která dokumentuje život obyvatelek kolektivních bytů v Petrohradě. Své snímky umísťuje do nákladných instalací s napodobeninami špinavých kuchyní, koupelen a pokojů stalinistických bytů bez práva na elementární soukromí.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MRÁZKOVÁ, Daniela. Příběh fotografie. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 34. 
  2. HLAVÁČ, Ľudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. S. 158. (slovensky) 
  3. MRÁZKOVÁ, s. 19.
  4. HLAVÁČ, s. 159.
  5. BIRGUS, Vladimír. Arles 2008. Ateliér. 2008, čís. 18, s. 7. ISSN 1210-5236. 

LiteraturaEditovat

  • HLAVÁČ, Ľudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. (slovensky) 
  • MRÁZKOVÁ, Daniela. Příběh fotografie. Praha: Mladá fronta, 1985. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat