Nakléřovská hornatina
Nakléřovská hornatina je geomorfologický okrsek náležící do Krušnohorské subprovincie, konkrétně do celku Krušné hory a jejich podcelku Loučenská hornatina.[1] Ve starším členění byla označována jako Nakléřovská vrchovina s nejvyšším bodem na Komáří hůrce.[2] Odděluje Krušné hory od Děčínské vrchoviny, a po směru hodinových ručiček sousedí od východu s okrsky: Sněžnická hornatina (celek Děčínská hornatina), Chabařovická pánev a Libouchecká brázda (celek Mostecká pánev) a Cínovecká hornatina (celek Krušné hory).[3] Dále se dělí na podokrsky Telnická hornatina a Petrovická vrchovina.[zdroj?] Jejím nejvyšším vrcholem je Rudný vrch (795,6 m n. m.) se stopami po hornické činnosti.[4]
| Nakléřovská hornatina | |
|---|---|
 Nakléřovská hornatina v přírodní rezervaci Černá louka | |
| Nejvyšší bod | 795,6 m n. m. (Rudný vrch) |
| Nadřazená jednotka | Loučenská hornatina |
| Sousední jednotky | Sněžnická hornatina Chabařovická pánev Libouchecká brázda Cínovecká hornatina |
| Podřazené jednotky | Telnická hornatina Petrovická vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Souřadnice | 50°44′44″ s. š., 13°58′37″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geologie editovat
Typickými horninami v okrsku jsou starohorní až prvohorní ortoruly a metagranodiority.[1] Místy se však vyskytují také denudační zbytky vyzdvižených cenomanských pískovců, prachovců a slepenců.[1][3]
Geomorfologie editovat
Má charakter členité vrchoviny se strukturně denudačním reliéfem s rozlehlými plošinami a strukturními vrchy. Typově ji lze rozdělit na dvě části: zvlněnou náhorní planinu bez výraznějších vrcholů a členitou oblast s prudkými svahy.[5]
Ochrana přírody editovat
Na území Nakléřovské hornatiny se nachází tři maloplošná chráněná území: přírodní rezervace Špičák u Krásného Lesa, Niva Olšového potoka a Černá louka. Velkou část rozlohy zaujímá také přírodní park Východní Krušné hory.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Nakléřovská hornatina, s. 316. Dále jen Zeměpisný lexikon 2006.
- ↑ Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek. Praha: Academia, 1987. 584 s. Heslo Nákléřovská vrchovina, s. 372.
- ↑ a b BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2B Loučenská hornatina, s. 117.
- ↑ Zeměpisný lexikon 2006, s. 385
- ↑ CZ0420501 – Olšový potok [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2014-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nakléřovská hornatina na Wikimedia Commons
