Otevřít hlavní menu

Naim Frashëri (25. květen 1846, Frashër20. říjen 1900, Istanbul) byl albánský básník a překladatel. Byl bratrem politika Abdyla Frashëriho a encyklopedisty Samiho Frashëriho. Spolu s nimi byl klíčovým představitelem albánského národního obrození (takzvaného Rilindja Kombëtare). Psal albánsky (15 knih), turecky (4 knihy), řecky (2) a persky (1).

Naim Frashëri
Naim Frashëri.jpg
Narození 25. května 1846
Frashër
Úmrtí 20. října 1900 (ve věku 54 let)
Istanbul
Příčina úmrtí nemoc
Místo pohřbení Frashër
Pseudonym D. Keto
Povolání básník, spisovatel, překladatel, novinář, politik a historik
Národnost Albánci
Alma mater Teqe of Frashër
Zosimaia School
Žánr lyrická poezie
Příbuzní Abdyl Frashëri a Sami Frašeri (sourozenci)
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na dvousetlekové bankovce
Památník v Tiraně

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se ve vesničce Frashër, která tehdy ležela na území Osmanské říše, dnes na jihu Albánie. V dětství se naučil turecky, persky i arabsky, zejména stará perská literatura ho poté silně ovlivnila. Jako muslim měl otevřenu cestu ke státní službě, roku 1882 odjel do Istanbulu, kde začal pracovat pro osmanské ministerstvo kultury. Přesto se nadchl pro albánskou národní myšlenku a řadu svých prací také podepisoval jen iniciálami, aby to neohrozilo jeho kariéru ve státní službě.

DíloEditovat

Ve svém básnickém díle byl ovlivněn muslimskou mystickou (súfistickou) sektou Bektašíja, k níž patřil.[1] Mystický panteismus je nejvíce cítit v jeho nejslavnějším díle, epické skladbě Istori’e Skënderbeut (Skanderbegův příběh), která vypráví o albánském národním hrdinovi Gjergje Kastrioti Skanderbegovi. Jeho lyrika (např. Luletë e verësë – Letní květy) byla ovlivněna i francouzskými vzory.[2] Jiné verše manifestují nacionální ideály a vlastenectví (například známá báseň Bagëti e Bujqësi s verši "Shqipëri, o mëma ime, ndonëse jam i mërguar / Dashurinë tënde kurrë zemëra s'e ka harruar" – "Albánie, ó má matko, i kdybych tě opustil, mé srdce nikdy nezapomene tvou lásku"), proto je v Albánii považován za národního básníka.[3]

Přeložil do albánštiny La Fontainovy Bajky či Homérovu Iliadu.

OdkazEditovat

Od roku 1965 se v Albánii udělovalo umělcům státní vyznamenání nazvané právě po Naimu Frashërim.[4] V Tiraně po něm bylo pojmenováno známé nakladatelství. Jeho portrét zdobí od roku 1996 albánskou bankovku v hodnotě 200 leků.

BibliografieEditovat

  • Kavâid-i farisiyye dar tarz-i nevîn (1871)
  • Ihtiraat ve kessfiyyat (1881)
  • Fusuli erbea (1884)
  • Tahayyülat (1884)
  • Bagëti e Bujqësi (1886)
  • E këndimit çunavet (1886)
  • Istori e përgjithshme për mësonjëtoret të para (1886)
  • Vjersha për mësonjëtoret të para (1886)
  • Dituritë për mësonjëtoret të para (1886)
  • O alithis pothos ton Skypetaron (Ο αληθής πόθος των Σκιπετάρων) (1886)
  • Luletë e Verësë (1890)
  • Mësime (1894)
  • Parajsa dhe fjala fluturake (1894)
  • Gjithësia (1895)
  • Fletore e bektashinjët (1895)
  • O eros (Ο Έρως) (1895)
  • Iliadh' e Omirit (1896)
  • Histori e Skënderbeut (1898)
  • Qerbelaja (1898)
  • Istori e Shqipërisë (1899)
  • Shqipëria (1902)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://www.treccani.it/enciclopedia/tag/naim-frasheri/
  2. http://leccos.com/index.php/clanky/frasheri-naim
  3. CORNIS-POPE, Marcel. History of the literary cultures of East-Central Europe: junctures and disjunctures in the 19th and 20th centuries. [s.l.]: John Benjamins Publishing Company, 2004. (History of the Literary Cultures of East-central Europe; sv. 2). Dostupné online. ISBN 90-272-3453-1. S. 291. (anglicky) 
  4. http://forum.valka.cz/topic/view/104205

Exterrní odkazyEditovat