Na loučkách

přírodní rezervace v Česku

Na loučkách je přírodní rezervaceKrušných horách severně od města Výsluníokrese Chomutov. Důvodem ochrany území je zachování typického krušnohorského rašeliniště s význačnou květenou a s kříženci kosodřeviny.

Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Na loučkách
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Severní část rašeliniště
Severní část rašeliniště
Základní informace
Vyhlášení 31. října 1977
Vyhlásil Ministerstvo kultury ČSR
Nadm. výška 780–786 m n. m.
Rozloha 15,2 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Chomutov
Umístění k. ú. Výsluní
Souřadnice
Na loučkách
Na loučkách
Další informace
Kód 646
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

HistorieEditovat

Chráněné území bylo vyhlášeno ministerstvem kultury dne 31. října 1977 jako státní přírodní rezervaci. Přírodní rezervace je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 646 a spravuje ji Krajský úřad Ústeckého kraje.[1] Od 13. ledna 2005 je součástí ptačí oblasti Novodomské rašeliniště – Kovářská (159,63 km²)[2] a od 15. dubna 2005 také evropsky významné lokality Na loučkách, jejíž celková rozloha dosahuje 10,15 km² a nachází se v ní také rozsáhlá přírodní památka Na loučkách II.[3]

Okolní lesy byly již ve středověku těženy pro potřeby železnorudných dolů, manufaktur a průmyslovou výrobu, což vedlo ke snížení podílu buku lesního (Fagus sylvatica) v lesních porostech. Umělé monokultury smrku ztepilého (Picea abies) byly ve druhé polovině dvacátého století zničeny imisními zátěžemi z průmyslového Podkrušnohoří. Pro původní společenstva v širším okolí mělo negativní vliv také odvodňování území a vysazování nepůvodních dřevin jako je smrk pichlavý (Picea pungens), modřín opadavý (Larix decidua) ale také jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) nebo nepůvodní břízy (Betula sp.), které křížením ohrožují genofond původních populací bříz. Smrkové porosty byly po roce 2010 napadeny houbami sypavkou (Lophodermium) a v případě smrku pichlavého také kloubnatkou smrkovou (Cucurbitara piceae).[4] V minulosti se na jižním okraji chráněného území těžila rašelina.[5]

Přírodní poměryEditovat

Přírodní rezervace s rozlohou 13,5858 hektaru leží nadmořské výšce 780–786 metrů v katastrálním území Výsluní.[1]

Abiotické faktoryEditovat

Geologické podloží rezervace tvoří horniny krušnohorského krystalinika předvariského[6] stáří, zastoupené dvojslídnými rulamiporfyrickými vyrostlicemi živce. Na nich se během čtvrtohor vytvořila až 3,5 metru mocná vrstva rašeliny.[7]geomorfologickém členění Česka leží lokalita v Krušných horách, konkrétně v podcelku Loučenská hornatina a okrsku Přísečnická hornatina.[6] Severně od chráněného území se zdvihá asi sto metrů vysoký strmý svah vrcholové části pohoří, na které se nachází větší rašeliniště chráněné jako přírodní rezervace Prameniště Chomutovky.[5] Jediným půdním typem v rezervaci je podzol kambický.[6]

Území se nachází v povodí Labe. Voda odtéká nejprve do Prunéřovského potoka, který ji odvádí do Ohře.[8] V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v chladné oblasti CH6[1] (průměrné teploty −4 až −5 °C v lednu a 16–17 °C v červenci, roční úhrn srážek je 1000–1200 milimetrů) nebo CH7 (průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci, roční úhrn srážek je 850–1000 milimetrů).[9]

FlóraEditovat

V jádru chráněného území rostou typické vrchovištní druhy rostlin: borovice bažinná (Pinus uncinata), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), šicha černá (Empetrum nigrum), klikva bahenní (accinium oxycoccos), borůvka bažinná (Vaccinium uliginosum) a kyhanka sivolistá (Andromeda polifoli).[7]

FaunaEditovat

Podobně jako v širším okolí je také území rezervace postiženo vysokými stavy zvěře, která se soustřeďuje na otevřených rašelinných lokalitách. Zvěř okusem dřevin brání přirozené obnově porostů a způsobuje nežádoucí eutrofizaci trusem.[4] Ze zvláště chráněných živočichů byl na lokalitě zaznamenán výskyt skřivana lesního (Lullula arborea) a zmije obecné (Vipera berus).[7]

PřístupEditovat

Chráněné území se nachází mimo značené turistické trasy. Nejbližší, žlutě značená trasa, vede z Výsluní k železniční stanici Výsluní na trati Chomutov–Vejprty asi 200 metrů od západního okraje rezervace.[8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c PR Na loučkách [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  2. PO Novodomské rašeliniště – Kovářská [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  3. EVL Na loučkách [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  4. a b DOLEŽALOVÁ, Jana; KŘIVÁNEK, Jiří. Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Na loučkách [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2016-02-16 [cit. 2019-05-19]. S. 9–10. Dostupné online. 
  5. a b MLČOCH, Bedřich. Na loučkách [online]. Česká geologická služba, 1994-11-15, rev. 2009-10-08 [cit. 2019-05-19]. Dostupné online. 
  6. a b c CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-05-19]. Dostupné online. 
  7. a b c Chráněná území ČR. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I. Ústecko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Na loučkách, s. 95. 
  8. a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  9. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-16]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI:10.1080/17445647.2013.800827. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat