Otevřít hlavní menu

NGC 884

otevřená hvězdokupa

NGC 884 je otevřená hvězdokupa vzdálená 7 600 světelných let[2]souhvězdí Persea o hodnotě magnitudy 3,8. Je to východní část Dvojité hvězdokupy, kterou tvoří spolu s NGC 869. Stáří hvězdokupy je odhadováno na 12,5 milionů let.[5]NGC 869 a NGC 884 jsou též nazývané h Persea a χ (čti Chí) Persea.[6] Obě hvězdokupy se nachází v hvězdné asociaci Perseus OB1 a nachází se fyzicky velmi blízko, vzdálené navzájem stovky světelných let. Objevil je už Hipparchos, ale pravděpodobně byly známé mnohem dříve.

NGC 884
Dvojitá hvězdokupa NGC 869 a NGC 884
Dvojitá hvězdokupa NGC 869 a NGC 884
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ otevřená hvězdokupa
Objevitel Hipparchos[1]
Datum objevu 130 př. n. l.[1]
Rektascenze 02h 22m 23s[2]
Deklinace +57°07′30″[2]
Souhvězdí Perseus
Zdánlivá magnituda (V) 3,8[2]
Úhlová velikost 29'[1]
Vzdálenost 7 600 ly
(2 300 pc)[2]
Označení v katalozích
Cr 25,[3] Mel 14,[4] Raab 10, OCl 353, Chi Per Cluster, χ Persei[2]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PozorováníEditovat

 
Poloha NGC 884 v souhvězdí Persea.

Dvojitá hvězdokupa je oblíbená mezi amatérskými astronomy a často je pozorována nebo fotografována pomocí malých dalekohledů. Je viditelná pouhým okem a snadno nalezitelná mezi souhvězdími Persea a Kasiopeji jako světlá skvrna v zimní části Mléčné dráhy.

V malém dalekohledu se NGC 884 jeví jako krásná skupinka jasných hvězd umístěná v bohatém hvězdném poli. Kromě mnoha jasných modrých hvězd obsahuje hvězdokupa také pár oranžových hvězd, které jí přidávají na zajímavosti. Obě hvězdokupy spolu nabízí působivý pohled při malém zvětšení dalekohledu.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 884 na anglické Wikipedii.

  1. a b c The NGC/IC Project: Results for NGC 884 [online]. [cit. 2016-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-28. (anglicky) 
  2. a b c d e f SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 884 [online]. [cit. 2016-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2017-07-31]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode:1931AnLun...2....1C. (anglicky) 
  4. MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-07-31]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode:1915MmRAS..60..175M. (anglicky) 
  5. KHARCHENKO, N. V.; PISKUNOV, A. E.; ROESER, S., et al. Astrophysical parameters of Galactic open clusters. Astronomy and Astrophysics [online]. Srpen 2005 [cit. 2016-08-09]. Roč. 438, čís. 3, s. 1163-1173. Dostupné online. arXiv:astro-ph/0501674. DOI:10.1051/0004-6361:20042523. Bibcode:2005A&A...438.1163K. (anglicky) 
  6. Není jasné, co Bayer tímto označením zamýšlel. Bayer možná nerozlišil dvojitou povahu této hvězdokupy, Chi pak označuje Dvojitou hvězdokupu a h značí blízkou hvězdu; viz Stephen James O'Meara; Daniel W.E. Green. "The Mystery of the Double Cluster". Sky and Telescope. Únor 2003, roč. 105, čís. 2, s. 116–119. (anglicky)  Bayerova Uranometria ji na mapě Persea neuvání jako mlhovinu, ale na mapě Kassiopeji ano a Schillerovo Coelum Stellatum Christianum, které sestavil s Bayerovou pomocí, ji popisuje jako Dvojitou mlhovinu; viz Morton Wagman. Lost Stars. [s.l.]: McDonald & Woodward, 2003. ISBN 0939923785. S. 240. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat

  Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 884 ve Wikimedia Commons