NGC 288

kulová hvězdokupa

NGC 288 je kulová hvězdokupasouhvězdí Sochaře nacházející se ve vzdálenosti přibližně 29 000 světelných let od Země. Objevil ji William Herschel 27. října 1785. NGC 288 je jednou z mála kulových hvězdokup, jejichž hvězdy jsou vzájemně jen slabě gravitačně vázány. Hvězdy v kulových hvězdokupách s nízkou hustotou se nakonec mohou rozptýlit do prostoru.

NGC 288
NGC 288 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
NGC 288 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ kulová hvězdokupa
Třída III[1]
Objevitel William Herschel
Datum objevu 27. října 1785
Rektascenze 0h 52m 45,24s[2]
Deklinace -26°34′57,4″[2]
Souhvězdí Sochař (lat. Scl)
Zdánlivá magnituda (V) 8,13[3][4], 10[5], 9,08[6], 8,6[6], 8,295[6] a 8,139[6]
Úhlová velikost 13,8'[1]
Vzdálenost 29 000 ly
Fyzikální charakteristiky
Absolutní magnituda (V) −6,75
Hmotnost 1,12 × 105[7]
Metalicita [Fe/H] −1,25
Odhadované stáří 10,62 miliard let[8]
Označení v katalozích
Mel 3,[9] GCL 2, C 0050-268,[2] CG 162, ESO 474-SC37
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PozorováníEditovat

 
Poloha NGC 253 a NGC 288 v souhvězdí Sochaře.

Díky její magnitudě 8,1 je hvězdokupa pozorovatelná i menšími přístroji, tedy triedrem nebo malým dalekohledem.[10] Je možné ji nalézt přibližně 1,8° jihovýchodně od jasné galaxie NGC 253, 37' severo-severovýchodně od jižního galaktického pólu, 15' jiho-jihovýchodně od hvězdy 9. magnitudy a je obklopena půlkruhovým řetězcem hvězd, který se zdá být otevřený na jihozápadní straně.[10] Hvězdokupa není příliš zhuštěná, její jádro o průměru 3' je dobře rozložitelné a je obklopeno nepravidelným rozptýleným prstencem o průměru 9'.[10] Nejvzdálenější členové hvězdokupy se nachází několik úhlových minut jižním a jihozápadním směrem.[10]

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků NGC 288 na polské Wikipedii a NGC 288 na italské Wikipedii.

  1. a b SEDS.org: NGC 288 [online]. [cit. 2017-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 288 [online]. [cit. 2017-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. William E. Harris: A catalog of parameters for globular clusters in the Milky Way. 1996. DOI 10.1086/118116. Dostupné online.
  4. Sangmo Sohn, Ricardo P. Schiavon: Ultraviolet properties of Galactic globular clusters with GALEX. II. Integrated colors. 24. září 2012. DOI 10.1088/0004-6256/144/5/126.
  5. SIMBAD.
  6. a b c d Laura Ferrarese, Maarten Baes, Patrick Côté: G2C2 – I. Homogeneous photometry for Galactic globular clusters in SDSS passbands. 16. listopadu 2013. DOI 10.1093/MNRAS/STT2002.
  7. BOYLES, J.; LORIMER, D. R.; TURK, P. J., et al. Young Radio Pulsars in Galactic Globular Clusters. The Astrophysical Journal [online]. Listopad 2011 [cit. 2017-07-21]. Roč. 742, čís. 1, s. 51. Dostupné online. arXiv:1108.4402. DOI:10.1088/0004-637X/742/1/51. Bibcode:2011ApJ...742...51B. (anglicky) 
  8. FORBES, Duncan A.; BRIDGES, Terry. Accreted versus in situ Milky Way globular clusters. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Květen 2010 [cit. 2017-07-21]. Roč. 404, čís. 3, s. 1203–1214. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-18. arXiv:1001.4289. DOI:10.1111/j.1365-2966.2010.16373.x. Bibcode:2010MNRAS.404.1203F. (anglicky) 
  9. MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-07-21]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode:1915MmRAS..60..175M. (anglicky) 
  10. a b c d KEPPLE, George Robert; SANNER, Glen W. The Night Sky Observer's Guide, Volume 2. [s.l.]: Willmann-Bell, Inc., 1998. ISBN 0-943396-60-3. S. 365, 372. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat