Otevřít hlavní menu
Čchingská vojska vyhánějí Rusy od Amuru (novodobý čínský obraz v letním paláci v Džeholu)

Něrčinská smlouva (rusky: Нерчинский договор, čínsky 尼布楚 pchin-jin Níbùchǔ) je historicky první smlouvou mezi Ruskem a Čínou. Upravovala zejména otázky vzájemných hranic a obchodu. Byla uzavřena v ruském městě Něrčinsk 27. srpna 1689. Ukončila přes 30 let trvající rusko-čchingskou válku.

Obsah

Předcházející událostiEditovat

Po založení Tobolska začali kozáci pronikat dále na východ. Obsadili Zabajkalsko a pronikli až k Amuru, kde postavili několik opevněných osad (острог). Jednou z těchto osad byl i Albazino, nacházející se na levém břehu Amuru.

Čchingové žádali, aby Rusové z údolí Amuru odešli. V roce 1684, po potlačení povstání v Číně, Čchingové vypravili vojsko k Albazinu a dobyli jej.

Ruští osadníci se však záhy vrátili. V roce 1682 bylo zřízeno Albazinské vojevodství, které se rozprostíralo na levém i pravém břehu Amuru od soutoku Šilky a řeky Arguň až k řece Zeje.

Rusové vyslali do Zabajkalska Fjodora Golovina, pověřeného správou Zabajkalska a Poamuřů a uspořádáním vztahů s čchingskou říší. Pod tlakem hrozících bojů se západními Mongoly (Ojraty) Čchingové nakonec vyslali své poselství s armádou k vyjednávání s Golovinem do Něrčinsku. V čchingském poselstvu byli i jezuité působící v Pekingu.

Podpis smlouvyEditovat

Vyjednávání o smlouvě probíhala za přítomnosti čchingského vojska, které přečíslovalo ruskou posádku. Přítomní jezuité sloužili jako tlumočníci a prostředníci.

27. srpna 1689 došlo k podpisu smlouvy. Podle ní oblast na pravém břehu řeky Arguň a obou březích vrchního toku Amuru (tvořící velkou část Albazinského vojevodství a zahrnující Albazin samotný) připadla říši Čching. Smlouva dále upravovala zejména otázky vzájemného obchodu a řešení pohraničních sporů.

Smlouva byla sepsána v pěti jazycích - ruštině, mandžuštině, čínštině, mongolštině a latině. Tato jazyková znění se navzájem od sebe obsahově liší. Navíc smlouva neodkazuje na přesné geografické body, přesný průběh hranice tedy nebyl určen.

Následující událostiEditovat

Podmínky smlouvy byly upraveny ve prospěch Ruska Ajgunskou smlouvou (1858) a Pekingskou smlouvou (1860).

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Praha: NLN, s.r.o., Nakladatelství Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-249-9.