Německá radikální strana
Německá radikální strana (německy Deutschradikale Partei), do roku 1907 Svobodná všeněmecká strana (Freialldeutsche Partei), byla německá nacionalistická politická strana v Rakousku-Uhersku, aktivní především v českých zemích.
| Německá radikální strana | |
|---|---|
| Deutschradikale Partei | |
| Zkratka | DRP |
| Datum založení | 1902 |
| Datum rozpuštění | 1920 |
| Zakladatel | Karl Hermann Wolf |
| Rozkol od | Všeněmců |
| Sloučení do | Velkoněmecké lidové strany |
| Ideologie | hnutí Völkisch německý nacionalismus antiklerikalismus umírněný antisemitismus pravicový populismus |
| Politická pozice | pravice |
| Barvy | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Po volebním úspěchu Všeněmeckého sjednocení ve volbách do Říšské rady v roce 1901 došlo k rozkolu mezi předsedou strany Georgem von Schönererem a radikálním německým nacionalistou Karlem Hermannem Wolfem. Zatímco Schönerer stavěl do centra své politiky rasistickou a antisemitskou ideologii a ostře vystupoval proti habsburské monarchii a katolické církvi, pro Wolfa a mnohé další stoupence Všeněmců stál v popředí politického boje německo-český národnostní konflikt. Mezi Wolfem a Schönererem navíc existovaly osobní neshody. Wolf se nakonec v roce 1902 odštěpil od Všeněmeckého sjednocení a založil Svobodnou všeněmeckou stranu, v níž mohl počítat s podporou německy mluvících stoupenců z Čech, Moravy a Slezska i některých všeněmeckých poslanců na Říšské radě. Do nové strany například přešli čtyři poslanci moravského zemského sněmu.
Svobodní všeněmci sice nadále prosazovali německonacionální, völkisch politiku, ale jejich antisemitské postoje byly mírnější a již otevřeně nevyzývali k rozbití habsburské monarchie. Naopak se považovali za představitele zájmů německy mluvících obyvatel habsburské monarchie, a proto se nevyhýbali získávání židovských hlasů.
Svobodná všeněmecká strana byla ve volbách vždy úspěšnější než původní Všeněmecké sjednocení a vedle Německé agrární strany se stala nejsilnější německou stranou v Čechách. Po volebním úspěchu svobodných všeněmců ve volbách do Říšské rady v roce 1907 se strana v témže roce přejmenovala na Německou radikální stranu. Od roku 1910 působila společně s dalšími německými nacionalistickými stranami v Říšské radě v Německém národním sdružení. V roce 1920 se strana nakonec sloučila s dalšími nacionalistickými formacemi do Velkoněmecké lidové strany.
Volební výsledky editovat
Říšská rada editovat
| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. | ± | ||
| 1907 | 70 564 | 1,5 | 13/516
|
▲13 | ▲15. |
| 1911 | 90 523 | 2,0 | 22/516
|
▲9 | ▲8. |
Český zemský sněm editovat
| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. | ± | ||
| 1908 | 27 880 | 7,0 | 15/242
|
▲15 | ▲7. |
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Deutschradikale Partei na německé Wikipedii.
Literatura editovat
- Philipp Rohrbach: Freialldeutsche Partei (Österreich). In: Wolfgang Benz (Hrsg.): Handbuch des Antisemitismus. Judenfeindschaft in Geschichte und Gegenwart. 5. Organisationen, Institutionen, Bewegungen. Berlin u. a. 2012, s. 257 f.
- Adam Wandruszka, Peter Urbanitsch (Hrsg.): Die Habsburgermonarchie. 1848–1918. Band 8: Politische Öffentlichkeit und Zivilgesellschaft. Teilband 1: Vereine, Parteien und Interessenverbände als Träger der politischen Partizipation. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 2006, ISBN 3-7001-3540-8.