Němčice (Předslav)

část obce Předslav v okrese Klatovy

Němčice jsou vesnice a část obce Předslav v okrese Klatovy. Nachází se asi 5,5 kilometru východně od Předslavi. Němčice leží v katastrálním území Němčice u Klatov o rozloze 4,6 km.[3]

Němčice
Lokalita
Charaktervesnice
ObecPředslav
OkresKlatovy
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel118 (2021)[1]
Katastrální územíNěmčice u Klatov (4,6 km²)
Nadmořská výška460 m n. m.
PSČ339 01
340 36
Počet domů71 (2011)[2]
Němčice
Němčice
Další údaje
Kód části obce102989
Kód k. ú.702986
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První písemná zmínka o Němčicích pochází z roku 993. V tomto roce se dostala klášteru břevnovskému jako farní ves. Kdy přestaly být Němčice v držení břevnovského kláštera, není známo. Uvádí se, že to mohlo být po vzniku cisterciáckého kláštera u Nepomuka v roce 1145, kdy  Němčice přešly pod jeho správu. Tento klášter byl v roce 1380 postižen morem a poté se část majetku rozdala světské šlechtě. Zprávy o němčickém statku se v literatuře různí. Podle berního rejstříku plzeňského kraje byl statek v roce 1379 rozdělen na pět dílů. První zmínka o tvrzi je z roku 1437, kdy ji Broum z Němčic podstoupil Zdeslavovi z Němčic. Podle těchto autorů to byl právě Broum z Němčic, který tvrz nechal postavit začátkem 15. století. V roce 1501 je v rukou Čejků z Olbramovic. Roku 1636 kupují Němčice Perglárové z Perglasu. Posledním majitelem, který na tvrzi pobýval byl od roku 1665 Mikuláš Aleš Vítek ze Rzavého na Dobřejovicích a Chotovinách. Ten v roce 1668 statek prodal Maxmiliánu Valentinu z Martinic, který jej připojil k plánickému panství.[4] Od té doby byla tvrz opuštěna a začala chátrat. Nejprve sloužila jako hospodářská budova a později až na vstupní věž byla zbořena. V první polovině 19. století byla vstupní věž upravena na byt a později zcela opuštěna.

Dům čp. 38 (před kostelem) postavil pan Bermann, židovského původu před první světovou válkou a provozoval zde obchod s koloniálním zbořím. Celá rodina pak zahynula v koncentračním táboře. Dům zdědila jeho dcera Regina, která si vzala křesťana. Po válce Regina pronajala dům a obchod Jiřímu Kastnerovi. Když se tento později se odstěhoval do Plzně, dům si pronajala Česká pošta a část sloužila jako byt.

Pamětihodnosti editovat

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1837. Původně gotická stavba připomínaná již roku 1352 byla zbořena v roce 1834. V kostele je barokní a rokokové zařízení a vyřezávaná Pieta z 18. století.[5]
  • Osmiboká hřbitovní kaple Jana Křtitele z roku 1610 s barokním oltářem.
  • Původně gotická tvrz ze druhé poloviny 14. století byla postavena snad Zdislavem Němcem z Němčic, nebo začátku 15. století Broumem z Němčic. Později časté střídání majitelů. Roku 1668 připojena Maxmiliánem Valentinem z Martinic k plánickému panství a nebyla již obývána, později byla až na vstupní věž zbořena. Obdélné tvrziště obklopuje zachovalý obezděný příkop. Obytnou funkci měla kamenná vjezdová věž, zapojená do hradebního okruhu. Je zachována až do druhého patra.[6]

Galerie editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-25. 
  4. ROŽMBERSKÝ, Petr. Němčice Volfa Adama Perglara z Perglasu. Hláska. 2023, roč. XXXIV, čís. 2, s. 17–21. Dostupné online. 
  5. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. 
  6. Encyklopedie Českých tvrzí. Díl 2. K–R. Praha: Argo, 2000. ISBN 80-7203-279-8. S. 500–501. 

Externí odkazy editovat