Otevřít hlavní menu

Národní park Stolové hory

Národní park Stolové hory, polsky Park Narodowy Gór Stołowych, založený 16. září 1993 je jedním z 23 národních parků na území Polska. Leží na hranici s Českou republikou a sousedí s Chráněnou krajinnou oblastí Broumovsko.

Zdroje k infoboxu
Národní park Stolové hory
Park Narodowy Gór Stołowych
IUCN kategorie II (Národní park)
Szczeliniec wielki.JPG
Základní informace
Vyhlášení 16. září 1993
Rozloha 63,4016 km2
Správa Park Narodowy Gór Stołowych, ul. Słoneczna 31, 57-350 Kudowa Zdrój
Poloha
Stát PolskoPolsko Polsko
Souřadnice
Geodata (OSM) OSM, WMF
Národní park Stolové hory
Národní park Stolové hory
Další informace
Web www.pngs.com.pl
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
logo národního parku

PolohaEditovat

Národní park se rozkládá v Orlické oblasti (též Střední Sudety) v severozápadním Kladsku na česko-polské hranici. Stolovými horami se na polském území rozumí jihozápadní část rozlehlé pískovcové desky vyplňující vnitrosudetskou pánev mezi Krkonošemi, Bystřickými a Orlickými horami. Její česká část se jmenuje Broumovská vrchovina a je taktéž chráněna.[1] Na polské straně je nejzápadnějším místem horské pásmo jménem Závora. Správa parku sídlí na adrese: Dyrektor Parku Narodowego Gór Stołowych, ul. Słoneczna 31, 57-350 Kudowa Zdrój.

HistorieEditovat

Národní park Stolové hory byl založen dne 16. září 1993 nařízením vlády přetvořením stávající Chráněné krajinné oblasti Stolové hory. Jeho rozloha zabírá cca 63 km² povrchu s nejvyššími vrcholy - Szczeliniec Wielki, 919 m n. m. (česky Velká Hejšovina) a Skalniak, 915 m n. m. Uvnitř hranic parku se taktéž nachází jihozápadní část Stolových hor vzniklých z magmatu - granodioritů (Krucza Kopa). Mimo jeho hranice leží nevelká, nevysoká, jihovýchodní část Stolových hor a dvě enklávy, které zahrnují region Karlowa a pískovcový lom "Radków". V okolí parku jsou populární lázně: Polanica-Zdrój, Dušníky (Duszniki-Zdrój), Levín (Lewin-Kłodzki), Lázně Chudoba (Kudowa-Zdrój). Kromě Stolových hor se na území parku nachází již skoro vylidněná ves Pstrążna (česky Stroužná), v níž je zřízen skanzen s místní horskou lidovou architekturou.

Krajina a geologická stavbaEditovat

Název Stolové hory vystihuje charakter krajiny, jejímiž typickými prvky jsou rozlehlé nížiny a nad nimi se tyčící strmé stěny stolových hor s plochými vrcholy. Reliéfy, které jsou obohacené rozmanitými formami eroze pískovců ve formě hlubokých štěrbin, bludišť a skalních bloků, nebo osamělých skal o nevídaných tvarech, dělají Stolové hory výjimečnými v rozsahu celého Polska. Reliéfy jsou obrazem deskového charakteru geologické stavby, která je spojena se sedimentačním původem skal. Nejznámějšími skalními městy jsou Błędne Skały (Bludné skály) a Velká Hejšovina.

V období svrchní křídy představovalo toto území část velkého moře. Přitékající řeky z blízkých ledových území přinášely erodovaný materiál, který se usazoval na jeho dně. Výsledkem toho jsou tři vrstvy pískovců: spodní, střední a vrchní vzniklé z hrubozrnných sedimentů oddělených drobnozrnným slínem. Pískovce jsou fakticky uloženy horizontálně a díky častým vertikálním prasklinám jsou nazývány kvádrové. Slínové skály v jihozápadní části hor se spojují v jeden komplex o značné mocnosti. Současnou podobu hor po ústupu moře po desítky milionů let formovala eroze sedimentární horniny a ukládání v období alpinského vrásnění.[2]

FaunaEditovat

 
Muflon evropský

Na území Národního parku v rozlehlých a celistvých lesích se běžně vyskytují jeleni, divoká prasata, srny, lišky, veverky (černé i červené) a drobní hlodavci. Hlavně z důvodu nočního způsobu života se obtížněji pozorují příslušníci lasicovitých: jezevci, kuny, tchoři, lasice a hranostaji. Z hmyzožravých savců je zde též častý výskyt ježků, zřídka rejsků. V charakteristickém prostředí puklin a trhlin pískovcových skal ve Stolových horách přebývají netopýři. Cenným prvkem fauny savců jsou malí, veverkám podobní tvorové, kteří obývají fragmenty listnatých a smíšených lesů: plšíci, velmi ojedinělý plch velký a plch lesní. Na česko-polské hranici má své útočiště muflon dovezený z Korsiky a v horách aklimatizovaný druh horské ovce.[3]

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Park Narodowy Gór Stołowych na polské Wikipedii a Nationalpark Heuscheuergebirge na německé Wikipedii.

  1. Park Narodowy Gór Stołowych [online]. Kapitola O parku - Poloha. Dostupné online. 
  2. Park Narodowy Gór Stołowych [online]. Kapitola Geologia i geomorfologia. Dostupné online. 
  3. Park Narodowy Gór Stołowych [online]. Kapitola Świat zwierząt. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

Oficiální stránky parku: http://www.pngs.com.pl/index_cz.html